Show Jana Krause: dcera kontrarevolucionářky, herec s nálepkou introverta a poradkyně posedlá jídlem

Jako prvního hosta budou mít diváci čest přivítat paní Janu Kánskou, dceru JUDr. Milady Horákové, popravené ve vykonstruovaném procesu v padesátých letech.

Paní Kánská žije většinu svého života v USA, nyní ale přijela do Prahy na premiéru nového filmu právě o Miladě Horákové, k jehož scénáři přispěla řadou podkladů. V ukázce z tohoto filmu uvidí diváci scénu, ve které porevoluční ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová předává paní Kánské znovuobjevené dopisy její matky z vězení.

Utajené dopisy od matky a setkání s otcem

„Dopisy byly uvolněny teprve v roce 1990 a dostali jsme je díky paní ministryni Burešové, která je objevila,“ komentuje to paní Kánská, „byly psané pro mě, pro mého otce a pro všechny přátele. A celou tu dobu byly zřejmě ukryty v nějakých archivech.“

Když byla její matka uvězněná, bylo paní Kánské 15 let, a jak sama vzpomíná, ještě několik měsíců poté žila v jejich bytě, dokud nebyl zabaven. „Pak jsem se přestěhovala k tetě, kde jsem žila až do doby, než jsem odešla do Ameriky, což bylo v roce 1968,“ vypráví.

Do Ameriky se dostala na tři měsíce již v roce 1966, aby navštívila po dlouhých letech svého otce. „To bylo strašně zajímavý, hlavně asi pro něj, protože jsme se tak dlouho neviděli a on najednou místo dítěte viděl dospělou ženskou. My jsme měli vždy velmi krásný vztah, takže to bylo rovnou všechno zase dobré.“

Díky statečným lidem

Jak se paní Kánské žilo v komunistickém Československu? „Díky mnoha statečným lidem jsem ukončila gymnázium, ale na vysokou školu jsem se samozřejmě nedostala. A zase díky mnoha statečným lidem jsem se dostala na II. zubní kliniku na školu pro zubní instrumentářky, kde jsem po jejím skončení deset let pracovala. Vždy jsem se snažila přiblížit k medicíně, která pro mě byla bohužel nedosažitelná.“

Poté se rozhodla, že se musí něco dít, a tak požádala o studium na večerní škole pro zubní techniky. Toto vzdělání jí prý velice pomohlo v USA, kde mohla díky své kvalifikaci ihned nastoupit do zaměstnání.

Klub dr. Milady Horákové

„V roce 1989 jsme na Den díkůvzdání namísto pečení krocana všichni seděli u televize a sledovali, co se tady děje, a bylo to úplně neuvěřitelný,“ líčí své vzpomínky paní Kánská, která hned v lednu 1990 přiletěla do Československa kvůli již zmiňovaným dopisům. „Myslím, že největší zásluhu o maminčinu památku má Klub dr. Milady Horákové, který se ustavil hned na začátku roku 1990 a který tvořili někteří její spolupracovníci. Ti se postarali o tu první zprávu, která přišla mezi lidi, vydávali spoustu knížek a zasloužili se o její památník na Vyšehradě a jsem jim za to velice vděčná,“ uzavírá paní Kánská.

Tomáš Maštalír: Když se to píše, tak to ještě nemusí být pravda

Dalším hostem je slovenský herec a člen souboru Slovenského národního divadla, Tomáš Maštalír, kterého znáte například z krimiseriálu Za sklem, a čeští diváci ho brzy uvidí v novém filmu Čiara. „Byl nejprve na festivalu v Karlových Varech, na Slovensku se hrál od srpna a nyní jde do kin v Česku,“ upřesňuje herec a k ukázce z filmu dodává, že jeho postava je pašerák, k němuž divák může, ale nemusí chovat sympatie, není tedy úplně jednoznačná.

„Film se odehrává na slovensko-ukrajinské hranici, což je oblast, kde není příliš mnoho příležitostí pro obživu a každý tam žije, jak umí, a je tam prý docela běžné, že se na rodinné oslavě u jednoho stolu sejde policajt, pašerák a pohraničník a všichni o sobě vědí,“ říká k námětu umělec, o němž slovenská média tvrdí, že je introvert. „Když se to píše, tak to ještě nemusí být pravda a já jsem dostal takovouto nálepku.“

Také se o něm říká, že je milovníkem aut, k čemuž se již přiznává daleko radostněji. „Svět čtyř kol mám opravdu rád,“ potvrzuje, „rád jezdím a ze všeho nejradši sám, někdy si k tomu pustím hudbu, jindy si pouštím texty, které se musím učit.“

Jaké místo na Slovensku by doporučil k návštěvě Janu Krausovi? „Zajímavá je například ta oblast, kde jsme nyní točili, na slovensko-ukrajinském pomezí. Je tam přenádherná příroda, dokonce je tam hvězdárna, která je v místech, kde několik kilometrů čtverečních kolem dokola není žádné větší město, a tudíž žádný světelný smog.“

Zaspisovatelovaná rodina se sklony k dietám

Posledním hostem bude výživová poradkyně Cecílie Jílková, která sama dlouho bojovala s nadváhou a nakonec dokázala zhubnout 25 kilo, o čemž napsala i úspěšnou knihu. Psaní má tato sympatická mladá dáma ostatně v krvi, neboť je dcerou spisovatele Ludvíka Vaculíka a spisovatelky Lenky Procházkové, jejím dědečkem byl spisovatel Jan Procházka.

„Je to u nás v rodině úplně zaspisovatelovaný a do toho jsou tam ještě nějací režiséři,“ doplňuje se smíchem Cecílie, která o sobě tvrdí, že je odmalička posedlá jídlem, a proto se v této oblasti skutečně našla.

„Celý život jsem měla problémy s váhou, a když se mi podařilo to nějak rozlousknout, tak mě začalo bavit věnovat se jídlu a výživě.“ Ve své knize tvrdí, že najíst se a zhubnout se nevylučuje. „Já potřebuju jíst, jsem hypoglykemik,“ vysvětluje s lehkou ironií a dodává: „My jsme chudáci, to je nemoc! Nejsme nepříjemní lidi, jsme nemocní a ostatní na nás musí být hodní a odpustit nám to. Navíc to přichází velmi plíživě – nejdřív to začíná nenápadně, přestanu mluvit a jsem potichu, pak začne svalová slabost, zimnice, pak mě naopak poleje pot a to už se musím najíst.“ A jaký jídelníček sestaví Janu Krausovi?

To a mnohem více se dozvíte již dnes večer v pořadu Show Jana Krause.

Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 25. října ve 21.35 na Primě.