KOMENTÁŘ JANY KUNŠTEKOVÉ: Americkým hovězím a ukrajinskými kuřaty bojuje EU za záchranu světového klimatu

Německý komentátor a politik kurdského původu Ali Ertan Toprak označil za nejlepší vtip minulého týdne vyhlášení stavu klimatické nouze Evropským parlamentem, který neustále přejíždí mezi svými dvěma sídly v Bruselu a Štrasburku. Podle rozpočtu EU stojí převážení poslanců, úředníků a spisů 1,4 miliardy euro ročně. Kolik se přitom vyprodukuje CO2 zatím nikdo nespočítal.
továrna a znečistění ovzduší ilustrace
továrna a znečistění ovzduší ilustrace
foto pixabay
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Stav klimatické nouze už v Evropě vyhlásil kdekdo. Od zastupitelstev různých městských částí až po parlamenty různých členských států EU. Minulý týden se k tomu odhodlali i europoslanci. Asi nejzásadnější částí rezoluce o klimatické nouzi je odstavec, který Komisi zmocňuje předložit návrhy legislativních opatření, jež mají vést k vytvoření „klimaticky neutrální“ EU do roku 2050. Běžnému občanovi to může připadat směšné. V cílovém roce už naprostá většina poslanců, kteří rezoluci schválili, nebude ve funkci a velká část z nich ani naživu. Nikdo z nich se kupodivu během mnohahodinového projednávání ani neptal, jaká že ta opatření vlastně mají být. Jestli to bude zdražování benzínu a nafty, aby si prostí Evropané nemohli dovolit jezdit autem a znečišťovat ovzduší. Nebo jestli jde o zmocnění k vyhlášení něčeho jako regulační opatření k odběru plynu či elektrické energie, které jsme my pamětníci znali z doby normalizace. Jinak řečeno, pravomoc vypínat domácnostem elektřinu nebo plyn, kdyby to bylo nutné – tentokrát ne pro rozvoj národního hospodářství, ale pro snížení průměrné teploty planety.

Oficiálně deklarovaným cílem europoslanců totiž není nic menšího, než snižovat teplotu celé zeměkoule. Ne jen EU, která se na světové produkci CO2 podílí necelým 9 %, ale rovnou celé planety. To už o řád překonává i vzletné deklarace komunistů z 50. let minulého století. KSČ sice chtěla poroučet větru a dešti, ale „pouze“ na území Československa. Minulý týden se po tři dny dlouho do noci stovky europoslanců za asistence pěti tisíc úředníků pomocí pozměňovacích návrhů vzájemně trumfovaly, kdo předloží „pokrokovější“ podobu rezoluce. Jejich horečnou činnost asi nejlépe vystihuje slovo „ambiciózní“, kterým je prošpikován téměř každý odstavec doprovodné rezoluce adresované EP nadcházející Konferenci OSN o změně klimatu svolané do Madridu. Desítky po sobě následujících návrhů změn původního textu výzvy OSN připomínaly ÚV KSSS, který kdysi chtěl „dohnat a předehnat“. Evropskému parlamentu se nyní zdá málo závazek snížit průměrnou teplotu planety země o 1,5 ºC, který byl sjednán na předchozí klimatické konferenci v polských Katovicích. Podle textu, který velká většina poslanců odhlasovala, chtějí do roku 2100 snížit celoplanetární teplotu rovnou o 2  ºC. S tak dalekým horizontem si však netroufal plánovat ani Lenin nebo Stalin. V hluku slovní bitvy za záchranu světa trochu zaniklo, s kým že to vlastně EU soutěží o „pokrokovost“. Když dvě největší ekonomiky světa, Čína a USA, tento závod Odmítly. Číňané se svojí tradiční distinguovanou zdvořilostí. Americký prezident Donal Trump s neméně proslulým zcela nediplomatickým „nikdy“. Představitelé obou největších světových mocností ale uměli srozumitelně vysvětlit, proč to nemohou udělat. Přiznali, že ani vojensky a ekonomicky nejsilnější země světa nemají technologie, které by byly nutné k provedení plánu požadovaném ekologickými aktivisty. A nemají na to ve veřejných rozpočtech ani peníze. Trump i Si Tin-pching to řekli zcela srozumitelně a jednoduše.

Europoslanci se naopak dlouhé hodiny vyžívali ve výměnách názorů, v nichž se to hemžilo formulacemi jako „hodnoty globální koncentrace CO2 v atmosféře na úrovni 407,8 částic na milion ppm“. Někteří vědci specializovaní na výzkum atmosféry možná tuší, co to znamená. Jiní vědci, a mezi nimi řada držitelů Nobelovy ceny, zase jejich závěry zpochybňují. Učinili tak i dopisem, kterým se obrátili na Europarlament, aby se nenechal oklamat humbukem, který je kolem globálního oteplování. Při sledování vášnivé debaty, která se ve Štrasburku odehrála, by nejeden starý zálesák z dob Divokého západu asi prohlásil, že spolyká vlastní klobouk, jestli v každé frakci aspoň jediný poslanec zhruba tuší, o čem se vlastně jedná.

Absurdní drama nakonec dopadlo dle očekávání. Velká většina prointegračních poslanců spolu s částí (!) Zelených schválila rezoluci o 127 bodech a navíc 13 větách označených podle abecedy písmeny "A" až "L". Křesťanští a sociální demokraté a liberálové hlasovali téměř kompletně pro. Naopak většina frakce, u které by se to nečekalo, Zelení, byla proti. 46 Zelených hlasovalo proti a pouze 15 hlasovalo pro, dva se zdrželi hlasování. Trhlina dokonce sahá až k vrcholu frakce: Němka Ska Keller byla pro usnesení, její belgický spolupředseda frakce Philippe Lamberts proti.

Podle zdrojů zevnitř, jak píše Spiegel online z 28. listopadu, nebylo důvodem, že cíl snížení skleníkových plynů o 55 procent byl příliš nízký – od minulého týdne Zelení požadují minus 65 procent. Ne, šlo o něco jiného, o jadernou energii. Paradoxně je tedy pro křesťanské demokraty, jejichž představitelé ostře kritizovali tu část Zelených, která hlasovala proti rezoluci, politicky naprosto jasné, že jaderná energie je oficiálně "fuj". Ale zdá se, že alespoň část frakce Zelených přemýšlí o budoucnosti realisticky.

A když už tak byla většina pánů a dam tak pěkně klimaticky rozjetá, tak ve stejný den v EP odsouhlasili i zvýšení dovozu kuřat z Ukrajiny o 50 tisíc tun ročně a k tomu zvýšení dovozu hovězího masa z USA o 35 tisíc tun ročně. Několik osamělých členů Zemědělského výboru sice varovalo, že kuřata z Ukrajiny mohou obsahovat zdraví škodlivé anabolické steroidy a růstový hormon. Jiní zase upozorňovali, že americký skot je podle tamních zákonů možné krmit kukuřicí, která je postřikována dávkami herbicidů a pesticidů, jež jsou v EU z důvodu ochrany zdraví konzumentů masa zakázány. Nebylo to však nic platné. Stejně jako připomínka, že je nesmysl vozit potraviny přes půl světa tváří v tvář stavu klimatické nouze. Navíc skoro všichni, kdo hlasovali pro vyhlášení nouzového stavu, hlasovali i pro dovoz masa a kuřat.

 

Názory publikované v této sekci nelze ztotožňovat s postoji redakce Zpravodajství FTV Prima.

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama