Názory

Hospoda na českém maloměstě. „Ty jo, už letí,“ sleduje osazenstvo výčepu záběry zachycují noční íránské střely. Rakety s cílovou stanicí v Izraeli. Sociální sítě ukázaly přelety celému světu, stejně jako většina seriózních médií. Bum, teď to někde bouchlo! Další vojenský konflikt v přímém přenosu, hosté tuzemských pivnic jdou z války do války.

Už Masaryk věděl, že největší bolestí demokracie je nedostatek demokratů. Ano, vyprávět vzletně o demokracii a hřímat proti populistům, extremistům a kde komu dalšímu, by šlo celkem snadno. Opravdová zkouška, zda je někdo skutečným demokratem, ale přichází ve chvíli, kdy má dotyčný unést opačný názor, kdy se s ním má silou vlastních argumentů popasovat. Potom se snadno můžeme nadát toho, že jde demokracie stranou a sáhne se po starých dobrých metodách z dob minulých – jako je například vylučování ze strany. Z demokrata soudruhem snadno a rychle...

Praha si o víkendu užila zase trochu legrace. Městem se běžel půlmaraton, proplétaly se jím postavičky převlečené za filmové sci-fi hrdiny ze setkání Comic-Con a k tomu se střetli odpůrci potratů z Hnutí pro život se svými tradičními protivníky z feministických a queer (ať už to znamená cokoliv) kolektivů, anarchistů a politiků Zelených a Pirátů.

Slováci promluvili. Za svého nového prezidenta si zvolili předsedu Národní rady Petra Pellegriniho, klíčového člena současné vládní garnitury pod vedením nestora slovenské politiky Roberta Fica. Voliči dali jasně najevo, kam si přejí, aby jejich země směřovala. Premiér má teď prakticky uhlazenou cestu k čemukoliv se rozhodne. Slovensko by se tak klidně mohlo přejmenovat na Ficostán.

Jako by nestačil kroužkovací masakr ze sněmovních voleb 2021. Mezi koaličními Piráty a Starosty se v posledních měsících rozhořel další velký spor. Problém tentokrát nastal u gentlemanské vládní dohody o tom, kdo bude mít právo navrhnout kandidáta na nového českého eurokomisaře. Zdá se, že výklad zmíněné dohody, která není zaznamenána na papíře, je mnohoznačný. Premiér Petr Fiala (ODS) by dal nejraději za pravdu oběma. Lidově řečeno, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Někdo sbírá známky, jiný plechovky od piva, mince nebo krabičky od sirek. Od nástupu Fialovy vlády jsme se ale všichni stali (tak trochu nedobrovolně) sběrateli nesplněných politických slibů. Jak to dopadlo, když se vládní strany dušovaly, že nebudou zvedat daně – víme. Jak to dopadlo, když pětikoalice slibovala, že bude snižovat rozpočtové deficity nebo počty státních zaměstnanců – víme. A teď víme už i to, jak je to slavným migračním paktem, v němž ministr Rakušan údajně vyjednal pro Česko jakousi výjimku.

Andrej Babiš klábosí s kohoutem, Vít Rakušan a spol. streamují debaty s obecenstvem po hospodách, Alena Schillerová řádí na TikToku a skutečně věcné politické diskuse mizí v přesyceném veřejném prostoru jako pára nad hrncem. PR, marketing a umělá sebeprezentace dávají ideologii a rozumnému dialogu na frak. Můžeme za to všichni. Politik je koneckonců pouze zrcadlem společnosti.

Svého času bylo oblíbené obvinění „Reductio ad Hitlerum“. V zásadě ve skoro každé politické diskusi přišel dříve či později někdo s tím, že znehodnotí vaše argumenty s tím, že to samé přece říkal či prosazoval Hitler. Dneska Hitlerovu úlohu zaujal Putin, potažmo Kreml, případně „Rusové“. Máme tu nyní „Reductio ad Putinum“.

Volby do Evropského parlamentu jsou za rohem a zpoza něj vykukuje čas nominace evropského komisaře za Českou republiku. Vzhledem k popularitě vlády premiéra Petra Fialy (ODS) ve výši 17 procent, vedení hnutí ANO v předvolebních preferencích a hádce Pirátů se STAN o komisaře, by nejeden pozorovatel mohl leccos vyvozovat z přitakávání, které předvedli Klára Dostálová (za ANO) a Alexandr Vondra (ODS) v nedělní Partii na CNN Prima NEWS.

Po prvním kole prezidentských voleb na Slovensku postupují dle původních předpokladů dva kandidáti – Peter Pellegrini a Ivan Korčok. Česká politická opozice nepokrytě podporuje sociálnědemokratického předsedu slovenského parlamentu Pellegriniho, pětikoalice Ivana Korčoka.

Přímá volba prezidenta – jedna z hlavních příčin fatálního rozdělení společnosti jak u nás, tak i na Slovensku, kde právě startuje zuřivá kampaň před druhým kolem. Přitom je přímá volba v parlamentním modelu asi stejně přirozená, jako když si drobná křehká dívka nechá chirurgicky vykouzlit ňadra velikosti šest. Má to ovšem jeden podstatný háček – že je to nepřirozené, a že to nakonec nadělá víc škody než užitku, tomu děvčeti nikdy nevysvětlíte. Prostě chce mít šestky a hotovo, vlak přes to nejede.