KOMENTÁŘ KAROLINY STONJEKOVÉ: Dilema pravicového voliče aneb Proevropský obrat ODS

Pokud se počítáte k pravicovým euroskeptickým voličům a řešíte už poněkolikáté zapeklitou otázku koho v nadcházejících květnových volbách volit, pak vězte, že nejsilnější pravicová strana, se vám tuhle volbu rozhodla ale setsakramentsky ztížit a postavit vás před pořádné dilema!
Evropská unie
Evropská unie
Pixabay
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Před pár dny česká média publikovala výzvu několika intelektuálů napříč Evropou i mimo ni. Výzva vlastně potvrdila to, co je ve veřejné diskusi patrné již delší dobu – a sice, že jen máloco dokáže soudobého intelektuála vyděsit víc, než svobodné a demokratické volby. Dikce á la Rudé právo, kde jen „zaprodance ze Západu“ nahradili „falešní proroci, zpití záští a blouznící o své nové šanci v záři reflektorů“. A snad proto, aby paralela s dobou minulou byla zcela dokonalá, nevynechali autoři ani slova o „zaprodancích“.  Jedná se o spis, ze kterého prýští nejen emoce, ale především do očí bijící neschopnost jeho signatářů, rozlišit příčiny a následky i porozumět tomu, co a proč se v současné Evropě vlastně odehrává.

Našel se však kandidát, či abychom byli přesní, kandidátka, která s tímto patosem nejen souhlasí, ale dokonce na svém Facebooku napsala, že autoři přesně vystihli její motivaci, ucházet se o mandát v Evropském parlamentu. Ba co víc, přiznala se k tomu, že jí to „pateticky vehnalo slzu“. Celkem překvapivě se ale tato kandidátka, Eva Decroix, nenašla ani v ČSSD, či u euromilných Pirátů a světe div se, dokonce ani v hyperproevropské TOP 09 - nýbrž v ODS, kde je na šestém místě kandidátky.

Není v tom ale zdaleka sama! Její kolega ze 4. (tedy relativně volitelného) místa, Ondřej Krutílek, zase pro změnu poskytl rozhovor dezinformačnímu portálu Forum24, ze kterého zcela jasně vyplývá, že ODS už alternativou pro euroskeptické voliče být nemůže. Především proto, že zatímco ještě před pěti lety občanští demokraté bojovali za národní měnu a oslovovali voliče s Peticí pro korunu, dnes Krutílek v rozhovoru nijak nevylučuje přijetí eura.

Což o to… Vnitřní rozpor v členské základně ODS ohledně postoje k Evropské unii je patrný už roky. Nebylo to přitom vždycky tak! Od poloviny 90. let až do diskusí o takzvané „euroústavě“ ODS celkem správně chápala, že strana, která samu sebe označuje za pravicovou, může jen stěží podporovat paternalistickou EU a její dotační socialismus, který v konečném důsledku deformuje jak trh, tak i politické prostředí a společnost.

Obrat v konzistentním a racionálním postoji nastal v okamžiku, kdy se ve vedení vyměnily stráže a Václava Klause vystřídal Mirek Topolánek. Ten se sice v dobách debaty o euroústavě zapsal do povědomí hláškou, že je tento dokument „pěkný shit“, což ale při zpětném pohledu působí v kontextu dalších událostí spíše úsměvně. Hřebíkem do rakve racionálního přístupu k EU pak bylo přijetí Lisabonské smlouvy, o které se tehdejší vedení ODS masivně zasadilo – nejen navzdory vůli členské základny (která od té doby zůstala vnitřně rozdělená), ale také nemalé části vlastních zákonodárců. Výsledek lisabonského rozštěpení byl jasný: strana, která historicky vystupovala s eurorealistickým až euroskeptickým postojem, která dokonce i na svém Kongresu odhlasovala, že si už další převádění kompetencí na Brusel nepřeje, se pomalu ale jistě vydala na cestu právě opačnou. A jak vidno, zdárně po ní kráčí do…dnes!

Abychom byli fér, dodejme, že se v českém mediálním prostředí našlo nemálo těch, kteří proevropskému obratu občanských demokratů zatleskali. A paradoxně to často byli ti, kteří jinak na této straně nenechali nit suchou. Pro úplnost ještě dodejme, že mediální tlaky na ODS v tomto směru pokračují prakticky neustále. Nebyla náhoda, že v loňském roce Hospodářské noviny přispěchaly se sérií komentářů a článků, odvolávajících se na jakýsi průzkum (?), podle něhož euroskeptické postoje ODS v očích jejích „proevropských“ voličů straně škodí. Za touto mediální minikampaní nebyla jen snaha zapojit se do vnitrostranického sporu v ODS, ale především záměr posunout stranu na ideové pozice TOP 09, která z politické scény nadobro mizí – s čímž se zkrátka část(ečka) domácího mediální spektra nehodlá jen tak smířit.

Výsledkem přetrvávajícího vnitřního rozkolu v ODS, kdy proti skupině realistických skeptiků stojí sílící skupina eurorofilů, je ostatně i stávající kandidátní listina do Evropského parlamentu. Ta je sestavená přesně podle univerzálního hesla „vlk se nažral a koza zůstala celá“, a jsou na ní zastoupeni jak lidé s euroskeptickými názory, tak i ti, kteří roní slzy nad kýčovitým literárním dílkem několika od reality zcela odtržených evropských osobností.

Těžko ovšem říci, kdo má být onen „nažraný vlk“, protože pravicový = euroskeptický volič to tedy nebude ani omylem. Volič, který by v květnových volbách rád sáhl po „nepopulistické“ alternativě, si totiž zase nebude mít z čeho vybrat. A půjde volit buď se skřípějícími zuby (pokud mu vůbec po všem tom skřípání v posledních letech ještě nějaké zbyly), anebo pro jistotu nepůjde volit vůbec… 

Na druhou stranu je ale pravda, že s tím si strana hlavu lámat nemusí. Její proevropský obrat sice žádné voliče nepřinese, na druhou stranu se jí ale faktor „antiBabiš“ i tak postará o výsledek, který bude moci stranické vedení bez větších obtíží vydávat za úspěch.

 

Karolina Stonjeková

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
7