„Kultura, která vyslala muže na Měsíc, byla družná, samá legrace, nedbalá k rodině, většinou bílá a mužská,“ napsal Washingon Post. V archivních fotografiích Apolla 11 „těžko hledáte ženu nebo barevnou osobu“.
Britský New Stateman přizvukuje: „Při zhlédnutí dokumentárního filmu Apollo 11 je nemožné si nevšimnout, že téměř každá tvář je bílá a mužská.“
Nejde o nějaké bulvární plátky. Oboje noviny jsou takzvanými referenčními zdroji, které udávají tón a takt veřejné debatě. Patří k nim také britský Guardian, na něhož se často odvolávají naše sdělovací prostředky. Jestliže jim unikl jeho názor na zmíněný dokumentární film, uveďme zde aspoň citát:
„Jsou to samí staří dobří braši — do jednoho bílí muži, které člověk podezřívá, že jsou upnutí k těm časům, kdy muži byli muži a sloužily jim ženy v šátcích.“
To je bigotní a neodůvodněný úsudek, který překvapuje svou zaujatostí a falší. Astronauti Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins nebyli staří dobří braši a neměli žádné genderové předsudky. Svědectví o jejich charakteru spočívá v jejich činech.
Všichni, kdo pracovali v NASA, žili v Americe šedesátých let minulého století a v jejích sociálních a společenských strukturách. Že neladí s dnešním zglajchšaltovaným modelem, není problém tehdejší doby. Je to problém těch, kteří z politicky korektního myšlení dělají svěrací kazajku a chtějí ji nasadit nejen současnosti, ale také minulosti.
Hm, když ale o tom uvažuji z jejich pohledu, řekněte mi, proč by Neil Armstrong nemohl být černoška? Že je to nesmysl? Samozřejmě, a jaký! Avšak nepodceňujme šiřitele jediné pravdy. Když budeme mít černou James Bondovou, proč by nám Hollywood za čas nepředvedl jako kapitánku Apolla 11 Afroameričanku z Louisiany?
Autor je český novinář žijící ve Švýcarsku.
Názory publikované v této sekci nelze ztotožňovat s postoji redakce Zpravodajství FTV Prima.
