Divoký králík doputoval do Evropy z Asie někdy v období mladších třetihor. Domestikován byl zhruba na počátku našeho letopočtu.
Původ českého výrazu „králík“?
Římané chovali králíky v ohradách, tzv. leporáriích, a až do středověku se prakticky nic nezměnilo. Tehdy se chovu králíků ujali mniši ve francouzských klášterech, odkud se ušáci postupně posouvali na sever Evropy a také trochu na východ.
Do českých zemí se jejich chov rozšířil někdy v 15. století z Německa. Tam také najdeme původ českého výrazu „králík“. Německé das Kaninchen je zkomoleninou latinského výrazu cuniculus. Fonetická podobnost slov Kaninchen a Königchen – tedy malý král – pak může za české slovo králík, králíček.
Králičí maso je skvělá surovina na vaření
Ze všech dostupných mas má navíc nejméně cholesterolu, a je tak i nesmírně kvalitní bílkovinou. Průměrný Čech dnes spotřebuje zhruba tři kila králičího masa ročně. Králíka nemusíme jenom péct v celku, využít lze i jeho jednotlivé části.
Jemné filety z hřbetu jsou skvělé na minutkové úpravy, stehna se hodí třeba na dušení ve víně, nebo je můžeme upéct s klasickým králičím triem – slanina, rozmarýn a česnek.
Za králíky se Marie s Martinem vypraví do Ratibořic u Jaroměře nad Rokytnou na farmu Jiřího Kočára. Tato ušatá zvířata jsou nejspíš jeho osudem, choval je už jako kluk a v tradici pokračují i jeho synové.
Králičí menu 8. dílu
Tentokrát si ukážeme recepty na dušená králičí stehna s rajčaty, lilkem a pečeným bramborem, králíka na hořčici se žampiony, těstoviny s králičím ragú a salát z bulguru s králičím masem.
Sledujte osmý díl pořadu Hrdina kuchyně v sobotu 14. října ve 14.20 na Primě.
Kdo je skutečným hrdinou kuchyně? Přece kvalitní surovina! A jako správný „hrdina“ má i ona svůj příběh! S herečkou Marií Doležalovou a kuchařem Martinem Škodou budeme proto nejen vařit, ale vypravíme se i za farmáři! Zjistíme, co to obnáší chovat krůty, králíky, ovce, jak vyrobit kozí sýr nebo třeba vypěstovat dýni. Nenechejte se ujít nový lifestylový magazín plný nejen skvělých receptů! Radost z jídla může být totiž o to větší, když víme, z čeho vaříme.



















