Nedávno se tak do hledáčku světových sdělovacích prostředků „musel“ dostat muž, jenž pokousal krokodýla. Jakýmsi mediálním krokodýlem umí být i filipínský prezident Duterte, který pro svou vlast získává neobvykle mnoho pozornosti světové veřejnosti. A to včetně českých zemí, co už dávno zapomněly, že právě v jejich prostředí byly kdysi položeny základy vědního oboru zaměřeného na systematické studium Filipín.
Čím to, že se prezident poměrně chudého souostroví dokáže držet na hladině dnešní mediální záplavy? Rodrigo Duterte je totiž exot. Z jeho úst zazněly machistické vtipy o tom, že dokud budou existovat půvabné ženy, budou i znásilnění, což ale zvlášť v regionu bohatém na tento druh násilných činů nevyznívá nijak dobře. Ještě o třídu hůř působí jeho víceméně hrdé přirovnání se k Hitlerovi. Byť Duterte po kritice couvnul, marná sláva, nikdo mu již hledání podobností s vražedným monstrem neodpáře. Popravdě, není k tomu ani příliš důvodů.
Kontroverzní hlava státu, kterou jistý představitel OSN vyzval k návštěvě odborného lékaře, byla každopádně svobodně zvolena. Do čela země pronikla v polovině roku 2016 a díky uplynulé době je nad filipínské slunce jasné, že více než demokratickým principům a presumpci neviny fandí bezohledným opatřením ve prospěch „veřejného pořádku“. Odtud též patrně Duterteho inspirace Vůdcem.
De facto ale pouze plní, co slíbil ve volební kampani. Když byl ještě místním politikem, pronesl při mítinku tuto pamětihodnost: „Zapomeňte na zákony o lidských právech. Pokud se stanu prezidentem, budu dělat to, co jsem dělal jako starosta. Obchodníci s drogami, zloději a flákači, raději odejděte. Protože já vás zabiju.“
Nyní je dva a půl roku v úřadu a neobyčejně rázně potírá drogovou kriminalitu, jež je v převážně katolické, jižně od Japonska ležící zemi považována za velký problém. Krom otevřených opatření státního aparátu se netají četnými „mimosoudními rozsudky“, takže se jeho stát extrémně rychle propadá v žebříčcích lidských práv. Jakási oligarchická demokracie, za níž bývá Filipínská republika považována, se ale nejspíš ocitá ve víru hlubších změn. Mnoha lidem Duterteho agresivní styl vyhovuje, takže uzavírají ošemetný obchod s ďáblem. „Podepisují“ společenskou smlouvu, co tak trochu připomíná počátek Třetí říše. Svobodu vyměňují za svou bezpečnost. Což je jinak problém, s nímž se znovu potýkají i daleko vyspělejší státy...
Takzvaná „válka proti drogám“ kráčí ruku v ruce se změnou geopolitické orientace. Někdejší faktická kolonie USA se stále více orientuje na Čínskou lidovou republiku a její vláda zvyšuje tlak na nezávislá média a politickou opozici. Co je však nejzajímavější – její drsné, krvavé metody boje se zločinem se v Asii stávají oficiální inspirací dalším státům.
Pavel P. Kopecký
Názory publikované v této sekci nelze ztotožňovat s postoji redakce Zpravodajsví FTV Prima.
