Jak se hoduje ve světě? Přečtěte si přehled rituálů

Do české kuchyně pronikají vlivy z celého světa, ale jakmile vyjedete „za exotikou“, jsou všechny zkušenosti z restaurací a školních jídelen zbytečné. Při cizokrajném stolování si tak musíme rychle zvyknout nejen na prapodivné chuti a druhy jídel, ale také na zvyky, které stravování doprovázejí. A na kterých si „domorodci“ nemálo zakládají.

Japonsko – jídelní rituály nejvyšší kvality

Jeden z netvrdších střetů s jinou civilizací vás čeká při cestě do Japonska. Tahle starodávná země si dodnes zachovává staré tradiční postupy přípravy jídel i jeho konzumace. Že se u jídla sedí na zemi vám dojde rychle, stejně jako to, že před jídlem je nutné se zout. O něco víc vás pak může překvapit, že snídaně začíná polévkou, že každý druh pokrmu musí být v samostatné mističce nebo že srkání a mlaskání je považováno za ocenění kvality jídla.

V restauraci plné mlaskajících Japonců se ale pořád dbá o dobré vychování – při jídle hůlkami, což samo o sobě není zase taková legrace, nesmíte sousta napichovat. To by totiž znamenalo, že se právě nacházíte na pohřební hostině. Přísně zakázáno je také s hůlkami ukazovat nebo gestikulovat. Po jídle se místo „bylo to dobré“ jednoduše říhne, opovažte se ale kýchnout nebo vysmrkat, to by bylo neodpustitelně odporné, stejně jako zanechání spropitného.

Japonský čajový obřad

Japonský čajový obřad je starodávný způsob, jak připravit, podávat a pít čaj. Není to ale vůbec jednoduché, každé gesto, pohled nebo způsob uchopení předmětů má svůj význam a sebemenší odchýlení může znamenat vážný přestupek. Popis celého čajového obřadu by vydal na celou knihu, zahrnuje přesný popis pohybů a pořadí jednotlivých úkonů od rituálního skládání speciálních ubrousků, odměřování množství čaje až po otevírání dveří.

V Thajsku se leváci nenajedí

Ani v Thajsku se hůlek nezbavíte, ale pokud zatoužíte po příboru, bude vám vyhověno. Vidlička se pak drží v levé ruce a slouží pouze k přihrnování jídla na lžíci v ruce pravé. Nůž se prakticky nepoužívá, neboť je symbolem agrese, jídlo je navíc nasekané na malé kousky. Levá ruka je považována za nečistou, protože se v Thajsku používá k omývání intimních partií po vykonání potřeby, proto není slušné s ní jíst ani ji někomu podávat.

V Indii jen prst, v Indonésii celou ruku!

Kdo by to byl řekl – bosou nohou můžete v Indii leckoho urazit. Přitom právě při jídle je zvykem zout se, pravidlo ale zní: chodidla musejí být odvrácena od jídla. Potom už můžete v klidu hodovat bez asistence levé, nečisté ruky. Jí se bez příborů, ale ušpinit se smí jen články prstů, ne dlaň. Po jídle je dobré hlasitě říhnout nebo alespoň důkladně pochválit jídlo kuchařce. Nenechte se také překvapit jídlem na banánových listech anebo tím, že ženy a děti jedí až to, co zbude po jejich mužích.

Dobrou chuť!

JAPONSKO Dobrou chuť se nepřeje, ale každý sám sobě říká "itadakimas".

THAJSKO Dobrou chuť se neříká.

VIETNAM Dobrou chuť přejeme každému staršímu spolusedícímu zvlášť.

ANGLIE Dobrou chuť se neříká, angličtina nemá pro toto sousloví ekvivalent.

FINSKO Dobrou chuť přeje hostitel.

V Indonésii se nemusíte bát ušpinit. Jíst rukama tady můžete (resp. musíte) bez omezení, celé dlaně od jídla jsou projevem skvělé etikety. „Jíst rukama je požitek,“ tvrdí sami Indonésané, během jídla ale mlčí – jí se rychle a na společenskou konverzaci je čas až u kávy. Stejně jako v Japonsku, ani tady nesmíte smrkat, stejně tak neslušné je i jíst za chůze.

Finsko, Rusko, Ukrajina – alkohol povinný

Hodovat tradičním způsobem s Rusy, Finy a Ukrajinci znamená pít. Pije se většinou vodka během celého večera, ve Finsku především ke studené rybě a k raku. V Rusku hlavně k posílení kamarádství, což je potřeba dělat důkladně. Při každém přípitku je nutné pronést proslov, jejichž množství vlastně nahrazuje obyčejnou konverzaci. Na Ukrajině je v pořadí třetí přípitek věnován ženám a ty jediné se také mohou přípitkům vyhnout. Jediná přijatelná omluva pro pány je prodělaná žloutenka.

Po celém světě ale existuje mnohem víc zažitých zvyků, které někomu připadají nepochopitelné a někdo je považuje za normální. Jedním z nejpropracovanějších systémů stravování je třeba židovské kriterium čistoty potravin i přípravy jídla – košer, unikátní pravidla panují také kolem koštování a konzumace vína. Celou řadu pravidel stolování pak naše evropská společnost převzala z islámských zemí, ať už jde o mluvení s plnou pusou nebo hltání velkých soust.

Čtěte dále:

Baví vás čtení o zajímavostech ze světa jídla? V sekci Gurmán na cestách si přečtěte třeba o indiánském klenotu - čokoládě nebo o tom, jak se pěstují Jihoafrická vína.

Autor: Viola Kratochvílová