KOMENTÁŘ JAROSLAVA BAŠTY: Rozhodne příští prezidentské volby v USA Ukrajina?

Nedávno bývalý viceprezident J. Biden oznámil svůj úmysl kandidovat za Demokratickou stranu v prezidentských volbách v roce 2020. Hned první odhad mu přisoudil šanci 43% voličské podpory, zatímco stávajícímu prezidentovi D. Trumpovi jenom 37%. Je proto jasné, že Donald Trump musí zastavit svého potenciálního nejvážnějšího protikandidáta co nejdříve. Shodou okolností mu k tomu mohou poskytnout důvod dvě události, které se odehrály na Ukrajině v roce 2016.
Otec a syn Bidenové foto youtube
Otec a syn Bidenové foto youtube

reklama

První se týká Josepha Bidena osobně a korupční skandál s ním spojený se již hlasitě přetřásá v médiích a čím budou blíže volby, tím více o něm bude slyšet. Obamův viceprezident měl v Obamově administrativě na starosti vztahy s Kyjevem. Proto již v roce 2014 bývalý ministr ekologie a přírodních zdrojů ve vládě Viktora Janukovyče Nikolaj Zločevskij učinil svým společníkem v plynařské firmě Burisma Huntera Bidena. Očekával od toho, že přítomnost syna amerického viceprezidenta jej ochrání před politickými a ekonomickými tlaky ze strany nového režimu.

Tento předpoklad se nenaplnil. Tehdejší ukrajinský generální prokurátor Viktor Šokin začal firmu Burisma vyšetřovat kvůli podezření z korupce. Mimo jiné chtěl pozvat k výslechu Huntera Bidena a zeptat se ho, za co dostávala jeho společnost od Zločevského Burismy 160 000 dolarů měsíčně. K tomu již nedošlo, protože na konci března 2016 do Kyjeva přiletěl Joseph Biden a dal Ukrajincům ultimátum: buď neprodleně odvolají prokurátora Šokina, nebo nedostanou úvěr ve výši jedné miliardy dolarů. Protože generálního prokurátora republiky dle ústavy musí odvolat svým usnesením ukrajinský parlament, dal jim na to velkoryse celých šest hodin, které zbývaly do jeho plánovaného odletu. Hrdí ukrajinští poslanci to stihli.

Viktora Šokina po krátké peripetii způsobené nutností přijmout nový zákon, který dovolil zastávat tento post i osobě bez právního vzdělání, vystřídal Jurij Lucenko, který tuto funkci vykonává dodnes. V roce 2016 případ Burisma předal tehdy nové instituci Národnímu protikorupčnímu úřadu Ukrajiny (NABU založenému s metodologickou pomocí USA) a tam se na vyšetřování tiše zapomnělo. Od té doby uplynuly tři roky a stejný generální prokurátor, který jim případ tehdy předal, náhle NABU šetří za to, že uposlechlo jeho tichý pokyn a případ takzvaně zamázlo.

Tím se dostáváme ke druhému dějství událostí z roku 2016. Tehdy se v Kyjevě odehrálo rozsáhlé spiknutí proti republikánskému kandidátovi na prezidenta Donaldu Trumpovi, do kterého byli zapojeni jak Američané, tak Ukrajinci. Celé to začalo tím, že do rukou agentů FBI v Kyjevě se dostala kniha „černého účetnictví“ Janukovyčovy Strany regionů. Dle ukrajinského investigativního novináře Vladimíra Bojka ji představitelka FBI předala prvnímu náměstkovi ředitele ukrajinské tajné služby SBU Trepjakovi a poslanci Sergeji Leščenkovi. Politické krytí tomuto kroku poskytli tehdejší velvyslanec USA v Kyjevě Jeffrey Payette a jeho zástupce George Kent. Jeho nástupkyně ve funkci Marie Yovanovitch se sice komplotu přímo nezúčastnila, věděla však o něm a neinformovala své nadřízené. Nedávno byla předčasně odvolána, stejně jako představitelka FBI.

Klíčovým údajem v knize „černého účetnictví“ Strany regionů byl údaj o platbě 12,7 milionu dolarů na účet Paula Manaforta, který v minulosti pro Viktora Janukovyče několik let pracoval. V létě 2016 se nacházel na klíčovém postu, vedl totiž volební štáb Donalda Trumpa. O dodání této závažné informace představitelům Demokratické strany a štábu Hillary Clintonové se postarali ředitel NABU Artem Sytnyk a novinář a poslanec za Blok Petra Porošenka Sergej Leščenko. Důsledkem byla rezignace Paula Manaforta na svůj post tři měsíce před volbami. Jak o možných důsledcích hezky napsal pan Leščenko: „Náš úterní brífing o penězích Janukovyče pro Manaforta bude posledním hřebíkem do víka rakve Paula Manaforta. A doufám, že s ním – i pro Trumpa.“

Nu, nedopadlo to tak. Americký prezident začal s protiúderem. Nejprve Obvodní administrativní soud Kyjeva v prosinci 2018 označil počínání Sytnyka a Leščenka za protiprávní a konstatoval, že publikování kompromitujících materiálů na Manaforta vedlo k zásahu do voleb v USA v roce 2016 a poškodilo ukrajinské státní zájmy. Trumpův právník Rudy Giuliani se několikrát otevřeně zmínil nejen o ukrajinském zásahu do prezidentských voleb v USA, ale také o úloze amerického velvyslanectví v Kyjevě.

Ukrajinský generální prokurátor Jurij Lucenko jako jeden z prvních pochopil, co nová doba žádá a obnovil vyšetřování možné korupce ve firmě Burisma. Pochopitelně vyšetřuje i zásah do voleb v roce 2016. V USA zřejmě právě skončené vyšetřování „Russiagate“ vystřídá podloženější „Ukrainegate“ a s ním nepřímo související zneužití pravomoci bývalého viceprezidenta Josepha Bidena. Proto není vyloučeno, že se americké prezidentské volby v příštím roce s předstihem rozhodnou v Kyjevě.

 

Názory publikované v této sekci ale nelze ztotožňovat s postoji redakce Zpravodajství FTV Prima.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama