Jaroslav Bašta: Letošní Putinův projev

Oproti loňskému projevu se ruský prezident Vladimir Putin letos méně věnoval zahraniční tématice a kladl důraz na domácí problémy. S ohledem na průzkumy veřejného mínění musí nyní řešit domácí scénu.
Vladimir Putin
Vladimir Putin
@CGTNOfficial / Twitter

reklama

Ve středu 20. února vystoupil prezident Ruské federace Vladimir Putin před poslanci Státní Dumy a senátory Rady Federace s každoročním projevem o stavu země a jejích perspektivách v začínajícím roce. Na rozdíl od loňska, kdy se jeho vystoupení zaměřilo především na obrannou a zahraniční politiku státu, kladl důraz  na demografii a ekonomiku. Jak už je v Rusku zvykem, svou řeč zahájil kritikou a varováním málo výkonným gubernátorům a úředníkům, které vyzval, aby raději sami odstoupili, pokud mají pocit, že nedokáží zvládat aktuální úkoly.

Pak všechny ubezpečil, že bude lépe už letos, ač většina významných národních projektů se rozeběhne až na začátku příštího roku. Občané však zlepšení výkonnosti ekonomiky ve svých příjmech pocítí už letos.

Pak následovala asi nejdůležitější a nejobsažnější pasáž, věnovaná demografické krizi a plánovaným krokům, jak jí čelit. Prezident konstatoval, že porodnost se průběžně snižuje již od druhé světové války a situaci výrazně zhoršila devadesátá léta. Překonat tuto krizi bude trvat zhruba 23 – 24 let, pak by měl následovat setrvalý populační růst. Snaha o zvýšení porodnosti se bude opírat o následující stimuly – nejprve se zvýší příspěvek na první dítě z federálního rozpočtu, druhé pak bude financováno ze speciálního státního fondu. Příspěvky musí být v takové výši, aby méně majetným vyrovnávaly životní úroveň a zabránily tak chudnutí vícedětných rodin.

Další opatření mají představovat daňové úlevy pro rodiny s dětmi, které se budou vztahovat i na daně z nemovitostí. Stát bude hradit část hypotéky, u rodin s více dětmi to budou doplňovat finanční příspěvky, které mohou dosáhnout až výše ceny bytu v některých regionech.

Následně Vladimir Putin vyhlásil boj chudobě. Tou je podle jeho slov dnes ohroženo 19 milionů občanů, což je příliš a negativně se to odráží na kvalitě života. Velké investice se plánují také do zdravotnictví, zejména v oblasti onkologie, kde má jít o zatím největší zmíněnou sumu, trilion rublů.

Následovala další pasáž, která se již tradičně věnovala tématu policejního stíhání podnikatelů. Zde se prezident přimlouval za méně rigidní přístup orgánů činných v trestním řízení. Došlo také na ekologii a nutnost slušného přístupu úředníků k občanům, zejména v sociální sféře a zdravotnictví.

Závěr projevu pak byl již tradičně věnován obraně. Tentokrát Putin slíbil, že objevy a inovace vynalezené při vývoji ruských superzbraní najdou i civilní využití. O zrušení smlouvy INF jen dodal, že omezovala pouze Ruskou federaci a Spojené státy, zatímco ostatní země získávaly v tomto ohledu technologický náskok. Dle jeho názoru to USA měly přiznat a nevinit z toho Rusko.

V závěru upozornil na jeden axiom – Rusko musí být suverénním státem, jinak přestane existovat. A vyjmenoval, co tu suverenitu bude chránit – nové jaderné ponorky, laserové zbraně, Zirkony a Kalibri, čím trochu zopakoval své loňské vystoupení.

Putinův důraz na sociální oblast zřetelně odráží loňské změny v průzkumech veřejného mínění a představuje snahu řešit situaci dříve, než překročí kritickou mez.

Jaroslav Bašta, bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama