• Yetti: Poslední záhada (2)
    Yetti: Poslední záhada (2)
Tipy

2. epizoda

16.06.2017 – Zatímco odbornice na genetiku medvědů Charlotte Lindqvistová studuje DNA z prvních vzorků, které jí dodal Mark Evans, on sám se vydává na západ Tibetu, do království Horní Mustang, kde v roce 1986 spatřil světoznámý horolezec... více
16.06.2017 – Zatímco odbornice na genetiku medvědů Charlotte Lindqvistová studuje DNA z prvních vzorků, které jí dodal Mark Evans, on sám se vydává na západ Tibetu, do království Horní Mustang, kde v roce 1986 spatřil světoznámý horolezec Reinhold Messner podivného tvora yettiho. Místní obyvatelé dnes hovoří o dvou nebezpečných tvorech, které potkávají: jedním je velké zvíře chodící po čtyřech, pravděpodobně nějaký medvěd, druhým pak menší tvor podobající se člověku a chodící jen po dvou. Od jednoho z kočovníků, obývajících tuto vyprahlou oblast mezi Tibetem a Nepálem, získá Evans hrst chlupů, která se zachytila na jakémsi keři. Na základě fotografie, pořízené v roce 1951 poblíž Everestu a znázorňující údajné stopy yettiho, pak Mark Evans sám vyrábí ve sněhu stopy pomocí zvláštních návleků, tak, jak je připravila doktorka americká vědkyně Catherine Shineová. Ta vysvětluje, že stopy medvěda se podobají lidským, medvěd hnědý dokonce někdy klade zadní tlapy do stop po předních tlapách, takže může vytvářet lineární stopu. Evans dále navštěvuje místního léčitele Pembu, který hledá po horách byliny a také se setkal s yettim. Popisuje ho jako ohnutou, nepříliš vysokou bytost s hrbem. Vlastní dokonce údajnou kost z jeho nohy, kterou našel v jeskyni na čínském území. Zdejší domorodci z podobných trofejí vyrábějí píšťaly, na které hrají při nejrůznějších obřadech. Kousek kosti si odřízne i Evans, kterému připadá, že by mohla patřit člověku … Stejně tak jako během celého 20. století byly postupně objevovány nové, dosud neprostudované druhy zvířat – okapi, gorila horská, bonobo, kuprej či saola – je možné, že v neprobádaných pustinách Himálaje žije i nějaký dosud nespatřený hominid. Evans evokuje pradávné setkávání neandertálců s Homo floresiensis a teprve nedávno identifikovanými Denisovany, blízkými neandertálcům. Konstatuje, že Tibeťané, žijící v extrémně vysokých polohách, mají jistý genetický článek, který jim umožňuje reagovat na nízkou hladinu kyslíku v krvi jinak, než např. Evropané. Je možné, že by tento gen získali právě od Denisovanů? Vědci prokázali, že tato mutace – nazvaná EPAS 1 – zajišťuje přežití vysoko v horách. Získaná DNA prokázala, že Denisované byli lidé tmavší pleti, s tmavýma očima a tmavými vlasy. Profesor Rasmus Nielsen z kalifornské univerzity, který tento problém zkoumá, dostane od Evanse vzorky slin šerpů, které veterinář odebral před dvěma lety. Měl by zjistit, jestli se Denisované křížili s našimi předky a kdy k tomu došlo naposledy … Vydrželi Denisované na Zemi déle než neandertálci a mohla by se v paměti místních lidí dosud dochovat vzpomínka na ně v podobě bájného yettiho? Není to nemožné: v Austrálii se v ústním podání dodnes tradují události staré 15 000 let … V rozpadající se pevnosti Carang najde Evans další vzorek v podobě zde uchovávané relikvie – yettiho ruky. Když jsou zpracovány všechny vzorky, může doktorka Lindqvistová Evansovi oznámit, že DNA těch, které zkoumala, ukázala na medvěda tibetského a medvěda ušatého. V žádném případě nebyla nalezena žádná stopa po ledním medvědovi, což teorii o hybridním živočichovi popírá. Navíc se ukázalo, že tito medvědi jsou blízcí medvědům hnědým, žijícím v Americe a v Evropě … K zajímavému závěru došel profesor Rasmus Nielsen z Berkeley: DNA získaná ze slin šerpů vykazuje přítomnost varianty EPAS 1! Podle jeho názoru došlo k poslednímu křížení mezi Denisovany a našimi přímými předky před 7 000 lety, což činí asi 250 generací. Křížení před 15 000 lety je více než pravděpodobné. Rivalita mezi oběma vývojovými větvemi pak mohla vést k jejich vymření. A existuje možnost, že památka na ně se v lidovém podání uchovala v podobě mýtické bytosti – yettiho … méně