Vláda se začala připravovat na příchod ekonomické krize. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni došlo ke snížení tempa růstu hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 4,3% na 3%. Pro letošek odhadují statistici růst HDP na úrovni 2,7%. Vláda premiéra Andreje Babiše na tyto prognózy reaguje stejně jako před lety vlády Mirka Topolánka (ODS) a Petra Nečase, v nichž byl ministrem financí Miroslav Kalousek (napřed KDU-ČSL poté TOP 09). Tedy přípravou rozpočtových škrtů. A současně návrhem na snížení daní.
Stejně jako tehdy mají rozpočtové úspory dopadnout nejtvrději na učitele. Hrozí, že z mnohokrát slibovaného a opakovaně avizovaného zvyšování platů opět nebude nic. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala zvýšit během svého funkčního období platy učitelů o 50%. Ve svém programu, s nimž vláda získala důvěru Sněmovny, je uveden závazek zvýšit do roku 2021 průměrné platy učitelů na hodnotu 46 tisíc korun měsíčně. Opět se bohužel ukazuje, že šlo jen o krásnou pohádku. Ne pro děti, ale pro učitele a poslance.
Loni na jaře Sněmovna svým usnesením vyzvala vládu, aby zvýšila platy učitelů od září 2018 o 15%. Vláda úkol, který jí uložila Sněmovna, bez jejíž důvěry nemůže vládnout, zcela ignorovala. Ke zvýšení platů došlo až od ledna 2019. Místo 15% učitelé dostali zvýšené tarify jen o 10%. S tím, že možná dostanou nějakou nadtarifní složku či odměnu na konci roku. Když na to zbydou peníze. To je taky ve školství velmi rozšířená pohádka. A vždy má špatný konec. Na učitele peníze nezbývají nikdy. Loni a předloni je pohltily zvýšené výdaje na inkluzi, na niž jaksi do škol nedorazily všechny potřebné peníze, není jen jasné, jestli neodešly z ministerstva nebo je kraje nepoužily jinak. To se člověk nikdy pořádně nedozví.
Současně s návrhem státního rozpočtu je ve Sněmovně schvalován i střednědobý fiskální výhled. V tomto dokumentu vláda vypočítává, jaké příjmy a výdaje očekává v následujících čtyřech letech. Už loni bylo vládě při projednávání státního rozpočtu na rok 2019 ve Sněmovně vytýkáno, že ve střednědobém fiskálním výhledu nemá započítány peníze na růst platů učitelů. Premiér Andrej Babiš při předkládání návrhu rozpočtu na letošní rok sliboval, že platy učitelů vzrostou o 15% i příští rok. Na to by ale vláda musela mít ve střednědobém fiskálním plánu připraven růst výdajů kapitoly Ministerstva školství o 16 miliard. Vláda však v rozpočtovém výhledu na příští rok počítala s růstem výdajů na školství jen o 5 miliard.
Nyní ministryně financí navrhuje z těchto 5 miliard seškrtat 2,5 miliardy. Tedy polovinu. Oproti stavu, který by byl potřeba na slibované zvyšování platů, je to šestina. V realitě lze podle propozic, které vládě předložila ministryně Schillerová, čekat, že k žádnému růstu platů učitelů nedojde. Ministerstvo školství původně počítalo, že inkluze měla stát kolem 2 miliard korun ročně. V rozpočtu na rok 2016 na tento účel mělo vyčleněno pouze 1 miliardu. Zbytek měly dodat obce a kraje. V praxi se ukázalo, že inkluze stojí ročně kolem 5 miliard. Peníze, které pohlcuje, jdou samozřejmě i na úkor platů učitelů. O změnách v inkluzivním vyučování se sice už více než půl roku jedná. Ovšem rozhodnutí o vydání příslušné vyhlášky je neustále odsouváno. A miliardy mizí. A mizí i naděje, že školství nabere druhý dech a že se na pedagogické fakulty budou hlásit motivovaní studenti, kteří ovšem nechtějí celý život třít bídu. Případně že se vrátí ti kvalifikovaní učitelé, kteří z ekonomických důvodů odešli pracovat mimo školství.
Autorka je členkou Pedagogické komory
