Stůj, nebo se netrefím, a připrav se na to být pobaven

Píše se duben roku 1945 a malebná krajina v okolí obce Kopysky budí dojem ospalé pohody, v níž se nemůže nic zvláštního stát. Okupace se chýlí ke konci, spojenci jsou na cestě a němečtí okupanti si pomalu balí kufry. Nic nenasvědčuje tomu, že se vesnička v příštích minutách stane nejživějším místem v širých Čechách.

Sérii divokých záměn a nedorozumění spustí až jeden tank, který se nenápadně odpojí z německého vojenského konvoje mířícího k vesnici, jeden černošský spojenecký pilot a česká posádka nákladního vlaku převážející uondané vojáky wermachtu.

Mašinfíra Eda Brandejs (Josef Abrhám) a topič Karel Doubek (Radek Holub) totiž neprozřetelně svůj vlak opustí a v lese narazí na další dva „uprchlíky“: německé vojáky Helmuta a Klause. Vymění si s nimi šaty a tím se všechny ty bláznivé peripetie dají do pohybu.

Pokoušet se o jejich zevrubnější popis nemá smysl, jelikož zápletky situačních komedií bývá poněkud komplikovanější vysvětlit, hlavně ale o ně samotné ani tak nejde. Stačí vědět, že autoři – pánové Jiří Šebánek a Miloň Čepelka, členové divadla Járy Cimrmana – si dali záležet na představení celé řady barvitých postaviček s velkým komickým potenciálem a pečlivě lpěli na tom, aby se tu opravdu každý potkal s každým a nikdo se na dlouho nevzdálil naší pozornosti.

Těšit se můžete na Jiřího Bartošku v roli obersta von Tittelbacha kvapně balícího kufry na nedalekém zámečku, jeho milenku půvabnou Uršulu v podání Ivany Chýlkové, Josefa Somra alias železničáře Pecku, jež je milou vzpomínkou na Ostře sledované vlaky, a další a další. Zkrátka hvězdný tým, jaký se dlouho předtím ani dlouho potom v žádné jiné komedii nesešel.

Možná jste netušili...

• Zmínění autoři – Jiří Šebánek a Miloň Čepelka – napsali scénář k tomuto snímku již v roce 1979. Na tenhdejší dobu byl však velkým soustem. Soudruzi ve schvalovací komisi nebyli příliš pobaveni americkým letadlem a ještě k tomu s černošským pilotem, a tak si námět musel na zfilmování počkat celých dlouhých 17 let.
• Inspirací Cimrmanovcům byly úspěšné francouzské válečné komedie, o kterých v sedmdesátých letech nebyla nouze. Speciálně Kam se poděla sedmá rota? (1973).