Češky v Bulharsku mohl unést mořský proud

O dvou českých turistkách, které se ve středu večer topily u bulharského Slunečného pobřeží, jsme vás informovali už včera. Žena (61) i přes resuscitaci zemřela. Holčička (11), kterou se záchranářům nalézt nepodařilo, je stále nezvěstná. Příčiny tragické události se momentálně vyšetřují. Na vině by ale mohly být mořské proudy.

Ačkoliv podle různých průvodců po Bulharsku nemá Černé moře klasický příliv a odliv ale pouze trvalý příboj, tak se i zde mohou mořské proudy vyskytovat. Proudů existuje celá řada, ale tím nejvíce zrádným je pravděpodobně takzvaný zpětný mořský proud.

Podle renomovaného oceánologa Zdeňka Kukala je toto proudění nebezpečné zejména u pobřeží: „Když se vlny dostanou na břeh pod určitým úhlem, tak voda teče podle břehu. Na ten proud ale teče další voda, a ta se musí někam dostat. Tak se soustředí do jednoho toku, který prorazí ty přibíhající vlny. To je vůbec největší nebezpečí koupání u břehu.“

Nebezpečnost zpětného proudu jasně dokládají statistiky. Jen v Americe vinou tohoto jevu utone až 300 lidí ročně. Podle Zdeňka Kukala přispívá k tomuto číslu také fakt, že lidé bývají neinformovaní, jak se v případě unesení zpětným proudem zachovat.

Častou a především špatnou reakcí je zpanikaření a snaha plavat přímo ke břehu: „Kdo je nezkušený, kdo zpanikaří, tak se dostane do toho zpětného proudu a snaží se k tomu břehu dostat přímo. To je ale marné, protože ten proud má jeden, dva metry za vteřinu,“ upozornil na sílu proudu Zdeněk Kulal.

Nejlepší je podle oceánologa v případě unesení proudem naopak plavat co nejvíce do strany: „Ten zpětný proud není široký. Bývá dejme tomu dvacet, třicet metrů široký. To znamená udělat pár temp a jste z něj venku.“ Úplně ideální pak samozřejmě je, pokud jsou na pláži záchranáři, kteří v případě potřeby nastartují loď a člověka vytáhnou na palubu. To ovšem není samozřejmostí.

Plavčík už na pláži nebyl

Jenže podle našich informací ani záchranáři, ani plavčík už pláži Slunečního pobřeží ve chvíli tragédie nebyli. Důvodem je to, že ke všemu došlo ve večerních hodinách, kdy už většinou plavčíci mají po pracovní době. Pláž tak zřejmě nikdo nehlídal a tonoucí ženě s dítětem nemohl nikdo okamžitě pomoci.

Paní Jana, která je na stejném místě na dovolené, a pomáhala 61letou Češku resuscitovat, se nám během včerejšího rozhovoru svěřila, že lékařský zásah na místě podle jejího názoru rozhodně nebyl ideální. Sanitka totiž prý přijela až po druhém zavolání, doktor navíc po příjezdu „šel po pláži, jakoby se nechumelilo.“ I proto si paní Jana myslí, že při odlišném přístupu mohla žena přežít. To ale ukáže nejspíše až vyšetřování.

Zdravotnictví v Bulharsku je pod úrovní ČR

Pravdou ovšem je, že úroveň lékařské péče v Bulharsku není úplně ideální. To nám kromě několika diskutérů pod článkem potvrdil také Jaroslav Kamas, zástupce velvyslance v Bulharsku: „Obecně to zdravotnictví tady je na nižší úrovni (než v ČR), a je také velký rozdíl mezi státními a soukromými nemocnicemi. Bohužel nám většinou ty pacienty vozí do krajské státní nemocnice v Burgasu, která je skutečně v tragickém stavu, jak materiálně, tak personálním obsazením zejména nižšího personálu. Takže i kvůli tomu často asistujeme v těch nemocnicích.“

České velvyslanectví asistovalo i při poslední tragické události, kdy se do příjezdu otce a bratrance staralo o 13letou dívenku, která po středečním incidentu zůstala na místě sama. Její pohřešovaná 11letá sestra se podle posledních zpráv stále nenašla.

Velvyslanectví: Utonulých je maximálně několik za rok

Podle Jaroslava Kamase nemá české velvyslanectví žádná konkrétní čísla o tom, kolik českých turistů v Bulharsku zahyne v důsledku utonutí. Jedná se však spíše o výjimečné situace: „Přesné statistiky dle utonulých si nevedeme, nicméně co si já tady pamatuji, tak je to několik utonulých za rok. Jsou jiné případy - jsou infarkty, nebo jsou havárie, ale těch utonulých je zhruba několik ročně.“

I přes poměrnou ojedinělost podobných případů je ovšem na místě obezřetnost pokaždé, když se k moři vydáváte. Před odjezdem je proto dobré si například zjistit, jestli v cílové destinaci výskyt zpětných proudů hrozí, či nikoliv.

Podle Zdeňka Kukala umí například zkušenější potápěči zpětný proud rozeznat i pouhým okem: „Ten zpětný proud poznáme tak, že on s sebou nese třeba loď z pláže, písek, rostliny a tak dále.“ Na to, jak zpětný proud vypadá, se také můžete podívat na tomto videu: