Jak se staví sen vybuduje útulný domov ve venkovském stylu

S nápadem přihlásit rodinu do pořadu přišla svérázná babička Lenka. Ta se už nemohla dívat, jak Zuzana s Evženem a malou Agnes žijí v provizoriu s převážně zapůjčeným nábytkem od známých. Ráda by, aby se jim v domě dobře žilo. Pomáhala mladým na stavbě, často hlídá malou vnučku, ale víc jim dát nemůže. Všichni společně věří, že designéři vymyslí, jak prostor vyřešit, a Zuzka bude mít konečně kuchyň. Mají pravdu?

Reprízu devátého dílu XV. série „Jak se staví sen“ uvidíte v pondělí 17. července v 17.40 na Primě.

Zuzana s Evženem se seznámili přes internet. Evžen býval tak trochu dobrodruh. Pracoval v kavárně a pak se vydal za prací do světa. Několik let pracoval ve Španělsku a také v Americe. Zuzana pracovala jako manažerka – také v kavárně. Přestože spolu čekají již druhé dítě, Evžen se zatím „nerozhoupal“ ke svatbě. Zuzka si do něj občas rýpne a babička se nechala slyšet, že pokud to s účastí v pořadu dobře dopadne, na syna si došlápne a svatba, respektive žádost o ruku, bude!

Mladá rodina žije ve starém domě z počátku 20. století. Dům si vyhlídla Zuzana v rodném městě svého přítele Evžena. Doslova se do domu zamilovala. Přesvědčila přítele, dům společně koupili a vrhli se do rekonstrukce. Krok za krokem se snažili ze zničeného domu vytvořit krásné bydlení. Na stavební firmu neměli peníze, a tak Zuzka s Evženem na domě pracovali sami. Rekonstrukce domu však neustále probíhá. Během ní potkalo mladou rodinu hned několik životních událostí. Narodila se jim dcera Agnes, náhle zemřel dědeček – Evženův otec – a Zuzana podruhé otěhotněla. Na dokončení rekonstrukce je stále méně a méně času, sil a peněz. Navíc si Zuzana s Evženem vůbec neví rady, jak prostor zařídit. Kam dát kuchyňskou linku, kam umístit pračku, ledničku, jak uspořádat obývací pokoj a jak – a hlavně za co – to všechno pořídit.

Od samého počátku rekonstrukce chtěli Zuzka s Evženem zachovat historický ráz domu. Nechtěli dávat plastová okna, ponechali původní prvky. Mají rádi staré věci. Přáli by si, aby byl celý prostor funkční a dobře vyřešený. Co se týče stylu, nechtějí nic ultra moderního a chladného. Rádi by něco útulného. A hlavně, aby to všechno spolu tak nějak ladilo a oni by si nemuseli připadat, že cestují v čase, pokaždé když přejdou z jedné místnosti do druhé.

Jak se staví sen III. - 9. díl Nymburk

Myslí i na svoje děti – v obývacím pokoji tráví Zuzana s Agnes celé dny a až se jejich rodina rozroste o chlapečka, bude o to víc potřebovat „mít vše po ruce“. Zuzana s Evženem neholdují moderně. Raději mají tradiční styl. Jsou pyšní na to, že jejich dům postavil uznávaný architekt, a to i přesto, že si občas nemůžou vzpomenout na jeho jméno. Líbí se jim jejich stará skříň, ale v podstatě netrvají na ničem. Rádi by novou kuchyň a jako dárek navíc proměníme obývák.

A jak se na proměnu dívají designéři Kamila Douděrová a František Kobližka?

Hodnocení designérů: „Proměnu vnímáme prozatím jako nejpovedenější. Dům má sám o sobě velký potenciál, krásně funguje genius loci, je to starý dům ze začátku 20. století, součást dělnické železniční kolonie od architekta Camilla Sitteho. Bylo hned jasné, že zachováme ducha místa a budeme ctít původní ráz domu, citlivě zakomponujeme nové prvky do historického rázu domu. Na zásadní problém jsme nenarazili.

Evžen začal s rekonstrukcí před námi, byli tam SDK podhledy, podlaha srovnaná, snad nás jen trochu zaskočily zdi. Jedná se totiž o čtyřdům a stěny mezi jednotlivými částmi jsou jen 15 cm tlusté, tudíž zasekat vodu, odpad do takto tenké stěny hrozilo probouráním se k sousedům. Myslím, že stylem jsme majitelům kápli do noty, dům se zamilovali takový, jaký byl, pro jeho atmosféru, a tu jsme se snažili právě podtrhnout. Podařilo se nám vnesení tradičních prvků, jako např. stropní trám, sloup. Máme radost právě ze způsobu ostaření trámů a sloupu. Byly opalované a olejované, vypadají dokonale staře a vnesly do interiéru historickou náladu, ale zpracované jsou moderní technologií.“

Podívejte se na ukázku: