KOMENTÁŘ MIRKO RADUŠEVIĆE: Sjezd ČSSD. Vzhůru k demokratickému centralismu

Kdyby byli v současnosti v Česku spisovatelé typu Jaroslava Haška nebo Franze Kafky, nacházeli by ke své tvorbě velmi mnoho inspirativních momentů.
Jaromír-Landsman-ČSSD-jedeni-"protikandidát"-vůči-Hamáčkovi-foto-youtube
Jaromír-Landsman-ČSSD-jedeni-"protikandidát"-vůči-Hamáčkovi-foto-youtube

reklama

Jaroslav Hašek by založil politické hnutí s tím, že k politice je třeba přistupovat hospodským způsobem, stát lze vést jako hospodu. Franz Kafka by se vyžíval v labyrintu uliček politických stran, kde by poznával neznámé a přitom mocné. Padala by na něj „deka“ nejistoty, jaký proces se na něj chystá.

Myšlenkami čelem k masám nebo k inteligenci, které křídlo vlastně vítězí a ke kterému členovi strany si má přisednout, se musela nést před sjezdem ČSSD v Hradci Králové také mysl nejednoho delegáta. Byl to opravdový mix. Nakonec delegáti zjistili, že jakékoli myšlenky mohli nechat doma.

Byla to kafkárna, která spočívala v tom, že bylo jasné, že předsedou bude Jan Hamáček a prvním místopředsedou Roman Onderka a také navíc potvrzená rádoby kompromisnost, že vedení bude představovat mladší liberál s představitelem starších více levicových straníků. Nejlepší na tom bylo, že o dalších čtyřech postech ve vedení strany se mělo rozhodovat ještě v sobotu dopoledne a již jasní místopředsedové hráli v pátek před médii komedii. Navíc se vědělo, že volební guláš se vařil již ve čtvrtek večer, aby v pátek bylo jasno a vše hladce bez problémů proběhlo. Kupodivu ani Miloš Zeman nečinil na sjezdu problémy.

Klídek, kafíčko a tabáček

To ale nezvěstuje nic dobrého, neboť v ČSSD dochází k upevnění moci spíše mladšího liberálního křídla, představujícího se Hamáčkem a Petříčkem. Udivuje ten klid, že se v ČSSD nebije na poplach, když je strana na pokraji možnosti vstupu do Sněmovny a právě Hamáček je představitelem poklesu k hranici pěti procent. Udivuje také ztichnutí platformy Zachraňme ČSSD v čele s Michalem Haškem, která byla na sjezdu neviditelná (dokonce před sjezdem uvažoval o kandidatuře na místopředsedu). Nejde jen o vnitrostranické záležitosti, ale jakoby si ČSSD neuvědomila, že s tímto „vlažným“ vedením půjde do daleko větší bitvy o levicové principy, neboť Babišovo hnutí ANO se začíná viditelně přesouvat do pravého směru politiky a tím bude proti levicovým návrhům více vystupovat. Je otázkou, zda novopečená místopředsedkyně Jana „Venezuela“ Maláčová (Venezuela se jí přezdívá pro její sociální tah) bude dostatečně podporována svými spolustraníky a zda levicovost jen v této oblasti postačí ČSSD k zisku levicových voličů.

Konec konkurence a demokracie v ČSSD?

To, že v ČSSD panuje podivné uspokojení, dané její účastí ve vládě a údajným prosazováním jejího programu, i když Babiš tvrdí, že je to zásluha ANO, nezvěstuje nic dobrého. Ze strany se vytratila konkurence různých křídel, která právě v minulosti byla pro stranu typická a přinášela straně popularitu. Demokratičnost v soutěži různých názorů a křídel se navíc nyní ještě více vytratí, neboť sjezd zrušil, co bylo pro ČSSD typické a tradiční - to je ústřední výbor. V nejstarší české politické straně byl ústřední výbor vždy nejvyšším stranickým orgánem mezi sjezdy, který rozhodoval o strategii a dalším směřování stranické politiky. Výsledky jednání byly pro předsednictvo až závazné. Nyní dochází ke zrušení této demokratické platformy strany a aby se toho dosáhlo, o nových stanovách se hlasovalo jako o celku. Poukazovalo se na to, že ústřední výbor měl pět set členů a byl těžkopádný. Nic ale nebránilo tomu jej zmenšit třeba jen na sto lidí. Takto se sáhlo k autokratickému vedení strany, což se uvádí jako moderní a že se jde s duchem doby. Jistě, tento model mají české pravicové strany, které nyní určují duch doby. Pro změnu v levicovém žargonu se tomuto politickému modelu říká demokratický centralismus.

Aby sjezd mimo kafkárny nepostrádal Haškovu šaškárnu, stalo se, že dosud neznámý straník z Pardubicka, Jaromír Landsman, přijel do Hradce Králové v luxusním voze a oznámil, že se chce stát předsedou strany. Ke zvolení mu měly pomoci najaté hostesky v minisukních a v oranžových parukách, které rozdávaly letáky s nápisem „Hlasuj srdcem“. V Českém rozhlase to okomentoval jeho spolustraník, nyní místopředseda, Ondřej Veselý: „Stejně by žádnou šanci neměl. Dostal by strašně přes držku a tím by to skončilo.“

Jaromír Landsman je členem ČSSD teprve rok, a tak podle stanov neměl šanci. Nicméně včera prohlásil v ČT: „O naší straně je známé, že se handluje s hlasy. Říkal jsem si, když je ve stanovách kandidovat až na sjezdu, tak to zkusím touto volbou. Kdybych se náhodou stal předsedou, chtěl jsem, aby to vzniklo z podpory, která tady je… Obešel jsem deset kandidátů (potřebný počet pro kandidaturu), kteří mě podpořili. Je to náhoda, že mi daly podporu kraje, které ji nedaly Hamáčkovi. Je to ukázka toho, jak je to v této straně rozpolcené - půl na půl… Hanáček dostal podporu aklamací, což je sporné, což je hlasování veřejné a hodně členů se bojí hlasovat proti svému vedení.“

Dodatek: Ve volbě o zbývající místopředsedy ČSSD dostali ze zvolených kandidátů nejvíc hlasů starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda – 392, Jana Maláčová - 390, poslanec Ondřej Veselý -313 a Tomáš Petříček - 256.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama