Někdy to možná vypadá, že na švestky narazíme kolem každé silnice, ale zdání klame. Doba, kdy jsme byli švestkovou velmocí, je dávno pryč – minimálně sto let. Do té doby ale byla u nás švestka doma, přestože má kořeny někde na Kavkaze. O její expanzi do Evropy se zasloužili hlavně Římané, kteří švestky sázeli cestou, když dobývali nová území. Díky nim se tak toto ovoce dostalo na Balkán, odkud pak během migrací Slovanů doputovalo i do našich končin. Za skutečnou popularitu švestek u nás však vděčíme Karlu IV. Vedle vinné révy byly totiž švestky jednou z jeho pěstitelských priorit, i proto se jim dodnes leckde říká karlátka či kadlátka.
K přímé konzumaci je švestka ideální. Dodá rychlou energii, cukry, vitamíny, osvěží i povzbudí. Namletými sušenými švestkami se kdysi sladilo a taky se mlsaly místo čokolády. Z rozhodnutí vrchnosti se slivoně sázely i kolem cest, spolu s dalšími ovocnými stromy, aby si v jejich stínu mohli vojáci, kteří táhli krajinou, odpočinout, a hlavně rychle zahnat hlad. Rozmanité použití v mnoha receptech mají švestky dodnes.
Na švestky se v dalším díle vypravíme do ovocných sadů v Synkově u Rychnova nad Kněžnou, kde jsou podle místního sadaře pana Šíly zdejší jižní svahy přímo předurčeny k intenzivnímu pěstování ovoce.
Ukázka z pořadu Jak na odpalované těsto:
Sledujte pátý díl pořadu Hrdina kuchyně v sobotu 30. září ve 14.15 na Primě.
Mrkněte na ochutnávku z dílu: Maruška loudí, Martin je neoblomný:)
