Na motorce po jihovýchodní Asii – na co se připravit a na co si dát pozor

Jak již bylo řečeno v předešlém článku Jak se kupuje v jihovýchodní Asii motorka na moto second handu, první kilometry byly krušné. Nejprve jsem se ztratila, což jsem poznala podle toho, že jsem čtyřikrát přejela stejný most.

Připravena k odjezdu, Phnom Penh, Kambodža Zdroj: Martina Labohá

Následně jsem se nechtěně zúčastnila velké demonstrace namířené proti premiérovi Hun Senovi. Všude vlály kambodžské a budhistické vlajky a z mikrofonů a amplionů se ozývaly rozzlobené hlasy. Lidé, protestující z koreb aut, z tuk-tuků i z motorek, jsou nespokojení s výsledky voleb a požadují nové. Dělníci navíc požadují zvýšení platu z 80 USD na 160 USD, zatímco vláda je zvýšila jen o dolarů patnáct. Ulice praskaly ve švech.

Demonstrace v Phnom Penhu, Kambodža Zdroj: Martina Labohá

Když jsem se z demonstrace konečně vymotala, zamířila jsem na dálnici National highway 5 a po ní, v silném provozu, směrem na severozápad do Udongu. V protisměru jsem potkávala velké, plně naložené dodávky, motorky, na kterých sedělo i pět lidí, luxusní auta s turisty, tuk tuky plné nejrůznějšího zboží a lidi na kolech.

Na motorce po jihovýchodní Asii. Kambodža Zdroj: Martina Labohá

Provoz byl neskutečný.

První kilometry jsem byla trochu vyjukaná a velmi opatrná. Pravidla silničního provozu se od těch našich liší především tím, že žádná neplatí. Respektive platí, ale musíte si je v tom chaosu najít.

Jak fungují pravidla silničního provozu v jihovýchodní Asii

Dle vlastních zkušeností bych shrnula ta nejdůležitější nepsaná pravidla takto:

Na silnici se může stát cokoli, kdykoli.
Kdokoli může jet kdykoli, kdekoli a kamkoli.
Čím jste menší, máte na silnici menší práva a nároky, ať jste v protisměru či ve vlastním pruhu.
Kdo troubí, ten jede.
Dva pruhy jsou tu od toho, aby se dalo předjíždět, ne od toho, aby každý směr měl svůj pruh.
Platí právo většího – auto má přednost před motorkou, autobus před autem, atd.
Při předjíždění auta a autobusy většinou troubí a svítí dálkovými světly (což je příjemné především v noci).
To, že jste na hlavní silnici nic neznamená. Z jakékoli vedlejší může kdykoli vyjet cokoli bez jakéhokoli ostychu.
Běžně se předjíždějí tři auta naráz, ačkoli je silnice široká tak akorát pro dvě.
Červená na semaforu nemusí nutně znamenat, že máte zastavit.

Na silnici musíte počítat se vším. Kambodža Zdroj: Martina Labohá

Rychle jsem se z provozu unavila. Neustále jsem musela být ve střehu a dávat pozor, co se kde děje. Do toho motorka, kterou jsem si pořídila, není zrovna v nejlepší kondici a zatím moc nevím, co od ní můžu čekat.

Když největší stresy opadly a konečně jsem měla chvilku se rozhlédnout, okolní krajina byla velmi působivá a neustále se měnila. Políčka střídaly chrámy, domy zase jezírka a všude (mimo silnici) vládl klid a mír.

Krajina se po cestě neustále měnila. Kambodža Zdroj: Martina Labohá

Euforie nad tím, že se během prvního dne motorka ani jednou nerozbila, trvala do dalšího rána, kdy jsem už nenastartovala. Asi po 15 minutách ale Pusinka (jméno mé motorky) záhadně naskočila, a tak jsem pokračovala dál na západ.

Co se mi rozbilo

Kupodivu jsem s Pusinkou neměla mnoho potíží. Během necelých tří měsíců jsem akorát musela vyměnit startér a baterku. Posledních sedm dní cestování jsem záhadně každý den píchla – nechávala jsem pravidelně měnit duši i pneumatiku (plášť či jak se tomu správně říká), ale přesto jsem jednou až dvakrát denně měla vyfouklé kolo. Záhada.

Nehody

Pár decentních nehod se mi přihodilo, ale naštěstí nic velkého. Bohužel jsem však potkala hodně lidí, kteří měli větší nehody, což je něco, co především v jihovýchodní Asii opravdu „nechceš“.

Ani nejlepší cestovní pojištění vám nepomůže, pokud se vám stane vážná nehoda v Laosu či Kambodži. Nejprve se totiž musíte (nebo někdo vás) dopravit do Thajska. Přes hranice vás pustí pouze s platným cestovním dokladem, bez něho vás nevpustí ani v případě, že budete ve vážném ohrožení na životě. Tudíž i když jedete pouze na krátkou vyjížďku, berte si s sebou pas, kartičku pojištění a platební kartu.

Ve většině případů budete muset za své ošetření nejprve zaplatit a až poté vám to proplatí pojišťovna (pokud tedy nebudete mít stejné pojištění jako já). Proto je dobré mít finanční rezervu.

V jihovýchodní Asii jsem na motorce cestovala skoro tři měsíce. Postupně jsem projela velkou část Kambodže, Laosu a kus Vietnamu. Podělím se s vámi o některé mé příběhy, jako: „Jak jsme s Drahuš mapovaly bílá místa na mapě Laosu“, „Jak jsme s vesničany zapíjeli úrodu rýže“, „Jak nás nepustili do Vietnamu“ nebo „Jak jsme létali nad džunglí“.