Jak dostat za mříže pytláky? Pomůže prý DNA nosorožců!

Podle nové vědecké studie by mohly údaje o DNA pomoci v boji proti pytlákům, kteří vybíjejí africké nosorožce.
ilustrační foto- nosorožec
ilustrační foto- nosorožec
Pixabay

Že na té nosorožčí DNA něco bude, dokazuje už 120 trestních řízení, ve kterých byly genetické informace zabavených rohů porovnány s utracenými kusy nosorožců. Agentura DPA ocitovala toto prohlášení šéfky výzkumného týmu veterinární genetiky na Cindy Harperové z Jihoafrické univerzity.

Sto dvacet trestních řízení a devět konkrétních případů, které vědci zveřejnili, aby dokázali, že DNA je pro ně zásadním pomocníkem v boji proti zabijákům nosorožců. Právě DNA nosorožců pomohla usvědčit pachatele a dostat je tak za mříže. Jeden z pytláků dostal 29 let odnětí svobody za to, že se podařilo prokázat, že jím nabízené rohy patřily nosorožcům upytlačeným v jihoafrickém národním parku Kruger.

Jihoafrické vládní orgány aktivně podporují vědu a výzkum v oblastech pytlačení. Databáze DNA momentálně obsahuje 20 tisíc vzorků zvířat, z čehož polovina je právě z nosorožců. A to živých i mrtvých.

ilustrační foto- sloni

Studie: Pytláci v Africe zabíjí méně slonů. Obchod se slonovinou ale roste

Aby boj proti pytlákům dosáhl zásadních výsledků, bude zapotřebí mezinárodní spolupráce. Nosorožčí rohy totiž představují sice ilegální, ale velmi významný vývozní artikl, který směřuje především do Asie, kde se rohy používají jako součást tradiční medicíny.

„Genetická databáze nosorožců poskytuje informace o individuálních shodách, které se podobně jako lidské profily DNA mohou při trestním řízení použít jako přímý důkaz, řekla Harperová.

Jihoafrická republika se pyšní největší populací nosorožců na světě. Podle odhadů jich tam žije něco kolem 20 tisíc. Ale i pytlačení hraje v Jihoafrické republice prim. Jen za posledních 10 let jich pytláci vyhubili více než sedm tisíc. Zaměřují se na bílé a černé nosorožce, kteří jsou kriticky ohrožení. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama