KOMENTÁŘ JANY KUNŠTEKOVÉ: Velká pražská steeplechase pro chodce i motoristy

V 80. letech minulého století se v části Prahy podařilo vybudovat síť kolektorů. Jejich ústředí sídlí na Senovážném náměstí. Tento vynález má jednu obrovskou výhodu pro občany. Ulice se kvůli němu rozkopávají jen jednou. Pod komunikací je vybudován malý tunel, do něhož jsou soustředěny veškeré inženýrské sítě. Při poruše jakéhokoli rozvodu pak není nutné celou ulici rozbourat. Montéři mohou vlézt jedním z připravených vstupů a vše opravit, aniž by obtěžovali chodce a řidiče. Tento vynález šetří i náklady na správu inženýrských sítí a komunikací. Proto od něj bylo upuštěno. Bere totiž kšefty firmám spřáteleným s radnicemi.
dlaždičské práce v Praze
dlaždičské práce v Praze
foto youtube Lowenthal

reklama

Jakožto hostující obyvatelka Prahy - jinak z jižních Čech - poněkud se zděšením pozoruji, co se z Prahy stává. Když jsem se v roce 2011 přistěhovala na Vinohrady, byla to poklidná sousedská čvrť s různými obchody, knihkupectvími, pekařstvími, kavárnami a hospodami pro pány i kmány. Celkově mi připomínaly České Budějovice - architekturou, poklidem.

To už dávno neplatí. Ani jsem si nevšimla kdy, ale najednou se ulice Vinohrad začaly měnit na zákopy. Tu rozkopáno, tu uzavřená ulice, modré zóny k ničemu, protože parkovací místa nejsou, chodníky připomínají překážkovou dráhu. Naše ulice je během dvou let rozkopaná už podruhé - loni se slavnostně dělala dlažba místo patchworkových chodníků z dob předrevolučních, kde opravdu kombinace mozaiky s asfaltem nebyla to pravé pro oko. To si člověk ještě mohl myslet, že jde o zkrášlení Prahy, a v poklidu to překonal, i ten kravál, který to vždy provází od ranních do pozdních odpoledních hodin. Letos ovšem rozkopáno znovu, a to důkladně do hloubky. Nevím, jestli jde o opravu plynového či jakého potrubí, a už mě to ani nezajímá. Před létem jsem s úlevou opouštěla Vinohrady s tím, že až se vrátím, bude hotovo. Nikoli, není. Přímo pod okny ano, ale o kousek dál se hloubí, kope, zasypává a dláždí o sto šest. Opět se tu nedá parkovat ani chodit. Obzvláště když prší, stávají se kovové můstky nad výkopy klouzačkou, o které nevíš, jestli to ustojíš.

Už to neberu s porozuměním. Pochopila jsem totiž, že nebude hotovo nikdy, protože jde o systém. Systém Hladových zdí pro stavební firmy, od kterých je třeba vybírat provize. Na velké dopravní stavby dnešní zastupitelstva včetně magistrátu nemají. Buďto nemají kompetentní architekty a inženýry, nebo to přesahuje rámec jednoho volebního období, tak co s tím, že. Kromě developerského zastavování kdejaké louky a kácení stromů kvůli stavění nafukovacích hal se pro občany Prahy nedělá nic. V podstatě asi Pražené nikoho nezajímají - na developerské předražené byty stejně nemají a v centru, ale i na Vinohradech a Žižkově, zabírají jejich bytečky se zvyšujícím se nájemným místo apartmánovým bytům pro Airbnb. Mizí i hospody a nastupují řetězové výrobny jídla pro turisty typu Lokál. Mizí normální kavárny vídeňského typu a nastupují kavárny s vysokými stoličkami, které jako by říkaly - hele bábo, sem nelez. Pekařství nahrazují obchody s „přírodními produkty“, řeznictví v sousedství zavřené také, obklopené rozkopaným chodníkem. Nejsou to jen Vinohrady a okolní čtvrti. Při výjezdu z Prahy napočítáte nejméně deset stavenišť s omezením provozu. Od dob primátora Béma a jeho slavného tunelu Blanka se přitom nezrealizovala jediná stavba, která by dopravní problémy v Praze řešila, o zapuštění magistrály u Muzea pod zem, což by vrátilo Václavskému náměstí podobu bulváru, jak bylo kdysi zamýšleno, ani nemluvě. Moc aut v Praze? Venkovani budou platit mýtné a bude to.

Do důchodu to musím nějak vydržet s tím, že až se dodláždí, tentokrát kvůli plynu, příští rok bude to samé kvůli vodě či kanalizaci. Zlé jazyky praví, že jedna stavební firma si zakoupila lom, který se musí zaplatit. Hromady dlažebních kostek na okrajích chodníků jsou vskutku nepřéhlédnutelné. Na to, aby koordinovaly stavby, tu ale městské části zjevně nejsou. Ani magistrát, ani Technická správa komunikací. TSK je tu zřejmě jen od toho, aby vnucovala hostinským „jedinou správnou vizuální podobu“ předzahrádek. Když se ale zeptáte, kdo za kterým geniálním nápadem stojí, připadáte si jak slepička ze známé pohádky. To ne my, to magistrát, to ne my, to TSK ... Naposledy jsem si takhle připadala, když jsem se dotazovala, kdo zamýšlí vykácet nádhernou alej břestovců západních v Lužické ulici. Vlastně nikdo, přestože už je známo, jakými rostlinkami mají být vzrostlé stromy nahrazeny. Asi se pod těmi velkými, v létě nádherně stínícími stromy, dá špatně kopat...

Jednu výhodu ale život na staveništi má. Když bydlíte v ulici, kde po většinu roku slyšíte sbíječky a pokřikování cizokrajně vyhlížejících dělníků, připadá vám školní chodba i s rozjařenými primány jako poklidné místo.

Naši radniční činitelé mají jiné starosti než blaho občanů. Částečně bdí nad ideologickou nezávadností pomníků, a to nejen starosta Prahy 6, který vpravdě předsudečně nenávidí vše ruské, ale i primátor, který pro sledování výročí NATO a sundávání nevhodných desek z radnice už neví, jak Praha vypadá. Nebo ví a je mu to jedno.

Každé další osazenstvo magistrátu překoná to předchozí. Kdo si myslel, že Piráti budou vybočovat z řady a nebudou hrát roli prostředníka stavebních firem, musel už vystřízlivět při pohledu na zase o něco více  rozkopanou Prahu. Naposledy pak při přečtení článku o tom, kterak magistrát pod jejich vedením hodlá betonovat a kácet na Petříně, aby ho zpřístupnil a zatraktivnil pro turisty.

Velkokapacitní „hajzlíky“ s parkovištěm namísto vyhlídky, kterou opěvoval básník Jaroslav Seifert, propojení Úvozu se Strahovskou zahradou, čili jakási dálnice pro turisty, a pravá perla nakonec - umělá barokní zahrada místo divokého lesa v Lobkovické zahradě. Tady se už ale zvedá odpor zbytku místních obyvatel, kteří, jak říká jejich mluvčí Jana Titlbachová, když už nemají, kde vyčistit kabát a místo sousedů mají hotely, alespoň mají Petřín. Uvidíme, jak budou úspěšní - proti nim totiž stojí zakázky za desítky milionů.

Pražští představitelé tu zkrátka kvůli vlastním obyvatelům nejsou. Jejich hlavními „klienty“ jsou turisté a stavební firmy. Kdyby to udělal starosta u nás v městečku, že by nám opakovaně rozkopával ulice, aby byly provize v pohybu, rychle by dostarostoval a ještě by možná došel v místní hospodě i k újmě. V Praze to nehrozí. Tam je důležité, aby se budoucí politik náležitě vystajloval a ideově vyprofiloval. Pokud to prochází, proč ne. Nevím, kdy se Pražané sjednotí stejně jako Malostraňáci. V tom počtu a při množství lidí, kteří tu „jen“ pracují, to asi bude těžké. Navíc se všichni kandidáti na vedení radnic ohánějí transparentností, myslí ale ty druhé, nikoli sebe. Asi by bylo poctivější, kdyby se řeklo, že Praha, především centrum a okolí, je tu pro turisty a nikoli pro Pražany, zejména ty, kteří každé ráno vstávají do práce, a ti by to už konečně měli pochopit a z lukrativních míst vypadnout. Když někdo přijede do Prahy a přespává v Airbnb, rozkopaný chodník  a absenci stínu překoná snáze než ten, kdo to snáší celý rok. A navíc turista jistě ocení, že kdekoli dostane své oblíbené sójové latté, když tedy velkoryse přehlédne, že metr od jeho stolku se vysypává další valník zbrusu nových dlažebních kostek s náležitým kraválem a oblakem prachu.

 

Názory publikované v této sekci nelze ztotožňovat s postoji redakce Zpravodajství FTV Prima.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama