Podobně jako vesnický bál probíhal i víkendový sjezd hnutí ANO Andreje Babiše. Osazenstvo mělo opět možnost poslechnout si kultovní fláky v podání hlavní hvězdy – nit nezůstala suchá na žádném z Babišových konkurentů, jakoby šlo spíše o projev vůdce opozice než představitele nejsilnější vládní strany. Nechyběl ani poněkud obehraný hit „Jsme tak dobří, že jsou všichni proti nám“, který je vlastně jen cover verzí předešlého trháku „Všechno je to účelovka“. A vrcholem víkendové tancovačky made in ANO pak bylo půlnoční překvapení, během něhož byl (opět) jediný kandidát, Andrej Babiš, (opět) zvolen do čela hnutí, a to téměř „Lukašenkovskou“ většinou. Současně s ním bude pokračovat i druhý muž ANO, Jaroslav Faltýnek. Zkrátka překvapení tak překvapivé, jako když se s úderem půlnoci objeví na pódiu venkovské zábavy nějaký bohem zapomenutý bavič z 90. let.
Tím ovšem podobnost s vesnickou zábavou končí, protože na žádné tancovačce nebývá zvykem, že by si organizátor tropil šprťouchlata z těch, kdo celou zábavu platí. A že si Andrej Babiš o víkendu dělal z těch, kdo to celé platí, tedy z voličů, pořádný dobrý den, je zcela jisté. Snad nejvtipněji z celého projevu působilo odvolání na prezidenta Masaryka a jeho známý výrok „Nebát se a nekrást.“ Slyšet tato slova z úst trestně stíhaného premiéra, který čelí obvinění, že si přihrál dotaci ve výši několika desítek milionů, zní jako pokus o vysoce kvalitní humor. Že Andrej Babiš splnil první část Masarykova výroku, tedy nebát se, je z jeho počínání v kauze téměř jisté. Zda ale splnil i druhou polovinu, o tom už by se dalo celkem úspěšně pochybovat.
Rovněž i část projevu, ve které Babiš říká, že tradiční politické strany vytvořily systém, který bránil jejich stíhání, působí notně ironicky. Jakoby pan předseda zapomněl, že posledních pět let tu fakticky nevládnou žádné tradiční politické strany, nýbrž on. Jakoby zapomněl, že v dobách, o kterých mluví, byli politici zvyklí v politice ze dne na den skončit i kvůli daleko menším proviněním, než je jeho kauza Čapí hnízdo. A jakoby zapomněl, že ať už byl v Česku v uplynulých dekádách jakýkoli systém, on byl i se svým impériem jeho tvůrcem a nedílnou součástí.
Neméně humorná byla i další Babišova vize, podle níž by si přál levný stát, který nikoho neotravuje. Opět by se mohlo jednat o dobré předsevzetí opoziční síly, ale ne o přání vládní strany, která navíc po celou dobu svého politického působení činila a činí pravý opak. Jak jdou dohromady prohlášení o levném státu s utrácivým schodkovým rozpočtem ve výši 40 miliard? Jak jdou dohromady s tím, že jen na platy státních zaměstnanců bude nyní potřeba o 23 miliard více, než loni? A jak jde dohromady prohlášení o „neotravování“ s narůstající byrokratickou zátěží, s EET či s kontrolními hlášeními, které Babišovo ANO prosadilo?
Pomineme-li možnost, že premiér vyslal na sjezd svého dvojníka, který žil v posledních pěti letech kdesi daleko mimo Českou republiku, pak zbývá jen jediné vysvětlení: že si Babiš ve svém projevu tropil z posluchačů (a vlastně i z nás všech) naprosto geniální žerty. Co je to ale platné, když si většina voličů při jeho jednoduchých „hitech“ opět dobře zatančila…
Názory publikované v této sekci nelze ztotožňovat s postoji redakce Zpravodajsví FTV Prima.
