Za igelitovou tašku vám v Keni hrozí velké pokuty i odnětí svobody
Keňa se při snaze chránit své životní prostředí uchýlila k přijetí zákona, který zakazuje veškeré plastové pytle a tašky. Nařízení se přitom netýká jen jejich užití, ale také jejich výroby či dovozu. Za porušení přijatých pravidel v krajním případě hrozí statisícové pokuty nebo několikaleté odnětí svobody.
Výše pokuty se přitom podle ruské televize RT může vyšplhat až na 38 tisíc dolarů (asi 825 tisíc korun). Za mříže vás pak soudce může poslat až na čtyři roky. Nové nařízení přitom platí pro všechny - výjimku mají jen firmy, které polyetylén využívají k balení svých výrobků.
Cestující musí nechat tašky na letišti
S igelitovými taškami pak nepochodí ani turisté, kteří do Keni přicestují letadlem. V souladu s novými nařízeními totiž budou povinni své igelitové tašky a pytle nechat přímo na letišti. Keňská vláda se tak snaží zastavit zvyšující se počet plastového odpadu ve své zemi – podle jejího odhadu totiž všichni Keňané spotřebují za jeden měsíc asi 24 milionů plastových tašek.
Rovníkový stát ovšem není první africkou zemí, která z důvodu zhoršujícího se stavu životního prostředí podobné zákazy přijala. Stejně striktní zákony už nějakou dobu fungují například také ve Rwandě, Mauretánii a Eritreji.
Ministr životního prostředí se zákazem souhlasí
Keňský ministr životního prostředí Judy Wakhungu je z nového nařízení nadšený. Podle jeho slov totiž trvá mezi 20 až 1 000 lety, než se igelitová taška odhozená v přírodě přirozenou cestou rozloží. Takových tašek navíc podle Programu OSN pro životní prostředí keňské supermarkety rozdají asi 100 milionů kusů každý rok.
Plastový odpad je navíc také nebezpečný pro různé živočichy, kteří si ho často pletou s potravou. Podle zmíněného programu OSN jsou ohroženi ptáci, ryby i další zvířata. Například na jatkách v Nairobi prý našli igelitové tašky v zažívacích ústrojích krav. Problémem je i zvyšující se množství plastů v oceánech – podle odhadů by ho v nich kolem roku 2050 mělo být co do váhy více, než váží všechny ryby.
Naopak nespokojení jsou s úpravou zákonů výrobci plastových pytlů. Podle nich by totiž důsledkem zákazu mohlo o práci přijít až 80 tisíc lidí. Chystanou novelu proto sice okamžitě napadli u keňského nejvyššího soudu, ten ale jejich stížnost smetl ze stolu.
Odůvodnění rozhodnutí soudu není známé. Je ale možné, že arbitr při rozhodování dal na argumenty ministra Wakhungua, který prohlásil, že nová pracovní místa na úkor těch zrušených budou vytvořena díky nové výrobě tašek, které budou šetrné k životnímu prostředí.
Plasty dělají v Africe problémy častěji
Keňa není jediným státem, který se potýká s problémy způsobenými polyetylénem. V prosinci minulého roku řešila Nigérie kauzu s dovozovou rýží z Číny. Ta totiž byla pouhou náhražkou skutečné rýže – a dovezená zrna tak byla ve skutečnosti vyrobena z plastu.
Na falešnou rýži tehdy přišli nigerijští celníci. Zadrženo na konci roku bylo 102 pětadvacetikilových pytlů. „Jenom Bůh ví, co by se stalo, kdyby ji lidé snědli,“ okomentovala tehdy situaci nigerijská celní správa.