Nejsem jako Sylva, ale chápu ji
Vzdorovitou sestru Báry Sylvu hraje osmnáctiletá Vladana Drvotová. Studuje gymnázium, hraje v divadle Radar a do budoucna má spoustu plánů. Sylva je její první zkušenost s televizním natáčením.
Naskočit do rozjetého seriálu není někdy jednoduché ani pro ostříleného herce, natož pro někoho, kdo s televizní prací nemá vůbec žádné zkušenosti. Bylo těžké se rychle zorientovat, zvyknout si na tempo natáčení a pokyny režiséra? Přiznávám, že jednoduché to skutečně nebylo a není. Přece jen – seriál je běh na dlouhou trať, na které se teprve učím běhat. Samozřejmě bych chtěla, aby se všechno okamžitě dařilo a hned to bylo skvělé, ale to není možné. Na začátku jsem vůbec netušila, do čeho jdu, ale už se „rozkoukávám“ a ještě mě neopustilo počáteční nadšení. Díky zkušeným hereckým partnerům dostanete skvělou školu. Měla jste ale ostych točit třeba s Miroslavem Etzlerem, Aloisem Švehlíkem nebo Jitkou Smutnou? Je to pro mě velká zkušenost a jsem moc ráda, že natáčím s takovými profesionály a úžasnými herci. Všichni jsou milí a působí dojmem, že přes to všechno, co mají za sebou, dovedou pochopit pocity začátečníka. Měla jste z nějakého obrazu obavy, říkala si, jak ho zvládnete natočit? V rychlém tempu natáčení není na velké obavy čas, spíš je smůla, že to, co už se jednou natočilo, se nedá změnit. Jeden z nepříjemnějších obrazů byl ten, v němž Sylvu ohrožuje vlčák. Samozřejmě jsem věděla, že za mnou stojí jeho cvičitelka. Když jsem si uvědomila, že i takové trénované zvíře může zničehonic zaútočit a nikdo neví, co se mu honí hlavou, tak v té chvíli jsem se necítila úplně bezstarostně. Dostala jste od herců nebo režiséra nějakou konkrétní radu, která vám pomohla, které se držíte? Žádná rada není univerzálně platná, a tak všechny sbírám za pochodu a snažím se jich držet. Když jich ale přijde moc najednou, jsem z toho pak dost zmatená. (směje se Vladana) Sylva je puberťačka, rozzlobená hlavně na svou sestru za to, že přišly o peníze a teď se musejí všelijak protloukat. Chápete ji? Prožila jste si také nějaké "naštvané" období? Sylva to má vážně těžké, vůbec není typická puberťačka ani „rebelka bez příčiny“. Přišla o rodiče, kvůli sestře i o peníze, má mindrák ze zranění, které kdysi utrpěla. Žije jen pro hru na klavír a ještě ke všemu je ve velmi citlivém věku. I když se někdy chová podivně, má k tomu své důvody – a já je dokážu pochopit, přestože jsem úplně jiná než ona. Zaplaťpánbůh. Vysloveně „naštvané“ období jsem neměla, z domova jsem neutíkala a ani jsem si nemyslela nic zlého o rodičích. Studujete gymnázium, hrajete v divadle Radar... Co plánujete po maturitě? Jednou bych se chtěla věnovat divadlu, ale to neznamená, že by to muselo být jen herectví. Uvažuji o studiu dramaturgie nebo scenáristiky, ráda totiž píšu. Anebo studovat jazyky a pak třeba překládat knihy... Nebo se stát zahraniční zpravodajkou z Francie, jejíž jazyk, lidi i kulturu obdivuji, to by nebylo vůbec špatné. Přála bych si mít alespoň tři životy, abych si mohla vyzkoušet všechno, co mě zajímá.
Cesty domů, Nejsem jako Sylva, ale chápu ji - Obrázek 1
Cesty domů, Nejsem jako Sylva, ale chápu ji - Obrázek 2
Cesty domů, Nejsem jako Sylva, ale chápu ji - Obrázek 3
Cesty domů, Nejsem jako Sylva, ale chápu ji - Obrázek 4
Cesty domů, Nejsem jako Sylva, ale chápu ji - Obrázek 5
Cesty domů, Nejsem jako Sylva, ale chápu ji - Obrázek 6