KOMENTÁŘ JANA VÍTKA: O klubu G7 bez iluzí. Proti všem nebo všichni proti němu?

Kdysi sedánky klubu samozvaných vyspělých národů G7 sloužily k tomu, aby vydávaly uspokojivá prohlášení, že se máme dobře a že bude ještě líp. To bylo před tím, než se na nich objevil Donald Trump.
G7-Francie
G7-Francie
foto Fredi-fr
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Loni americký prezident zasel do selanky rozkol střetem s kanadským premiérem Justinem Trudeau a odmítnutím podepsat závěrečné prohlášení. Před začátkem letošního jednání v Biarritz rozvířil hladinu, když prohlásil v okamžiku osvícení, že „Rusko by mělo být u jednacího stolu“ a jeho dočasné vyloučení z klubu ukončeno. I když ho zprvu podpořil francouzský prezident Emmanuel Macron, klubová rozvaha a moudrost zvítězily. Rusko si zatím odpuštění okupace Krymu nezaslouží, usoudilo G7,  ještě musí sedět nějaký čas na hanbě. Za to možná příště pozveme Ukrajinu, aby nás opět bylo osm. Kdo asi měl ten geniální nápad?

Na pořadu jednání v Biarritz byla hořící Amazonie, obchodní válka, možná válka s Iránem, válka proti nerovnosti a válka proti uhlíku. Šest vládců a jedna vládkyně se shodlo, že nejlepší řešení v těchto bytostně důležitých otázkách je dohodnout se. Duch Winstona  Churchilla, který řekl, že  paw, paw is better then war, war přeplul kanál La Manche a vznášel se nad francouzským lázeňským noblesním střediskem.  Nic jiného lépe nevyjadřuje stupeň možné shody politického myšlení našich vládců. Nižší společný jmenovatel nebyl a nebude.

A na které planetě vlastně žijeme? Samozřejmě, že Rusko by mělo sedět u jednacího stolu. Nejen Rusko, ale Čína, Indie a pár dalších. Čína dnes soupeří o prvenství v žebříčku hrubého domácího produktu se Spojenými státy, jenže obyčejnému člověku může být HDP ukradený. Jeho nejvíc  zajímá kupní síla výdělku. Co dostane v obchodě za svoji mzdu ve srovnání se svými protějšky v jiných zemích; odborně řečeno, jde mu o kupní paritu (Purchasing Power Parity). Zde je situace jiná. V prvních deseti národních hospodářstvích Čína už předstihla USA, za nimi je Indie, Japonsko, Rusko, Indonésie, Brazílie a pak teprve Velká Británie a Francie. Co myslíte, zmínil se o tom někdo, když se řečnilo o nerovnosti? Hodně slov zaznělo o tom, že naprostá chudoba ve světě je na ústupu, protože podle Světové banky se z ní během posledních dvaceti pěti let dostala víc jak miliarda lidi. Řekl ale někdo v Biarritz, že téměř osm set milionů z nich bylo Číňanů a že v Číně tento druh bídy a utrpení patří minulosti?

G7 je pozůstatek byvší éry, kdy západní národy byly na vrcholu hospodářské moci. Obrysy současného světa jsou daleko víc mnohostranné a mnohopólové než kdy předtím. Ke kormidlu se tlačí nová uskupení jako BRICS, koordinující hospodářský rozvoj v Asii, Africe a Latinské Americe, Asociace asijských národů (ASEAN), Asijské pacifické hospodářské spolupráce (APEC), Euroasijské ekonomické unie(EEA) a latinsko-americký blok Mercosur.

Myslíte si, že by Itálie ve svém dnešním stavu mohla být velkým přínosem či příkladem pro světovou ekonomiku? Totéž lze říci o Velké Británii po zpackaném rozvodu s Evropskou Unií, kdy se stane hospodářským přívěskem Spojených států, jak si na to plácli v biarritzském hotelu u snídaně Boris s Donaldem?

Ostatně můžeme připojit otazník veliký a s vykřičníkem také za největším členem klubu. Obchodní válka, kterou vede prezident Donald Trump s Čínou, Evropou a dalšími státy, připomíná praktiky merkantilismu a kořistnického kapitalismu v letech třicátých minulého století. Víme, k čemu vedly—k hospodářské krizi a světové válce.

Klub G7 byl vytvořen za vlády Geralda Forda v roce 1975. Od té doby se svět změnil k nepoznání. Těžiště hospodářské moci a vlivu se přesunulo z Evropy do Ameriky a odtud se v současné době rychle posunuje  na východ do Asie. Proto G7 v současné převážně atlantické sestavě již neslouží svému původnímu účelu být předvojem a  podněcovatelem  celosvětového hospodářského pokroku. Naopak, je  přežitkem nevratné doby.

Co dnes není k ničemu, bude zítra na obtíž.

--------

P.S. V žebříčku PPP jsme na 38. místě před Norskem. Slováci jsou o deset příček za námi.

   

Názory publikované v této sekci ale nelze ztotožňovat s postoji redakce Zpravodajství FTV Prima.

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama