Slunce seno a pár facek: Která je vaše nejoblíbenější hláška?

V Hošticích to bude pěkná mela! Po „jahodách“ se Zdeněk Troška pustil do rvačky. Pokračování se objevilo v kinech až v roce 1989, ale stálo za to. V neděli ve 20.15 na Primě
Slunce, seno a pár facek - upoutávka

Prvně si musíme trochu osvěžit, kam jsme se od prvního dílu „Slunce, sena...“ posunuli. Blažena je těhotná a vypadá to na svatbu s Vencou. To ale Miluně nedá spát, a tak podnikne pár kroků, aby to vše zkomplikovala. Přijede i inženýrka Tejfarová. Co se z toho vyvine, ale nikdo netušil...

Jednoduché jak facka? Ani tak ne, pokračování slavné komedie na sebe dalo čekat dlouhých 6 let a za to, že jsme se v roce 1989 opět do Hoštic vrátili, mohou hlavně ohlasy diváků na Slunce, seno, jahody a jejich prosby, aby se další díl určitě natočil.

Na hercích jako by těch šest dlouhých let nebylo znát. Jen maminku v posteli musela nahradit po smrti její představitelky Erny Červené jiná herečka. Po dlouhém hledání se vhodnou následnicí stala Valérie Kaplanová a hned si na své konto připsala pár nezapomenutelných replik, např.: „Už se perou, už se perou! Já to říkala ze začátku, že si čumáky rozbijou.“ Když chce stařence vnucovat doktůrek Kája další medikamenty, babka se nedá: „Já se ti na ty tvoje medicíny vyprdnu už.” A se svojí dcerou Maruš (Helenou Růžičkovou) se taky nepáře, i když jí to plnoštíhlá dcerka dokáže skvěle vrátit: „Pane božéé, jak já k tomu přijdu, že já mám takovouhle dcéééru...” a Škopková na to: „Podívejte, co jste si udělala, to máte, na to nenadávejte...”

Slunce, seno a pár facek
Slunce, seno a pár facek

Marie Škopková je skutečně nezdolná, a to i když hledá pro svou dcerku Blaženu náhradního ženicha. Najde jí doktora Káju, který má ale k oblíbenému Vencovi blízko asi tak jako hřebec ke kapounovi. K filmu se prý představitel Káji Josef Stárek dostal tak, že Zdeňku Troškovi v jednom podniku, kde pracoval jako číšník, moc Slunce, seno, jahody nevychválil. Tvrdil, že kdyby ve filmu hrál on, tak by „jahody“ dopadly mnohem lépe. Zdeněk Troška to risknul a do filmu dalšího neherce obsadil. A nelitoval, byl to opravdu ženich k popukání. Takhle srdnatě si jde Blaženku namlouvat: „Blaženko, to jsem já, Kája. Blaženko, já jsem vám přišel říct, že vás asi miluju! A že si vás asi vezmu!”

Nesmíme ani zapomenout na skvělou scénu se záměnou videa mezi nadrženým párkem (živočichář Béďa a účetní Evík) a sborem hoštických babek a farářem Otíkem. V obou se vzývá bůh, ale rozhodně ve velmi odlišných situacích! Když Cecilka vyndává Kelišce šipky ze zad, farář Otík chce poraněnou ženu utěšit: „Pustím vám Utrpení svatého Šebestiána, snad vám bude útěchou, Kelišová, že trpěl ještě víc.” A když už se pornofilm rozjede na faře na plné pecky a ozývá se z něj: „Můj bože, můj bože, můj bože...,” jedna z přihlížejících tet se ozve: „Copak že to je?” A Kelišová na to: „Utrpení.” U Bédi s Evíkem se videopodívaná, kterou jim připravil Josef, také nějak nedaří. Béďa: „Prosim tě, Josef, cos nám to pustil!” Josef: „To je co!?” Béďa: „No to je, tam nějakej dědek se furt modlí, žádný kozy, nějaký svatý tam lítaj, to je teda...” Josef: „Jaký svatý? Týýý vole, průser!”

Točilo se opět v Hošticích
Točilo se opět v Hošticích

Připravte se také na lekce z českého pravopisu, které s vervou prosadí Maruš Škopková. Na malého Jirku spustí: „Co to tam zase píšeš za nesmysly? Svatba se píše s D, jo!?“ ... „Řeknu si: svatba, svatební košile. No co slyšim? D, píšu T, troubo!“ I manžela umí pěkně poučit, když přepisuje svatební oznámení: „Von není štond přepsat tadydle pár obálek! Ježišikriste, Bavorov s malým B... Blbe, jdi vod toho!”

Škopek má ale také svá tajemství a dokáže je před Maruš skvěle udržet. Například když se ho Maruš ptá: „Mi řekni, prosim tě, co na tom chlastu máš?“ A Škopek na to: „Já ti to řeknu a ty začneš chlastat taky.“ Když se ale Škopek zastává Blaženy, pěkně se mu to od Škopkové vymstí: „Ty mlč, ty tomu tak rozumíš..., máš místo mozku z piva kostku!”

Skvělé jsou i další hlášky:

  • Evík jako básnířka: „Jednoho dne v parku, našel jsem tam marku. Ležela tam mnoho dní, byla totiž východní.”
  • Malý Jirka se Škopkem: „Tati, bila tě taky tvoje maminka?“ „Ne, jenom ta tvoje.“
  • Keliška: „Ať se propadnu do západního Německa, esli kecám, velebnosti!”
  • Kelišovské tetky mezi sebou: „Se na sebe usmívaly, to jsem blázen, viděla jsi?” „Jo. Ale jedna druhou by sežraly.”
  • Konopníková: „Paní inženýrka, to je něco. Auto má z tuzexu, peněz jako šlupek. Aspoň konečně budeme moct přistavět.”
  • A když má v krvavíně točit televize, tak má Škopková jasno, co se bude točit: „No co by taky v tom kravíně dělali? Pár záběrů na nás, na krávy a hotovo.”
  • A tak bychom mohli pokračovat do nekonečna. Lepší je se ale v neděli večer od 20.15 na Primě zadívat na druhé pokračování příběhu z jihočeských Hoštic a poslechnout si originál ve skvělém podání vesnického osazenstva. Slunce, seno a pár facek si mnoho diváků oblíbilo ještě víc než Slunce, seno, jahody a i u tohoto filmu vás přivítá charakteristické zabučení malované krávy... Ovšem i ta dostane co proto!
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama