Schyluje se v Barmě ke genocidě? Ze země uprchlo 150 tisíc Rohingů

Rohingové prchají z Barmy do Bangladéše
Rohingové prchají z Barmy do Bangladéše
AP

V posledních dnech zaznamenaly bangladéšské úřady desítky tisíc nově příchozích Rohingů z Barmy. OSN odhaduje, že za poslední dva týdny uprchlo z převážně budhistické země už okolo 150 000 příslušníků této muslimské menšiny. Asijské země barmskou vládu ostře kritizují a požadují rychlé vyřešení situace. Barma se hájí, že jde o dezinformační kampaň.

Konflikt mezi Rohingy a barmskými ozbrojenými složkami se vyostřil 25. srpna útoky rohingských militantů na tamní policejní stanoviště, při nichž zabili 12 členů policejního sboru. To vyvolalo vojenský protiútok a následnou masovou migraci rohingské menšiny. OSN k situaci uvedla, že není jasné, kdy přesně přišli poslední uprchlíci. Počet nových příchozích, kteří potřebují jídlo a přístřeší, však dramaticky vzrostl.

„Když se začalo střílet, uprchli jsme do hor. Armáda zapálila domy. Připluli jsme na lodi, přišel jsem s matkou, manželkou a dvěma dětmi, na lodi bylo asi 40 lidí, včetně 25 žen,“ řekl agentuře Reuters farmář z barmské vesnice Kyauk Pan Du, když dorazil do Bangladéše.

Bangladéšské vládní zdroje pak dokonce obvinily barmskou armádu, že klade na společných hranicích miny s cílem, aby zabránila Rohingům v návratu. Barmské úřady to ale popřely.

Některé asijské země přerušují s Barmou obchodní styky

Většina asijských zemí označuje situaci v Barmě za genocidu. Například Pákistán, Malajsie a Maledivy přerušily ze zemí obchodní styky. Čečensko a Kašmír zrušily plánovaný fotbalový zápas týmem Barmy. Turecko vyjádřilo pochybení nad dodržováním lidských práv.

„Bezpečnostní orgány musí okamžitě zastavit všechny formy násilí a poskytnout humanitární pomoc a rozvojovou pomoc z krátkodobého i dlouhodobého hlediska,“ uvedl ministr zahraničí Indonésie Retno Marsudi.

Něco podobného ale odmítá barmská vůdkyně a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Podle ní je krize výsledkem „obrovského ledovce dezinformací, které vznikly za účelem vytváření problémů mezi různými komunitami a prosazování zájmů teroristů“. Kritikům hovořícím o bezpráví a genocidě pak vzkázala: „Vím lépe než ostatní, co znamená být zbaven práv a demokratické ochrany,“ s tím, že sama strávila roky v disentu a ve vězení za vlády barmské junty.

Rohingové nemají v Barmě občanská práva

Rohingové jsou muslimská etnická menšina bez státní příslušnosti, která v převážně budhistické Barmě dlouhodobě čelí pronásledování. Barmské úřady a také převážná část obyvatelstva je považuje za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou prý tudíž nelegálně. 

Rohingové, kterých žije normálně v Barmě přes milion, čelí v zemi dlouhodobě diskriminaci. Koncem srpna povstalci z řad Rohingů přepadli několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť, na což zareagovaly bezpečnostní složky zátahy nejen proti ozbrojencům, ale i proti civilistům s cílem je vypudit z jejich domovů. Nicméně faktický stav lze zjistit jen stěží, protože Barma je velice uzavřenou zemí.

 

Autor: Nikola Baumrukrová, ČTK

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama