Jana Doleželová o porodu: Chtěla jsem rodit přirozenou cestou

Miss a lékárnice Jana Doleželová je pár dní maminkou. Před necelým týdnem přivedla na svět dceru Veroniku, kterou si symbolicky nadělila k narozeninám. V krátkém rozhovoru přiznává, že od začátku chtěla rodit přirozenou cestou. Velkou oporou jí po celou dobu byl partner David Trunda. 

Jak jste zvládla svůj první porod? Proběhlo vše v pořádku?

Jakožto zdravotník jsem zastáncem přirozeného porodu a jsem ráda, že nenastala indikace k císařskému řezu. Rodila jsem v Porodnici U Apolináře u profesora Pařízka. Původní termín porodu vycházel shodou okolností na datum mých narozenin 23. 6., nakonec se Verunka narodila o 5 dnů dříve. Každopádně je tím nejhezčím dárkem, jaký jsem si mohla přát. Na porod budu vzpomínat jen v pozitivním, protože vše dobře dopadlo, ošetřující personál byl skvělý a dnes už mám doma krásnou zdravou holčičku, která měří 48 cm. Měla jste poklidné těhotenství, nebo se objevily nějaké problémy? Do začátku pátého měsíce mi bylo v podstatě nepřetržitě zle od žaludku. Nevolnosti byly celý den i v noci, takže jsem zhubla téměř 5 kg a musela omezit práci. Pak se ale situace obrátila a v druhé polovině těhotenství jsem netrpěla téměř žádnými problémy, které mají ženy zejména ve 3. trimestru vlivem změny těžiště, zatížení kloubů, hmotnostního příbytku apod. Domnívám se, že k tomu přispěl i fakt, že jsem chodila několikrát týdně plavat, což mi udrželo fyzickou kondici a zároveň pomáhalo proti otokům, bolestem páteře apod.

Věděli jste dopředu, že se narodí dcera?

Věděli jsme to od přelomu třetího a čtvrtého měsíce. Vzápětí jsme se shodli na jménu Veronika a v podstatě od té doby ji už ani jinak neříkáme než Verunka.

Jak vám v tom všem byl oporou partner?

Partner se mnou trávil celou dobu jak na příjmu, tak mnoho hodin na porodním sále a následně i při přechodu na oddělení šestinedělí. Zvlášť na sále mi jeho přítomnost pomáhala, protože čas rychleji utíkal a zároveň dokázal odvádět moji pozornost od vnímání bolesti. Další dny u nás v porodnici byl vždy celé odpoledne, za což jsem byla moc ráda.

Máte plán, jak dlouho budete doma a kdy se budete chtít vrátit k práci?

To záleží především na malé, která je teď prioritou. Zda například stihnu alespoň nějakou práci vyřídit z domova v době jejího spánku. Můj harmonogram se bude přizpůsobovat jí, ne ona mně, čili uvidíme, co a kdy mi dovolí. (smích)