KOMENTÁŘ BENJAMINA KURASE: ZPRÁVA O STAVU CIVILIZACE (63) – Proč zase tolik nenávisti k Americe?

Kdo aspoň trochu Americe fandí a sledoval Trumpův projev ke Dni nezávislosti, mohl se přistihnout při pocitu naděje, že Amerika je opět na chvíli v dobrých rukou. Možná i poděkoval Prozřetelnosti, že nedala tandemu Obama - Clintonová čas dokončit „fundamentální transformaci“, jakou slibovali a jaká začínala nenávratně hrozit, kdyby vyhráli další období. A možná si i zadoufal, že to Trumpovi vyjde i podruhé.  
Benjamin Kuras: Proč zase tolik nenávisti k Americe?
Benjamin Kuras: Proč zase tolik nenávisti k Americe?
Pixabay
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Taky se pozorný divák musel pousmát nad tím, jak média číhala na jeho sebemenší kiks, jímž byla historická anomálie způsobena prý (vysvětlil Trump) deštěm zamlženou čtečkou, bez níž si zaimprovizoval, že americká povstalecká armáda při vyhánění Angličanů v 18. století obsazovala „přístavy a letiště“. A jak si na něm média pochutnávala v titulcích, jakoby skoro neřekl nic jiného. Ale kam se to hrabe na našeho vlastního Timmermanse, taktak že ne zvoleného „prezidentem“ EU, který se před volbami nechal holandskou televizí natočit, jak na otázku „patří islám do Evropy?“ odpovídá vítězoslavně „už dva tisíce let“.

Trumpův dlouhý a rozvážně přednášený projev, prolínaný (jak se na americký showbiz sluší) vojenskou kapelou a leteckými přehlídkami, vracel Americe sebevědomí. Bez kritiky jejího dnešního stavu politické rozpolcenosti a morálního bloudění a bez sebemenší známky útoku na politické protivníky nabídl historický výčet amerického hrdinství. Od národního osvobození a boje proti otroctví, přes vědecké a technické úspěchy, po záchranu západní Evropy od nacismu, Asie od japonské krutovlády, Koreje před komunismem, východní Evropy ze sovětského područí.

„Budoucnost patří odvážným, silným, hrdým a svobodným. My jsme jeden lid v honbě za jedním snem a jedním velkolepým cílem“. Takové povzbuzení Američané už dlouho od žádného prezidenta neslyšeli. Byla to výzva k vzkříšení sebedůvěry a odvahy k překonávání překážek, aby Amerika mohla opět být morální oporou a obráncem svobody jiným národům. „Pak nebude nic, co by Amerika nemohla dokázat,“ zakončil.  

fb Libra

KOMENTÁŘ BENJAMINA KURASE: ZPRÁVA O STAVU CIVILIZACE (62) – Monstrum zvané Facebook

Pamětníkům komunismu se v Trumpově projevu opět mohla matně z paměti vybavovat Amerika tehdejších představ, lovených na krátkých vlnách Hlasu Ameriky. Amerika prosperity, štědrosti a technického pokroku. Amerika muzikálů, dixielandu, swingu a bopu. Amerika románů Hemingwaye, Steinbecka, Faulknera a Vonneguta. Amerika divadelních dramat Arthura Millera a komedií Neila Simona. Amerika hrdinských filmů, v nichž dobro vítězívalo nad zlem. Amerika bezuzdné filmové srandy bratří Marxů a Billy Wilderova „Někdo to rád horké“. Amerika velkých prezidentů jako Eisenhower, Kennedy a Reagan. Amerika nadějí a neomezených možností, v níž „limitem jsou nebesa“, jak praví americké úsloví.

Jenže tato Amerika už není. Dnes je to Amerika rozvrácená politickou korektností, sebemrskačstvím levicového liberalismu a ztrátou morálního kompasu pravicového konzervatismu. Amerika, která svou sebenenávistí přitahuje nenávist druhých. Ale která právě v této své fatální krizi potřebuje vděk, sympatie, soucit a pomoc těch, jež ještě ne tak dávno zachraňovala před zánikem.

Od západních Evropanů, jejichž obranu půl století nesla na svých ramenou, trpělivě přijímá urážky a podrazy už pár desetiletí. Ale překvapivou novinkou, kterou doufejme, že ještě možná nevnímá, je nedávná náhlá exploze anti-amerikanismu u Čechů. Je ho slyšet čím dál častěji na společenských setkáních a už pomalu i veřejných debatách a mediálních komentářích. Často od lidí brojících proti všem totalitám a oddaných – alespoň teoreticky – svobodě a demokracii. Nenávist ke všemu americkému – ne jen k jejímu dnešnímu morálnímu marasmu, ale Americe jako takové – je tak silná, že převažuje nad opatrností vůči Rusku, Číně nebo islámu. Kolik že má ta Amerika po světě základen? Kolika zemím že vyhrožuje? Do kterých všech konfliktů prodává zbraně? A kde všude svrhává diktátory a přenechává jejich země džihádistům? A jak je jen na prachy.

Bachtell John

KOMENTÁŘ BENJAMINA KURASE: ZPRÁVA O STAVU CIVILIZACE (60) – Vrátí se k nám komunismus z Ameriky?

Dokonce už člověk slýchá, že ve srovnání s Amerikou je i ten Írán mírumilovný. A kovaní novináři se s vážnou tváří táží, co vlastně ti Američané proti tomu Íránu mají. Vždyť on už 300 let žádnou válku nezačal. Kterýsi ajatoláh prý vyhlásil svatý zákaz jaderné pumy, takže ji přece nemohou vyrábět. Inspekce prý potvrzují, že žádnou pumu nevyrábějí, je to vše jen pro mír. A Irán prý nechce zničit Izrael jako národ, „jen“ jako stát, neboť proti Židům jako takovým nic nemá a to nedorozumění vzniklo chybným překladem.

No, třeba ti Američané proti Iránu mají takovýchto pár drobností, jaké by proti němu měl mít každý svobodomilný demokrat. Zde jejich téměř namátkový výčet za posledních několik měsíců.

Íránský prezident Rúhání pohrozil Evropě, že nenahradí-li Íránu škody způsobené americkými sankcemi, začne znovu zvyšovat své zásoby obohaceného uranu a těžké vody, používaných v jaderných reaktorech, včetně reaktoru vyrábějícího vojensky použitelné plutonium. Zásoby íránského obohaceného uranu překročily smluvní limit 300 kg. Irán hrozí, že jestli USA zaútočí, Irán zničí Izrael za půl hodiny. Írán zesílil perzekuci křesťanů a bahaiů. Policie přepadla a zavřela asyrský křesťanský kostel v Tabrizu a konfiskovala budovu. Hlásí se podobná konfiskace protestantských kostelů. Ženy, které si na veřejnosti sundaly šátek, jsou vězněny a mučeny. Íránský právník specializovaný na lidská práva Amirsalar Davúdí, který se je pokouší hájit, je odsouzen k 30 letům vězení a 111 šlehům. Právník Mohammad Nadžáfí odsouzen k 17 letům vězení a 74 šlehům. Právnička Nasrin Sotúdeh odsouzena k 33 letům vězení a 148 šlehům. Souzeno je nejméně deset dalších právníků.

Naši noví anti-amerikanisté mají malou vadu myšlení. Svět není utkáním stoprocentního dobra se stoprocentním zlem, nýbrž něčeho převážně dobrého s něčím převážně zlým. Než někoho šmahem za něco odsoudíme, dívejme se kolem, jaké máme alternativy. Možná nám vyjde kalkulace, že díky těm nenáviděným Američanům se všemi těmi základnami a rachocením zbraní se takové věci jako v Íránu (Číně, Koreji, Saúdské Arábii, Afghánistánu, Súdánu...atd.) nedějí u nás.

Kurasovy knihy najdete ZDE

 

Názory publikované v této sekci nelze ztotožňovat s postoji redakce Zpravodajství FTV Prima.

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama