Spíte málo? Pak riskujete Alzheimera nebo rakovinu, varuje neurolog

Kvalitní a dostatečný spánek je pro zdraví člověka nezbytný
Kvalitní a dostatečný spánek je pro zdraví člověka nezbytný

Stále větší požadavky, které jsou na každého kladeny co do množství a rychlosti odvedené práce, nepřímo ovlivňují počet hodin, který naše společnost věnuje spánku. Dlouhodobě nedostatečná regenerace má pak podle neurologa Matta Walkera obrovské dopady na její zdravotní stav a způsobuje různé globální epidemie.

Podle Walkera, který působí jako profesor na Kalifornské univerzitě v Berkeley se průměrná doba spánku lidí za posledních necelých sto let extrémně zkrátila. Vše se zlomilo s poválečným nástupem moderní doby.

Ačkoliv ještě v roce 1940 lidé každý den naspali něco málo přes osm hodin, dnes už je to v průměru jen 6,7 až 6,8 hodiny za den. „Takže to je obrovská ztráta spánku v krátké době. Za pouhých sedmdesát let jsme se připravili o celých 20 % spaní,“ vysvětluje Walker pro BBC.

Faktory ovlivňující zkracování spánku

Na to, že v dnešní době lidé často spí kratší dobu, než by bylo příhodné, má vliv celá řada činitelů. Například díky kofeinu v různých formách je tělo schopno i přes únavu fungovat delší dobu, než obvykle. Alkohol zase snižuje kvalitu spánku, protože jej rozděluje - a navíc také potlačuje snění.

Spaní ale může ovlivňovat i samotné prostředí bytu, jako je například kvalita matrace či samotné postele. Dobrému odpočinku příliš nepřidá ani zakouřené prostředí. Stejně tak nevhodné může podle Walkera být i vytápění či klimatizování vašeho obydlí, ač to nemusí být na první pohled příliš logické: „Když Slunce zapadne, tak se výrazně sníží teplota. A oteplovat se znovu začne až s jeho východem. Naše tělo tak na tyto přirozené změny čeká - a my mu prostřednictvím vytápění a klimatizování bereme přirozenou schopnost rozpoznat, kdy bychom měli jít spát a kdy naopak vstát.“

Technologie a modré světlo

Fakt, že si naši prarodiče užívali kvalitnějšího spánku, velkou měrou ovlivňují také moderní technologie. Všechny druhy počítačů, televizí, telefonů a dalších přístrojů využívající LED displeje totiž vytváří umělé světlo, které na rozdíl od toho přirozeného produkuje tzv. modré světlo.

Modré světlo podle vědců výrazně narušuje spánek, protože zastavuje produkci melatoninu. Právě melatonin je hormon, který tělu vysílá signál, kdy by měl jít člověk spát. Při jeho nedostatku (a tedy při příliš velkém množství modrého světla) je tak silně narušena schopnost tuto dobu rozpoznat.

Tlak ze strany zaměstnavatelů a společnosti

Charakter dnešní doby, který by se dal popsat jako doba neustále se zvyšujících ekonomických a sociálních tlaků na jedince, zdravému a dostatečnému spánku také příliš nepřispívá. Lidé jsou totiž nepřímo nuceni stále více pracovat, aby uživili sebe i svou rodinu a pokud možno se i vyrovnali nejúspěšnějším a slavným lidem.

Mnoho vrcholných politiků například veřejně prohlašuje, že denně spí i méně, než pět hodin. Různé výzkumy ale dokazují, že prakticky nikdo není schopný dlouhodobě fungovat jen se šesti hodinami spánku za den, aniž by to nemělo negativní dopad na jeho zdraví.

Matt Walker důležitost spánku potvrzuje a v rozhovoru pro BBC říká, že „každá široce rozšířená nemoc, která nás usmrcuje v moderním světě: Alzheimerova choroba, rakovina, obezita, cukrovka, stres a úzkost, deprese nebo sklony k sebevraždám...všechny jsou vysoce aktuální a jsou silně spojeny s nedostatkem spánku.“ Je tak jen na uvážení každého z nás, jestli mu stojí za to riskovat své zdraví.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama