Vzpomenete si, kdy a co jste poprvé uvařil sám?
Bylo mi tehdy asi osm let. První, které jsem si vyfotil, byl lentilkový dort z pudinku s piškoty. Pak jsem taky hodně dělal saláty, byly lehké a hlavně babča měla plnou zahradu ovoce a zeleniny, co víc si přát.
Netajíte, že vaší inspirací je Jamie Oliver. Vaříte podle něj?
Jako malý kluk jsem často seděl u televize a vždycky se těšil na to, až zase vlétne na obrazovku a předvede tam svůj gastro rock and roll. Jamie vždycky vyrazil na nákupy, pozval partu kamarádů, uvařil jim, popili a bavili se u toho. Myslím, že právě on ve mně začal vzbuzovat ten pocit, že jídlo je něco víc než jen palivo, že je to opravdu součást kultury.
V čem je podle vás nepřekonatelný?
V tom, jak pořád dokáže udávat směr. Je v akci víc než 17 let, ale pořád jde s dobou, dokázal se skvěle přizpůsobit online prostředí, pořád ukazuje, jak mají být zpracované pořady o vaření, vlastně vymyslel tak trochu vlastní styl cooking show, který se snaží spousta produkcí a kuchařů po světě co nejlépe okopírovat. Nenechává si své know-how pro sebe, nebojí se zapojit ostatní lidi, které vaření baví stejně jako jeho. Co ale nechápu, kde na ty všechny věci bere čas a energii. Věnuje celé řadě neziskových kampaní a pracuje pořád dál a dál, i když už by vůbec nemusel, protože vyděláno má tak na 5 životů. Prostě jeho práce, jeho vášeň a radost.
Nejste prototypem klasického kuchaře, sám o sobě říkáte, že jste „profi fanda gastronomie“. Co si pod tím máme představit?
Snažil jsem se tím trochu odlišit od klasických kuchařů, šéfkuchařů, protože já na rozdíl od nich nejsem vyučený a nemám delší praxi v provozu. Tím spíše jejich práci nesmírně respektuji a vím jak stresová a náročná je. Těším se na každou příležitost, kdy mohu kolegům kuchařům v kuchyni pomoct, nasát atmosféru, pořádně ´zamakat´. Sám se ale snažím lidi k vaření hlavně přitáhnout a ukázat jim, že domácí vaření je zábava, odreagování a něco, co by si měli užít.
Jste vůbec nejmladším autorem kuchařky u nás, za kterou jste v 17 letech získal ocenění za třetí nejlepší debutovou kuchařku na světě. Změnil vás tento úspěch nějak?
První kuchařku jsem si dával dohromady v podstatě sám, takže to byla neskutečná satisfakce a úspěch, měl jsem tehdy jako nejmladší soutěžící vážně radost. To že se mi ve 22 letech podařilo cenu obhájit, a hlavně získat osobnostní cenu majitele soutěže, je pro mě ale snad ještě cennější, zvlášť když v soutěži bylo přes 10 tisíc kuchařek, včetně těch od Jamieho Olivera nebo Gordona Ramsayho.
Za tím vším ale stojí spousta odříkání, důležitých rozhodnutí a i risku. Abyste uspěli, musíte něco udělat jinak, nekonvenčně, dopředu nevíte, jak lidé budou reagovat, stojíte na hranici úspěchu a neúspěchu. Je to hodně těžké, ale touha dělat věci po svém vás žene dál.
Je nějaké jídlo, které nemáte rád? A naopak, která kuchyně je vám nejbližší?
Dneska už sním v podstatě všechno, ale nejsem moc fanda do sladkého. Hodně rád mám naší českou kuchyni, mrzí mě, že jsme na ni tak trochu zanevřeli. Měli bychom být více hrdí, dříve se u nás vařila první liga, teď se to pomalu vrací, ale ještě je před námi hodně dlouhá cesta. Neznamená to dát si svíčkovou 3x týdně, česká kuchyně může být i lehká. Třeba lehký salát z brambor s grilovaným pstruhem. Hodně rád mám taky tu španělskou kuchyni.
Je nějaké jídlo, které vaříte nejraději? A které vaříte nejčastěji svým rodičům?
Tak to je záludná otázka. Určitě nejraději dělám maso, klidně vcelku a pomalu pečené. Toho už jsem se napekl spoustu. Je to krásný pocit, když z grilu nebo trouby vyndáte něco, co chutná jako dort a je šťavnaté jako to nejlepší rajče. Jinak ale záleží hlavně na náladě a situaci. Rodiče to vždycky nechají na mě. Zrovna teď připravuju velkou grilovačku. Peču chleba, mám naložené krevety, udělal jsem salát z tarhoni, grilované papriky, taky vyzrálé hovězí.
Na co se diváci Hrdiny kuchyně mohou těšit? Respektive, čím Martin Škoda naláká diváky?
Diváci se můžou těšit na 13 dílů, kdy každý díl = jeden hrdina kuchyně = jedna česká surovina, o které to ten den celé bude. Myslím, že to nebude klasická cooking show, kterou diváci znají. Spousta scén se odehrává na obrovské zahradě u staré fary, Maruška navíc vyráží na farmy za farmáři a zjišťuje o každém hrdinovi kuchyně zajímavé informace. Věřím, že se diváci zasmějí a ocení super kameru.
Kdo nebo co je vašim hrdinou kuchyně?
V pořadu je to určitě Maruška, která se ukázala jako skvělá parťačka, jak na obraze, tak i mimo něj. Naučila mě mnoho hereckých triků. Mimo pořad je to pak určitě Jamie, bez kterého bych asi nikdy vařit nezačal.
A na konec – Maruška Doležalová očima Martina Škody...
Jak už jsem naznačil, Maruška je skvělá herečka, parťačka. Hodně jsem se toho od ní naučil, ale hlavně mám pocit, že jsme si dost sedli i po osobní stránce, což by mělo být vidět i na obraze. Hlavně si taky vážím toho, jaká Maruška je jako osobnost, nehraje žádné pózy, preferuje kvalitu před kvantitou a jsme si hodně podobní.
