KOMENTÁŘ JANA VÍTKA: Stane se Venezuela Irákem Latinské Ameriky?

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásil: „Vojenský zásah ve Venezuele je možný. Když bude zapotřebí, tak to Spojené státy udělají.“
Mike Pompeo foto twitter Pompeo
Mike Pompeo foto twitter Pompeo
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Viceprezident Mike Pence vysvětlil, proč Spojené státy nemohou nečinně přihlížet: „Pro dobro venezuelského lidu a pro obranu amerických životních zájmů.“

Jaké americké životní zájmy jsou ohroženy? Žádné. Venezuela Ameriku nikterak  neohrožuje. Tudíž vojenská intervence není „zapotřebí“. Co Pompeo navrhuje, že se může stát, je zcela jasně účelová válka, která nemá nic společného s bezpečností Spojených států. Jinak řečeno, jde o změnu režimu na steroidech.

I úspěšné puče nezaručují splnění jejich cílů. Od konce druhé světové války se Washington snažil svrhnout vlády v šedesáti osmi zemích. Většina pokusů selhala, ostatní přinesly pochybné výsledky.

Tvrzení amerických vůdců, že svoboda venezuelského lidu a nastolení demokracie ospravedlňují porušení mezinárodních pravidel je stejný argument, který zavedl Spojené státy do Iráku, Sýrie a dalších zemí. Znovu a znovu byla pošlapána Charta Spojených národů, která staví změnu režimu mimo zákon.

Venezuela není Grenada nebo Panama, dvě latinsko-americké země, které USA napadly v konci studené války. Je dvakrát tak velká jako Irák s poněkud menším počtem obyvatelů. Invaze by si ale vyžádala přípravu podobného rozsahu, to znamená vyslat do pole víc jak sto tisíc mužů.

I když venezuelská armáda je bojem nevyzkoušená, počtem poměrně malá a nedostatečně vyzbrojená, má ve svých řadách velmi schopné a dobře vycvičené vojáky - speciální jednotky, parašutisty a protiteroristické oddíly jako stvořené pro gerilovou válku, která by mohla trvat dlouhá léta.

Admirál Craig Faller, který v Pentagonu zodpovídá za americké vojenské operace v jižní Americe, sdělil senátnímu výboru pro ozbrojené síly, že ačkoli je venezuelská armáda „znehodnocená“, zůstává věrna Madurovi a bude bojovat. Kromě toho za prezidentem stojí téměř dvoumilionové občanské milice. Faller dodal, že Pentagon zatím invazi neplánuje. Jak dlouho potrvá zatím, když politicko-mediální komplex neustále víří válečné bubny stále silněji?

Podle průzkumu z počátku dubna je 86 % venezuelských občanů proti cizímu vojenskému zásahu. Samozvaní osvoboditelé by velice dobře mohli být považováni za okupanty i těmi, kdo doufají, že stávající režim padne.

Žádný vojenský zásah není bez rizika. Ať už Spojené státy zvolí cílené letecké útoky nebo pozemní invazi, zcela jistě budou zataženy do dlouhého a obtížného tažení poté, co počáteční boje skončí. A nebude to nic hezkého, neboť nelze vyloučit, že konflikt se nezvrhne do občanské války. Ale i bez ní americké ozbrojené síly zabřednou do sisyfovského úkolu udržovat pořádek a přebudovat instituce. Takové angažmá by stálo spoustu peněz a v konečném výsledku poškodilo americkou pověst v Latinské Americe stejně, jako ji okupace Iráku poškodila v arabských zemích. Washington by neměl opakovat staré omyly.

Zaútočit na venezuelskou vládu by byla nejen obrovská chyba, ale také přestoupení mezinárodního práva. Pro venezuelský lid by to byla stejná pohroma, jakou zažili Iráčané. Statisíce mrtvých,  zničená země, chaos, útěk do sousedních států.

John Bolton, poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost, před časem přiznal v rozhovoru s Fox News, že Washington svrhne venezuelskou vládu, vezme jí naftu a dá ji americkým společnostem. To by byl snad jediný viditelný přínos ohlašovaného zásahu. Zvažme, může ospravedlnit nákladnou válku a plýtvání amerických  zdrojů i životů?  

A jestli tato úvaha není dost přesvědčivá, dodejme, že rozhodnutí obsadit vojensky Venezuelu by bylo zneužitím moci a hrubým porušením americké ústavy.  Ze státoprávního hlediska je to zločin neslučitelný s výkonem vysokých vládních funkcí.

Prezident Donald Trump je v zapeklité  situaci. Ocitá se pod tlakem válečné party Pompeo-Bolton-Pence, svých nejbližších spolupracovníků, aby vyslal do Venezuely US Army a skoncoval s Madurem a jeho socialismem. Když  podlehne, nabídne na stříbrné míse demokratům a všem svým ostatním odpůrcům pádný důvod k žalobě, že spáchal  zločin, za který by měl být vyhnán z Bílého domu.

 

 

Názory publikované v této sekci nelze ztotožňovat s postoji redakce Zpravodajství FTV Prima.

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama