Pátrání v historii rodiny aneb Jak začít dělat rodokmen. Jde o i online

Tvorba rodokmenu a zjišťování informací o příbuzných v méně či více vzdálené historii jedné rodiny je oficiální vědecký obor, který se označuje jako genealogie. Je to hodně obšírná záležitost, pracovat se dá s tolika informacemi a údaji starými stovky let, že zpracovat (alespoň částečný) rodokmen určitého rodu může být práce na hodně dlouhou dobu. Pokud vás zajímá historie té vaší rodiny, fušovat do řemesla genealogům můžete i sami. A v dnešní době často nemusíte ani nikam jezdit, pokud máte počítač a připojení k internetu.

Adrenalin mezi listinami

Asi byste to možná nikdy neřekli, ale i bádání v archivech dokáže pěkně rozproudit krev v žilách. Zvlášť, pokud opravdu toužíte zjistit nějakou informaci. A podaří-li se vám to, budete mít takovou radost, jako když rybář konečně chytí úlovek, na který dlouho čekal. Alespoň takovou zkušenost mají ti, kteří se do soukromého bádání už pustili. Nicméně často spíš narazíte na hluché místo, které bude vyžadovat mnohem víc času a další a další pátrání, někdy bez viditelného úspěchu. Ztratit rychle nit můžete ve chvíli, kdy se například rodina přestěhovala. Nicméně i každý střípek do mozaiky rodinné historie se prostě počítá a může prověřit i vaše logické uvažování (kde teď pokračovat?) nebo chcete-li, detektivní nadání. Prohloubit znalosti lze i v některých specializovaných kurzech.

Základní údaje, které je třeba zjistit

Tvorba rodokmenu či jakési kroniky ale vyžaduje čas. Spoustu času. Také je třeba si na začátku stanovit, co vlastně bude vaším cílem – zda chcete zjistit zajímavosti napříč rodinnou historií či na jakou nemoc nejčastěji trpěli (umírali) nebo především vypracovat klasický rodokmen jdoucí od vás až do hluboké minulosti. V takovém případě je vhodné rozhodnout, v jaké rodové linii půjdete, aby výsledný strom nebyl příliš komplikovaný.

Datum a místo narození, úmrtí, případně údaje o svatbě, jsou základními informacemi, které byste měli znát a po kterých pátrat. V matričních knihách jsou často velmi podrobně identifikováni nejen ti, kterých se údaj týká – například narozený pradědeček – ale i jeho rodiče (tedy informace o tom, odkud pocházeli, čím se živili a v případě matky i její rodné příjmení). Potom se lze dále posunout v pátrání zase o generaci dál.

Nejdřív si ale sami sepište všechny údaje, které znáte. Začněte svými rodiči a prarodiči. Ptejte se i jich samotných, na co všechno si pamatují, zjišťujte právě data a místa narození, úmrtí, případně údaje o svatbě. Vyžádejte si dostupné rodné listy a jiné dokumenty, které vám mohou pomoci. Tedy listy úmrtní, případně oddací.

Kde a jak hledat na internetu

Jakmile budete mít všechny informace pohromadě, začněte údajem, který je nejstarší a nebo údajem, který sice nevíte přesně, ale získali jste přibližné vodítko. Například budete vědět, že se (pra)dědeček narodil v daném městě přibližně kolem roku 1900. I s takovou informací můžete začít. „V matričních zápisech je možné dohledat předky až z první poloviny 17. století, velmi výjimečně z konce 16. století,“ je uvedeno na webu archivu v Zámrsku.

Dnes už je řada archiválií, i pro genealogické účely, dostupná online na internetu. Najdete tu velkou spoustu informací. Veřejně se už mohou zpřístupňovat pouze údaje o narození 100 let zpátky, o úmrtí 30 let zpátky a oddání 75 let zpátky. Novější údaje ještě ditigalizovány, respektive v archivech nejsou a je třeba navštívit osobně příslušné matriky (nebo lze komunikovat i online a za poplatek si nechat příslušné záznamy naskenovat a zaslat).

Víte údaj, kterým začnete? Pak se na začátku podívejte do příslušného digitálního archivu, které jsou dostupné podle tehdejších krajů:

Praha: AHMP - Pragapublica

Západní Čechy: SOA Plzeň

Středočeský kraj: SOA v Praze

Jihočeský kraj: SOA Třeboň

Východočeský kraj: SOA Zámrsk

Moravskoslezský a Olomoucký kraj: Zemský archiv v Opavě

Severní Čechy: SOA v Litoměřicích

Brno: Moravský zemský archiv Brno – Acta Publica

V nich hledejte buď matriční knihy – narozených, zemřelých, případně oddací knihy. Jednotlivé archivy ale mohou mít různý způsob vyhledávání i listiny jsou jinak zpřístupněny. Je tak třeba si na začátku vše „osahat“. Může být výhodné/nutné se také zaregistrovat, některé souhrnné soubory dat lze stáhnout a pracovat offline. Většina archivů funguje tak, že si najdete příslušnou oskenovanou knihu v daného období a v ní listujete stránku po stránce, případně přeskakujete na požadovaný list díky dostupným funkcím.

V některých archivech lze ale také vyhledávat podle příjmení, jako například v digiarchivu Třeboň. Po zadání konkrétního příjmení vám systém nabídne přehled lidí s tímto příjmením, ať už jsou zapsáni v knize zemřelých, případně narozených nebo oddaných. Vy si pak už můžete jednotlivé záznamy proklikat a zjistit, zda se jedná nebo může jednat o příbuzné.

Například ale v archivu Zámrsk je nejdůležitějším dokumentem Inventární seznam Sbírky matrik Východočeského kraje 1587 – 1949, který nabízí přehled nejrůznějších zdigitalizovaných matričních knih (je postupně aktualizován), ve kterém musíte najít příslušnou knihu a u ní odkaz, kde můžete začít hledat. Dokument má přes tisíc stránek, údaje jsou ale seřazeny dle let, ze kterých jednotlivé knihy pocházejí.) Nemělo by vás vyvést z míry ani to, že dříve údaje zapisovaly i farní úřady a tyto informace jsou velmi cenným zdrojem. „Tyto fondy obsahují celou řadu cenných materiálů knihové i spisové povahy, které lze pro období 19. a první polovinu 20. století využít i pro genealogická studia. Přestože jsou matriky pro genealoga většinou prvořadým pramenem církevní povahy, lze poznatky z nich získané vhodně doplnit nebo je i rozšířit o studium některých archiválií z farních fondů. Jedná se o písemnosti, jejichž vznik bezprostředně souvisel s vedením matriční agendy a které sloužily jako podklady pro zápisy do jednotlivých druhů matrik, a o písemnosti, které zachycují náboženský život farníků a byly vedeny zejména pro evidenční potřeby farářů,“ uvádí archiv hlavního města Prahy na svém webu v informacích pro začínající genealogy.

Kroniky měst, pozemkové údaje

Pokud se ztratíte v základních údajích nebo zjistíte vše, co jde, další informace můžete najít i v dalších nejrůznějších historických dokumentech, které jsou postupně také digitalizovány, i ve výše uvedených archivech. Cennými dokumenty můžou být kroniky měst, nicméně hledat v nich určitou informaci je hodně časově náročné, navíc písmo už může být velmi špatně čitelné. Postupně digitalizované jsou i pozemkové mapy, soupisy poddaných, školní matriky nebo údaje o pravidelném sčítání lidu. V těchto dokumentech najdete například přehled chalup dle popisných čísel a počet lidí (jména a jejich věk), kteří v nich v danou dobu žili. Často pravděpodobně budete tyto zdroje kombinovat.

Další zásadní zdroje

Informace důležité pro genealogické pátrání nejsou jen v digitalizovaných archivech, o kterých jsme zatím psali. Existují desítky nejrůznějších zdrojů, kde lze hledat. Často kořeny rodiny sahají do jiných zemí, je potom vhodné pátrat v tamních archivech. To už je složitější. Na druhou stranu, na internetu je dostupná rozsáhlá celosvětová databáze listin familysearch.com, kde lze vyhledávat podle kontinentů a dostanete se do archivů nejrůznějších zemí, včetně Česka a sousedních států. Nicméně, ve spolupráci s touto organizací, a tak trochu i díky ní, se začaly před deseti lety digitalizovat i české archivy.

Zajímavým webem pro genealogy může být i badame.cz, který funguje jako rozcestník pro všechny zásadní zdroje informací, které můžete při pátrání potřebovat. Najdete zde nejen výše zmíněné archivy, ale třeba i odkaz na židovské archivy a podobně.

Kam si informace ukládat

Samozřejmě vše co zjistíte je vhodné někam zaznamenat. Můžete si vytvořit vlastní dokument nebo využít volně dostupné programy na zpracovávání rodokmenů. Mezi ně patří například český program Ancestry nebo česká verze Legacy Family Tree. Rodokmeny lze mít zpracované i online s tím, že je možné na základě nich hledat i možné příbuzné (celosvětově), kteří se do systému také zaregistrovali, respektive mají zpracovaný rodokmen. Takové služby nabízí právě zmiňovaný web familysearch.com, dále myheritage.com (lepší funkce zpoplatněny) či geni.com, který je jakousi sociální sítí s důrazem kladeným na genealogii. Na všech zmiňovaných webech můžete zkusit vyhledávat podle příjmení, pozor ale na požadavek zpoplatněné registrace.

Co vás při hledání v archivech může rozhodit

Samozřejmě se dostanete i do slepého bodu. To ale neznamená, že východisko není. Popřemýšlejte nad dalšími možnými zdroji informací, jako jsou pozemkové knihy, sčítání lidu a podobně, a zkuste se podívat i tam, jestli nenajedete určité vodítko, které by vás přivedlo k potřebnému údaji.

Zároveň můžete narazit na spoustu informací, které vás rozesmutní. S tím také počítejte, taková dřív doba ale byla. To když například zjistíte, že vaší praprababičce a prapradědečkovi zemřely hned dvě děti po sobě. Taková zjištění nejsou vůbec výjimkou.

Nemáte čas? Můžete si nechat rodokmen udělat

Pokud vás bádání neláká, přesto byste chtěli mít přehled o rodinné historii případně darovat rodokmen někomu jako dárek, můžete si ho nechat nechat udělat. Genealogové nabízejí své služby za různé peníze – běžný „obyčejný strom“ jedné linie vás vyjde na několik tisíc, složitější práce (například včetně jakési kroniky) i několik desítek tisíc. Každopádně je vhodné oslovit někoho, kdo svému oboru rozumí a má pozitivní reference. I v této oblasti totiž můžete snadno narazit na neprofesionála.

Ivana Kropáčková