KOMENTÁŘ JANA VÍTKA: Proč Írán nebude druhým Irákem

Irák zaujímá plochu 168 754 milionů čtverečních metrů a Írán 636 400 milionů, to znamená, že je téměř čtyřikrát větší. Počet obyvatel v Iráku v době napadení činil 26 milionů. V Íránu dnes žije 81 milionů.
Snaží se Trump vyprovokovat Írán k válce?
Snaží se Trump vyprovokovat Írán k válce?
CATO
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Americký generál Eric Shinseki prohlásil při slyšení v Kongresu před invazí Iráku, že na základě předchozích válečných zkušeností z Balkánu bude zapotřebí vyslat expediční sbor v síle 800 000 mužů, aby zajistil bezpečnost v celé zemi. Tehdejší ministr obrany Donald Rumsfeld trval na stotisícové armádě a věřil, nebo předstíral, že ji po šesti měsících stáhne. Paul Bremer, který řídil okupaci, později přiznal: „Nikdy jsme v Iráku neměli dost jednotek.“

Protože v Íránu žije třikrát víc lidí nežli v Iráku, bylo by podle správného propočtu generála Shinsekiho k jeho obsazení a zabezpečení zapotřebí 2,4 miliony mužů. Americká armáda má dohromady 2 141 900 příslušníků, z toho 1 281 900 v aktivní službě, ostatní jsou v záloze.

Irák ovládala menšina Sunitů představující zhruba 17 procent obyvatelstva. To umožnilo prezidentu Bushovi získat podporu šíitské většiny, když jí předal vládu v zemi. V Íránu je zcela jiná situace.

Vládne tam šíitská většina, k níž se hlásí devět z každých deseti Iráčanů. Když budou Šíité odstaveni od moci, postaví se proti okupantům se zbraní v ruce.

Prezidentu Bushovi se podařilo stvořit malou koalici ochotných přisluhovačů, včetně Velké Británie a Španělska. Nikdo v Evropě se nepostaví za Trumpa, jestliže vyhlásí válku Íránu.

Zatímco sousedé Iráku – zejména Turecko, Írán a Saudská Arábie — se nepostavili proti americké invazi, protože byli rádi, že se zbaví Saddáma, iráčtí Šíité spolu s mnoha Syřany a čtyřiceti miliony Šíitů v Pákistánu by podpořili Irán.

V době, kdy americká letadla bombardovala Bagdád, Rusko a Čína řešily domácí problémy a Irák daly na zadní hořák. Írán dnes má všechnu jejich pozornost. Dávají najevo, že ohlašovaná americká intervence v této zemi by ohrozila jejich politické a hospodářské zájmy, a proto by „nemohly nečinně přihlížet,“ jak říká v diplomatické mluvě skrytým pohrůžkám.

Válka s Irákem neohrozila Izrael, naopak jeho postavení na Středním východě upevnila. Válka s Íránem by mohla přivodit jeho pád. Stala by se vítanou příležitostí pro Araby skoncovat s Hebrejci jednou provždy.

Prezident Trump si uvědomuje, že když vyvolá ozbrojený konflikt, prohraje v příštím roce  prezidentské volby, do nichž vstupuje jako kandidát bez vážné konkurence. Musí ale udržet ekonomiku v dobrém stavu a nedopustit se neodpustitelného v zahraniční politice. Je čas hodit zpátečku. Dokladem budiž dvě skutečnosti z posledních dnů.

Jednak Trumpova neskrývaná nespokojenost se dvěma válečníky v Bílém domě, poradcem pro bezpečnost Boltonem a ministrem zahraničí Pompeem. Roztrušuje o nich, že ho dotlačili jak do íránské, tak venezuelské krize, a dává najevo, že přišel čas, aby se s nimi rozloučil.

Jednak SOS, vyslané švýcarskému prezidentovi Uri Maurerovi, kterého ve čtvrtek narychlo povolal do Bílého domu. Švýcarsko už čtyřicet let zastupuje americké zájmy v Teheránu. Maurer je muž, který může sjednat schůzku obou hlavních aktérů, Trumpa a Rúháního, aniž by jeden či druhý ztratil tvář. V posledních dnech oba prezidenti vyslovili přesvědčení, že mírové východisko je možné. Kde je politická vůle, cesta k řešení se najde.

 

Názory publikované v této sekci nelze ztotožňovat s postoji redakce Zpravodajství FTV Prima.

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama