KOMENTÁŘ JANY KUNŠTEKOVÉ: Němci zabrání konci světa v podobě oxidu uhličitého? Pokračování Macronovy politiky v Německu prostřednictvím Grety Thunberg

Vlna mediálního zájmu o Gretu Thunberg a její stávku za klima vytvořila v německé politice prostředí pro předložení zákona o uhlíkové dani. Zdraží tak palivo, elektřina a topení. Je neuvěřitelné, že se to stalo pár týdnů poté, kdy prezident Emmanuel Macron musel ve Francii pod tlakem demonstrací Žlutých vest odložit stejně zaměřenou daňovou reformu. Ještě horší je, že s příchodem Ursuly von der Leyen do čela Evropské komise se protiuhlíková agenda stala součástí politiky celé EU.
Greta Thunberg- Žluté vesty
Greta Thunberg- Žluté vesty
koláž TV Prima
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

V květnu 2018 předložil tehdy nový francouzský prezident Emmanuel Macron parlamentu balíček daňových změn. Kromě snížení daní u lidí s nejvyššími příjmy obsahoval i návrhy na dodatečné zdanění pohonných hmot a vytápění. Cestou zdražení paliv se většina obyčejných lidí měla složit na daňové úlevy pro nejbohatší Francouze. Část výnosu „zelených daní“ jako přirážka ke spotřební dani z paliv, stejně jako část výnosu z pokut vybíraných pomocí tisíců nových radarů po snížení maximální povolené rychlosti, měla být podle důvodové zprávy k daňové reformě použita na dotování nových ekologických technologií. Vládní záměr počítal zejména s podporou fotovoltaických elektráren a elektromobilů.

Ještě během projednávání zákona sestavilo trio aktivistů Jacline Mouraudouvá, Priscila Ludoská a Eric Drouet na vládě nezávislý tým ekonomů, který předložil analýzu dopadů připravovaných změn daní na běžné obyvatelstvo. Závěry výpočtů byly výrazně odlišné od čísel, které prezentoval prezident. Ministerstvo financí v předkládací zprávě tvrdilo, že daňové změny jsou vybalancovány tak, aby byly fiskálně neutrální. Podle vlády je běžný Francouz celkově v peněžence neměl vůbec pocítit. Podle disentních přepočtů měl vládní balíček zvýšit životní náklady pracujících Francouzů průměrně o více než 250 Eur měsíčně. Po zveřejnění analýzy na webu britského deníku Guardian – ve Francii z počátku žádné velké noviny nenašly odvahu k publikování materiálu – se v zemi galského kohouta zformovalo hnutí Žluté vesty. Teprve poté, kdy prezident Macron označil v Británii zveřejněné výpočty za „fake news“, se obsahu analýzy začaly věnovat i francouzské sdělovací prostředky.

Šíření Žlutých vest po Evropě

Během ledna a února 2019 se ze Žlutých vest stalo mezinárodní hnutí. Po zveřejnění informace o zatčení zakladatele Žlutých vest Erica Droueta se 5. ledna v Římě na jeho podporu sešlo více než 100 tisíc demonstrantů. Ve stejný den bylo při demonstraci v holandských Antverpách, kde se na podporu žlutých vest sešlo asi 50 tisíc lidí, oznámeno založení pobočky Žlutých vest v Holandsku. Sesterská organizace byla následující víkend založena i na pětačtyřicetitisícové demonstraci v belgickém městě Bruggy.

Podpořit Žluté vesty přímo do Francie jel i předseda Hnutí 5 hvězd a italský ministr práce a sociální politiky Luigi Di Maio.

Greta na scénu

Prezident Macron podepsal zákon, jimž parlament odložil účinnost daňové reformy v pátek 29. února 2019. Tou dobou se už hlavní zájem sdělovacích prostředků přesouval od francouzských Žlutých vest ke švédské záškolačce Gretě Thunberg. Patnáctiletá dívka za zájmu všech hlavních médií v Evropě vyhlásila na pátek 15. března 2019 školní stávku za klima. Sama chodila od srpna 2018 každý pátek místo školy stávkovat vsedě před budovou švédského parlamentu Rigsdagu. Dlouho si jí nikdo nevšímal.

Jako mávnutím kouzelného proutku se březnu 2019 stalo středem zájmu televizních kamer nezletilé děvče trpící Aspergerovým syndromem, které žádá změny právních předpisů s cílem omezit spalování fosilních paliv. Jen pár dnů poté, kdy musel ve Francii ustoupit protestujícím prezident, který chtěl zákonem zavést přesně to, o co usiluje mladá švédská zelená aktivistka. Ve skutečnosti nešlo o žádné mávnutí proutkem.

Stopa peněz

Podle listu Svenska Dagbladet akci Školní stávka za klima vymyslel a zorganizoval švédský aktivista  Bo Thorén z organizace Fossil Free Dalsland. Podle vzoru USA, kde děti po střelbě ve škole v Parklandu na Floridě vyšly do stávky proti zbraním. Gréta byla na akci najata, protože jako jediná z dětských aktivistů byla ochotna do toho jít. Thorén a jeho Fossil Free Dalsland akci rozjeli loni v létě, kdy ve Francii začínaly první demonstrace proti Macronově zelené daňové reformě. Přes Fossil Free Dalsland finančně podpořila zájem o Gretu Thunbergovou i Nadace Open society Fund maďarského miliardáře a měnového spekulanta George Sorose.

Mohutný zájem médií je však až dílem činorodé aktivity švédských organizátorů akciových investic do zelených technologií - Ingmara Rentzhoga a Davida Olssona. Jejich zásluhou vystřídala Greta Thunberg a její páteční stávka za klima na prvním místě zpravodajských relací sobotní protesty Žlutých vest proti zdražování. Pomohly k tomu peníze a inzertní vliv energetických gigantů jako ABB v řadě západoevropských televizních stanic. Zájem diváků se podařilo přesměrovat od zdražování k tématu ekologie.

V době volební kampaně do Evropského parlamentu německé televize s nadsázkou vysílaly pouze dva typy pořadů: tradiční německé krimiseriály a dokumenty o změně klimatu. Případně diskuse na stejné téma. Ať v květnu Němec přepínal z ZDF na ARD nebo RTL, všude na něj vyskočily zprávy o blížícím se konci světa v podobě oxidu uhličitého. Greta Thunberg a slova „změna klimatu“, tedy  „Klimawandel“, se v německých televizích objevovala častěji než slova „Lenin“ a „socialismus“ v Československé televizi v době, kdy byl jejím ústředním ředitelem Jan Zelenka, dosazený do funkce z ÚV KSČ během normalizace v roce 1971.

Von der Leyenová a uhlíková daň

Mediální masáž ve volbách do Evropského parlamentu pomohla hlavně Zeleným. Dosavadní hegemoni EU - lidovci a socialisté - ve volbách ztratili absolutní většinu v Evropském parlamentu. Unioskeptici ve volbách posílili. Nicméně se jim nepodařilo získat tolik mandátů, aby mohli zablokovat další prohlubování integrace. Dosavadní evropská velká koalice lidovců a socialistů byla doplněna zelenou frakcí, k níž patří i čeští Piráti, která nové předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové (CDU) pomohla získat důvěru Evropského parlamentu. Nová předsedkyně Komise ve svém prvním projevu před europoslanci nastínila plán na ekonomické změny, které povedou k uhlíkově neutrální EU. Tedy to, za co od srpna potichu a od března za největšího zájmu tisku stávkovala Greta Thundberg.

Von der Leyenová sice nepředstavila podrobnosti. Jejich konkrétní podobu jsme však hned vzápětí mohli spatřit v paragrafovém znění v sousedním Německu. Tedy zemi, odkud z vlády přešla do Evropské komise její nová šéfka. Vláda kancléřky Angely Merkelové (CDU) předložila návrh zákona o uhlíkové dani. Podle návrhu, který má v září začít projednávat Bundestag, by továrny a elektrárny měly zpočátku za vypuštění 1 tuny CO2 platit 35 eur. Oxid uhličitý by však měl být přepočítán i do motorových paliv. Podle vládního návrhu by od příštího roku měla v důsledku nově daně vzrůst cena nafty o 11 eurocentů  za litr (asi 3 Kč). Zemní plyn by měl v případě schválení zákona v SRN zdražit zhruba o 1 eurocent za kilowatthodinu.

Do roku 2030 by však daň za tunu CO2  měla podle vládního návrhu vystoupat až na 180 eur. Což by znamenalo, že Němci zaplatí za litr nafty či benzinu o 57 eurocentů více. V přepočtu jde podle současného kurzu o cca 15 Kč. Z výtěžku uhlíkové daně by měla být podporována výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zelení, kteří jsou v SRN v opozici, navíc navrhují dotovat částkou 100 Eur měsíčně dobíjení baterií elektromobilů.

Vyrostou v Německu barikády?

Návrh zákona již odsoudil německý automotoklub (ADAC). Podle jeho stanoviska daňová změna nejhůře postihne chudší občany, kteří auta se spalovacím motorem musí používat ke každodenním cestám do práce. Elektromobily, jejichž ceny začínají na 80 tisících eur, jsou podle ADAC pro většinu Němců cenově nedostupné. Dotování jejich nabíjení z veřejných rozpočtů tedy pro obyčejné lidi nic neřeší.

V principu jde o totéž, co navrhoval ve Francii prezident Emmanuel Macron. A co musel pod tlakem Žlutých vest v letos únoru odložit. Na podzim uvidíme, co na to německé Žluté vesty. Sama jsem zvědavá, jestli se Němce, jako největší motoristický národ v Evropě, podařilo díky mediální masáži „oblbnout“ Gretou. Nebo jestli koncem roku i v ulicích německých měst vyrostou barikády při střetech demonstrantů s policií. Ale moc bych na to při pověstné německé výchově k poslušnosti nesázela. Pokud to bez odporu projde v SRN, tak tuhle asociální změnu budeme mít do roka a do dne i u nás.

 

Názory publikované v této sekci nelze ztotožňovat s postoji redakce Zpravodajství FTV Prima.

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama