KOMENTÁŘ JANA SCHNEIDERA: Má Univerzita Karlova kredit?

Home Credit, jedna z největších světových firem poskytujících spotřebitelské úvěry, která patří do skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera, odstoupila od smlouvy o partnerství s Univerzitou Karlovou. Firma totiž nechce být vtahována do iracionálních debat o smyslu sponzorské spolupráce.
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova
foto youtube UK
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Původně se firma zavázala univerzitě po dobu tří let poskytovat ročně půl miliónu korun, zejména pro Matematicko-fyzikální fakultu a Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd.

Bezprostředně po podpisu smlouvy se ale proti ní vyjádřili někteří akademici a studenti dokonce sepsali petici. Kritizovali firmu Home Credit za to, že se „neodpovědným úvěrováním podílela na obchodu s chudobou a významnou měrou přispěla k dnešnímu množství vedených exekucí“.

Jiný pohled

Kšefty PPF jsou mi celkem ukradené, a ani na Karlovu univerzitu se nechci podloudně vetřít. Bez tří půlmiliónových ročních sponzorských dotací Karlova univerzita nezhyne, a Home Credit jejich odmítnutím neutrpí na prestiži žádný velký šrám.

Co mne však na tomto případu zaujalo, byl naprostý rozpor hodnocení firmy Home Credit odpůrci smlouvy ze strany UK s vyhodnocením, které provedla obecně prospěšná společnost „Člověk v tísni“.

Ta v rámci své snahy přispět ke kultivaci trhu s půjčkami publikovala výsledek svého srovnání poskytovatelů malých půjček (mikroúvěrů). Metodicky využila Indexu odpovědného úvěrování, který hodnotí celkové náklady na půjčku, dostupnost informací a právní postupy, za kterých věřitelé půjčují. U mikropůjček je podle „Člověka v tísni“ odpovědné půjčování zvlášť důležité, neboť je využívají lidé s nižšími příjmy, kteří jsou nejvíce ohroženi chudobou.

Vítězem testu se ze 49 společností stala společnost Home Credit s půjčkou Kamali, která nabízí úvěry za rozumné ceny, poskytuje lidem dostatečné informace a používá v zásadě přijatelné právní postupy. Tolik „Člověk v tísni“.

Asymetrické jádro sporu

Z uvedeného vyplývá, že studenti UK se ve svém hodnocení zřejmě nechali zmýlit. Firmu Home Credit odmítli pro její špatné způsoby, přičemž však Člověk v tísni tutéž firmu chválí!

Jádro sporu tedy bude zřejmě někde mimo zdánlivé ohnisko sporu.

Na Karlově univerzitě byli nejbojovnějšími odpůrci tohoto sponzoringu někteří neskrývaně protičínsky naladění sinologové. A je pravda, že Home Credit má právě v Číně své obchodní aktivity. Ale nejen tam – i v Česku, na Slovensku a Filipínách, v Rusku, Kazachstánu, Indii, Vietnamu a Indonésii. A její „matka“, PPF N.V., nizozemská finanční a investiční skupina, podniká kromě výše uvedených zemí ještě i v Nizozemsku, Německu, Francii, Velké Británii, Spojených státech amerických, Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Polsku, Rumunsku, Srbsku, Slovinsku a Finsku. Kromě toho firma PPF Art vydává nemalé prostředky na podporu vzdělávání a umění.

Takže pointa je zřejmě v tom, zda se při hodnocení podle Indexu odpovědného úvěrování na misku vah přihodí Čína, nebo ne. „Člověk v tísni“ (kterého těžko podezřívat z pročínských sympatií) se však takového faulu nedopustil.

Koincidence

Všechno se to stalo docela příznačně v době, kdy se proti Číně v některých zemích rozjíždí stále intenzivnější kampaň, která sleduje kontury americké obchodní války s Čínou, aniž by se ovšem snažila vysledovat nějakou její logiku (kterou by tam ovšem hledala marně).

A tak jsou tyto služebné, zjevně protičínské lobbistické manýry zdůvodňovány různými, poměrně výstředními  důvody.

Například ředitel Bezpečnostní informační služby plukovník Koudelka dští oheň a síru opakovaně a pouze proti Číně (a Rusku). Jeho jednostranně zaměřená varování však z bezpečnostního hlediska nedávají smysl (pakliže to není úmyslná sabotáž). Vzbuzuje totiž dojem, že zbytek světa se k nám chová přátelsky a my se před ním – zejména co se týče hospodářské špionáže – na pozoru mít nemusíme. Smysl to dává pouze jako chatrně maskovaný hospodářský protičínský lobbing.

V téže době se senátor Fischer převtělil do příslušníka Státní bezpečnosti a pěkně jako za starých časů rozdává dotazníky, jejichž prostřednictvím se snaží vyzvědět, kdo se s kým v Číně potkal a kdo mu platil cestu.

A neuplynulo mnoho vody od chvíle, kdy se šéf Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost Navrátil utrhl z řetězu a místo odborně a přesně zacíleného varování (za což je placen) se dopustil čistého hospodářského lobbingu proti dvěma čínským firmám (za což placen není).

Domnívám se tedy, že zde je dost důvodů k vyvození závěru, že Karlova univerzita, pakliže se nechá zmítat politicky konjunkturálními větry, bude (nejen s Home) Creditem na štíru.

 

Názory publikované v této sekci nelze ztotožňovat s postoji redakce Zpravodajství FTV Prima.

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama