Jsou nemocní a nechtějí se léčit, pro své okolí i sami pro sebe jsou ale velkou hrozbou. Řeč je o tzv. sběratelích odpadu, kteří dokážou svůj byt nebo dům zaplnit až po strop nejrůznějším harampádím. Když pak vypukne požár, jde často o život. Nemluvě o zápachu. Co ale s tím?
V reportáží tohoto článku jsme Vám ukazovali požár rodinného domu na Jablonecku. Typický příklad toho, jak jsou tito lidé pro své okolí nebezpeční.„ Ten zásah byl ztížený tím, že tam je velký množství hasebního materiálu. Je tam místo jenom metr od stropu, takže hasiči po tom vlastně jenom lezou a dohašujou ty skrytý ohniska.“ řekl našemu reportérovi Tomáš Průcha, velitel zásahu. Tentokrát do dopadlo relativně dobře, majitel domu už žije v domově pro seniory, dům je opuštěný. Natáčeli jsme ale už i případy, které skončily vážným úrazem nebo dokonce smrtí majitele takového bytu plného odpadů. „ V tom bytě byly jen malé uličky, kudy se dalo procházet, což vlastně komplikovalo samotný zásah. Stejně tak jako odvětrání nebo orientaci v tom bytě.“ dodal Průcha.
Ohrožení jsou ale i další lidé, především sousedé takových nájemníků v bytových domech. Pokusy přesvědčit sběratele odpadu, aby toho nechal a byt sám od sebe vyklidil, bývají obvykle marné. Ptali jsme se proto odborníka: „ Je to určitý druh psychické poruchy, my tomu říkáme odborně Diogenův syndrom nebo v češtině se vžil takový název křečkování. V podstatě to je věc, která se léčit nedá, protože ten člověk sám o sobě problém nemá.“ říká psycholog Petr Moos.
Pokud je takový člověk klasický nájemník, je pro majitele bytu jednoduché mu nájemní smlouvu zrušit, pokud je členem družstva, může být vyloučen. Nejhorší variantou pro sousedy je pokud je sám vlastníkem bytu. Právě tak je to i v našem případě. A tak sousedům nezbývá než se obávat toho, že v blízkosti jejich domů vyšlehnou plameny.