Jak se staví sen

3. prosince 2010 10:00

Petr Ullmann

Hodnocení designéra Petra Záluského

Zadání bylo tentokrát jasné – vytvořit dámský budoár v orientálním stylu.

Přestože jsme se tohoto úkolu s Karolínou Reslerovou trochu obávali, vrhli jsme se na realizaci s nadšením a s výsledkem jsme spokojeni.

Původní prostor byl jakousi podivnou ložnicí/obývákem. Jednalo se o provozní mišmaš. Neposkytoval navíc ani žádné zázemí pro návštěvy, na televizi se koukalo z postele.

Stávající podkroví jsme rozdělili sádrokartonovou lehkou příčkou na de facto 2 místnosti, abychom oddělili jednotlivé zóny. Změnili jsme zcela dispozici - oddělenou spací část jsme umístili tam, kde byla původně sedací souprava. Druhá místnost vznikla kolem komína, kde jsme využili opravdová kamínka a dále jsme zde pořídili sedačku s taburety, televizní a pracovní koutek.

Zbourali jsme příčku mezi schodištěm a novým obývákem, čímž jsme umožnili oboustranné prosvětlení dosud tmavého interiéru. Světlo nyní může proudit od dvou světových stran.

Francouzský přístup k bydlení se vyznačuje mimo jiné tím, že hned po příchodu domů vcházíme rovnou do obytného prostoru. Po odložení oblečení postupujeme prostorem dále do obýváku, kde u francouzských kamen zaujme své místo ohromná sedačka, kde je místo i pro hosty.

U sedačky je pravý orientální koberec. Má broušený chlup, který od kamen hned tak neshoří. K sedačce je do páru televizní stolek ze stejné designové řady, zatímco všechny stolky a postel jsou z masivního tropického dřeva. Lampy jsme pořídili v antiku, světla jsou měděná, na řetězu zavěšená. Vypadají jako „důlní lampy“ a do interiéru jsou zvoleny vzhledem k jejich orientálnímu stylu a ojedinělosti.

Co se týká barevnosti, palubky jsme sjednotili krémovým nátěrem, podlahu jsme volili také velmi světlou a na stěny jsme použili zemité barvy (koření orientálního interiéru).

Sdílejte článek

Přečtěte si také