KOMENTÁŘ JANY KUNŠTEKOVÉ: Europoslanci zakázali recyklaci tvrzeného plastu – má jít do spaloven nebo na skládky

Na území EU je na trhu nebo ve vlastnictví spotřebitelů obrovské množství výrobků z plastu. V mnoha výrobcích jsou plastové součástky. Od domácích spotřebičů až po auta. Platná směrnice 2008/98/ ES o odpadech nařizuje postupné zvyšování podílu recyklovaného odpadu. Europoslanci však ve středu 12. 2. 2020 zrušili Nařízení Komise, které umožňovalo recyklaci plastu tvrzeného olovem. S okamžitou platností rozhodli, že miliardy tun plastů mají jít na skládky nebo do spaloven.
Europarlament - hlasování
Europarlament - hlasování
foto-europarlament-europa-eu

Odpadové právo EU jako celek přestává být dnešním dnem dodržovatelné. Paradoxní na tom všem je, že europarlament jako celek takto rozhodl na návrh svého Výboru pro životní prostředí. Svaté nadšení pro Zelený úděl zřejmě enviromentálním poslancům zcela zatemnilo schopnost uvažovat v souvislostech. Členové Výboru pro životní prostředí se tak nadchli bojem proti škodlivým látkám, že zřejmě ztrácí schopnost posuzovat, co je horší. Přesvědčili ostatní europoslance, že olovo obsažené ve stopovém množství v tvrzeném plastu je nebezpečné. Tak nebezpečné, že tvrzený plast není možné recyklovat. Vůbec si přitom neuvědomili, že zákaz recyklace znamená, že velká část plastů bude spálena ve spalovnách. Čímž se olovo v nich obsažené dostane do ovzduší.

Brusel zase jednou připomíná obří Kocourkov. Za cenu stovek miliard eur byla přestavěna auta na bezolovnatý benzín. Aby olovo z výfukových zplodin neznečišťovalo ovzduší. Další miliardy eur byly vynaloženy na výměnu elektrárenských, továrních i domácích kotlů. Aby bylo do ovzduší vypouštěno méně znečišťujících látek. A nyní má jít do ovzduší přes spalovny opět olovo, které europoslancům vadí pevně vázané v plastech.

Ani druhá varianta „likvidace“ odpadu z tvrzeného plastu není zrovna žádná „hitparáda“ z hlediska ochrany životního prostředí. Vyvezení miliard tun plastového odpadu na skládky bude znamenat další miliony kilometrů krychlových skládek.

Příliš mnoho předpisů

Tento průšvih vznikl kombinací neznalosti již nyní příliš složitého práva EU ze strany poslanců a jejich fanatické horlivosti pro boj s toxickými látkami.

Nařízení EU o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) zakazuje v průmyslu používání řady prvků a sloučenin. Jednou z těchto látek vyjmenovaných v příloze je i olovo. Nařízení však dává Evropské komisi možnost udělit formou Nařízení Komise výjimku a povolit jejich používání. Nařízení Komise se vydává v odůvodněných případech na základě posouzení rizik provedené Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA).

Diskuze - agora - o Evropě

KOMENTÁŘ JANY KUNŠTEKOVÉ: Konference za všechny prachy: O budoucnosti Evropy může mluvit jen ten, kdo souhlasí s Evropskou komisí

V lednu 2020 vydala Evropská komise prováděcí nařízení, kterým povolila recyklaci PVC tvrzeného pomocí olova. Podle Lisabonské smlouvy její rozhodnutí nepodléhá předchozímu souhlasu Rady ministrů a Evropského parlamentu. Europoslanci však mají možnost ve lhůtě 2 měsíců její rozhodnutí přezkoumat a formou schválení námitky již vydané nařízení s okamžitou platností zrušit. Ve středu 12. 2. 2020 europarlament na návrh Výboru pro životní prostředí v plénu námitku schválil a nařízení komise suspendoval. Vyhlášení rozhodnutí europoslanců v Úředním věstníku EU v praxi znamená okamžitý zákaz recyklace PVC tvrzeného pomocí olova. V důsledku takového kroku bude nutné miliardy tun platového odpadu buď skládkovat, nebo spálit a olovo tím uvolnit do ovzduší.

Málo poslanecké uvážlivosti

Nestabilizované PVC je velmi náchylné na rozpad v důsledku UV záření. V posledních letech je plast tvrzen pomocí vápníku. Tato varianta je však méně odolná. Na trhu je navíc obrovské množství v minulosti vyrobeného plastu, který byl tvrzen olovem. Zatím není znám žádný postup, jak olovo z plastu dostat. Vědci problém prozatím dokázali vyřešit tak, že výrobky z recyklovaného plastu jsou dvouvrstvé. Hlavní část výrobku nebo součástky jsou tvořeny odolnějším olovem tvrzeným plastem. Povrch je pak potažen plastem tvrzeným vápníkem. Lidé se tak vůbec nedostávají do kontaktu s olovem v plastech.

Biolog a ředitel obecně prospěšné společnosti ENKI Jan Pokorný

Největším nebezpečím pro lidstvo není spalování uhlí nebo ropy, ale odlesňování a vysoušení krajiny, říká uznávaný biolog Pokorný

Udělení výjimky Komisí ve formě pětiletého odkladu zákazu recyklace PVC tvrzeného olovem dávalo vědcům určitou možnost nalézt technické řešení problému, kterým by v budoucnu bylo možné extrahovat olovo ze starých plastů. Okamžitý úplný zákaz recyklace tvrdšího plastu se stopovým množstvím olova hrozí způsobit snížení životnosti výrobků z PVC. A tím i růst ročního množství plastového odpadu.

EU na jedné straně chce bojovat proti plastovému odpadu znečišťujícímu životní prostředí. Komise vymýšlí, jak zkonstruovat daň z nerecyklovaných plastových brček a „uchošťourů“. Europoslanci ale na druhé straně jedním zvednutím ruky a zmáčknutím hlasovacího tlačítka rozhodnou o skokovém zvýšení množství plastového odpadu.

 

Názory publikované v této sekci nelze ztotožňovat s postoji redakce Zpravodajství FTV Prima.

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama