Stát po nich vymáhá statisíce na daních. Situaci českých lodníků ale komplikuje řada nesrovnalostí

Čeští lodníci v Nizozemsku 222 - nesrovnalosti

Čeští lodníci v Nizozemsku 222 - nesrovnalosti

Kvůli zapomenutému zákonu ze 70. let mají čeští lodníci pracující v Nizozemsku doplácet finančním úřadům stovky tisíc na daních. Zoufalí šífaři ale poukazují na několik nesrovnalostí, které hledání efektivního řešení velmi znesnadňují.

Lodníci si jsou podle svých slov vědomi toho, že je neznalost starého zákona neomlouvá a chtějí s ministerstvem financí a finančními úřady o vzniklé situaci jednat. Zároveň ale poukazují na to, že na dlouholetém zanedbávání chyby, která přerostla v závažný problém, má stejně tak podíl i Česká republika a Nizozemské království. České finanční úřady se ale prý místo dialogu jen zajímají o okamžité vymáhání peněz. A to i přesto, že se objevuje velké množství nesrovnalostí.

Finanční úřady například podle šífaře Lukáše Starky vůbec nezohledňují, z čeho se údaj o celkové vydělané částce, který z Nizozemska přijde, skládá. Kvůli tomu se pak jemu i jeho kolegům daní položky, které jsou ze zákona nezdanitelné: „Problém, který nastal při tom zdaňování dvojím je, že se vlastně zdaňují nemocenské. (...) Pak se daní diety, to znamená náhrada za stravu, a potom se daní, když zaměstnavatel přispívá na důchod, penzijní připojištění. (...) Je to prostě nějaká jedna částka, která přijde a finanční úřad absolutně nezajímá, že tam někdo něco doloží. Prostě to zdaní všechno. A přitom by se to danit nemělo,“ upozornil Lukáš Starka.

Nejasností je podle šífařů celá řada

Petru Bezvodovi, kapitánovi pracujícím na jedné nizozemské lodi zase vadí to, že český finanční úřad lodníky nabádá k tomu, aby neměli dva roky zaplacené daně. Tlačí je tak podle jeho názoru k dalšímu porušení zákona. „Holandská strana vrací daně za pět let zpětně, v menší míře, než je vymáhá česká strana. A česká strana je požaduje za tři roky. Tudíž není ministerstvo financí schopno vysvětlit situaci, kdy vznikne období, kdy nebudeme mít dva roky zaplacené daně vůbec,“ popsal své obavy Lukáš Bezvoda. Má totiž strach z toho, že v budoucnu po nich bude finanční správa tyto dva chybějící roky také vymáhat.

Zákon z roku 1974 měl mimo jiné zamezit tomu, aby byl příjem lodníků pracujících v zahraničí daněn dvakrát. Paradoxně se tak ale podle lodníka Tomáše Ullmanna v současné chvíli děje. Podle něho je navíc zásadní nesrovnalost v odlišném daňovém systému u nás a v Nizozemí: „My v Holandsku dostáváme hrubou mzdu, ze které musí zaměstnavatel odvést daň v Holandsku. A následně na to je nám vyplacena čistá mzda,“ popisuje Tomáš Ullmann nutný proces, který podle nizozemských zákonů musí proběhnout. Tím ale procedura nekončí. „Český finančák ji vezme [čištou mzdu z Nizozemska, pozn. autora], udělá z ní hrubou mzdu, následně superhrubou mzdu a z toho my odvádíme další daň.“ Podle Tomáše Ullmanna mu tak Česká finanční správa vinou superhrubé mzdy odebere téměř polovinu již zdaněné čisté mzdy z Nizozemí.

Andrej Babiš chtěl šífařům pomoci. Zjistil ale, že nemůže

Ministerstvo financí o možných pochybeních z jejich strany slyšet nechce a trvá na tom, že lodníkům vychází co nejvíce vstříc. Sám ministr financí Andrej Babiš v rozhovoru řekl, že se problémem zabýval a chtěl lodníkům nějakým způsobem pomoci, prý mu to ale nedovoluje zákon. „Já jsem se snažil těm našim českým lodníkům, kteří byli obětí nějakého daňového omylu v Nizozemsku, dát výjimku. A ministerstvem financí mi bylo vysvětleno, že to nemůžu udělat.“

Andrej Babiš tak s největší pravděpodobností reagoval na žádost šífařů o takzvaný generální pardon. Jde o možnost ministerstva financí plošně odpustit daně pro celou skupinu lidí - a to v případě nesrovnalostí při uplatňování zákonů v praxi, nebo při mimořádných, zejména živelných událostech. Ministerstvo ale žádost lodníků zamítlo.

Jestli se některé z nesrovnalostí potvrdí a následně se je podaří vyřešit zatím není jasné. Tomu, že česká finanční správa skutečně nemá v postupu vůči lodníkům stanovena jasná pravidla, by ale mohly naznačovat také informace, že dopisy upozorňující šífaře na dluh vůči státu zatím nepřišly ani zdaleka všem lodníkům. Zhruba půl roku po vypuknutí kauzy jsou tak stále někteří šífaři, kteří mají formálně veškeré povinnosti spojené s daněním v pořádku. Nezřídka se pak jedná o kolegy už obeslaných lodníků pracujících na jedné lodi u stejných firem.