KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: A Británie se nechala vtáhnout do íránské krize

Odmyslíme-li si všemožná silácká prohlášení, nezbude Londýnu vlastně nic jiného, než dříve či později zahájit s Teheránem rozhovory, jejichž hlavním výsledkem bude, že neslavně propustí slavně zadržený íránský tanker Grace I.
Londýn v krizi, na kterou není připravený
Londýn v krizi, na kterou není připravený
Mehr
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Po sérii nejrůznějších prohlášení Írán nakonec přiznal, že 20. července zadržel britský tanker Stena Impero „recipročně“, v odvetě za zadržení svého tankeru Grace I u Gibraltaru. A bez významu není ani poznámka, že rychlé čluny Revolučních gard celou akci provedly bez ohledu na pokusy britské korvety svůj tanker ochránit.

Londýn už protestuje, označuje íránský postup za „nepřátelský akt“ a „provokaci“, podává stížnost k OSN, hledá v zadržení tankeru dokonce osvědčenou „ruskou stopu“ a hrozí dalšími protiíránskými sankcemi, i když při současné dávce sankcí, které už Západ na Teherán uvalil, není moc jasné, co lze v tomto směru vymyslet ještě nového. Prý by se daly zmrazit íránské účty v britských bankách, pokud tam ještě nějaké vůbec jsou…

Britské reakce přitom ze všeho nejvíc připomínají poplašenou „střelbu od boku“, byť nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí v týdnu jasně „slíbil“, že Írán na zadržení svého tankeru u Gibraltaru odpoví a odpověď že přijde „ve správný čas a na správném místě“. O čtyři dny později Revoluční gardy v Hormuzském průlivu zasáhly a nabídly posléze i filmové záběry celé akce – přesně jako to udělala britská námořní pěchota u Gibraltaru.

Zadržením íránského tankeru Grace I z 4. července Británie porušila mezinárodní právo, což je sice teoreticky zlé, ale v praxi dnešních časů nic až tak mimořádné. Horší z pohledu Londýna je ovšem skutečnost, že se podle všeho – z podnětu washingtonských jestřábů v čele s Johnem Boltonem – britská vláda až po uši ponořila do další třaskavé krize, přičemž si z ní „boltonovci“ udělali jakýsi předsunutý oddíl ve své konfrontaci s Íránem.

„Británie se ocitla uprostřed mezinárodní krize, na kterou není připravena,“ nabízí zdrcující shrnutí například Simon Tisdall v britském The Guardian. „Bez premiéra, neboť ve funkci nevyzkoušený Boris Johnson do úřadu nejspíš vstoupí až příští týden. Na pokraji dezorganizovaného tvrdého Brexitu, kterým si znepřátelí nejbližší evropské spojence. A s unikátně napjatými vztahy s Trumpovou Amerikou. Vláda během května a června nedokázala vybudovat ani dostatečnou ochranu svých plavidel v Perském zálivu, částečně i proto, že vyčerpané Královské námořnictvo nemá kapacitu, aby zajistilo potřebné hlídkování. Svou roli v tom sehrála i obava politiků nevystrkovat vojenské růžky, aby se Británie nenechala zatáhnout do válečného konfliktu proti Íránu. Íránská odveta v podobě zadržení tankeru Stena Impero tak jen odhaluje britskou diplomatickou izolaci a její vojenskou a politickou zranitelnost. Vláda radí britským lodím, aby se Hormuzskému průlivu vyhýbaly, čímž vlastně přiznává, že je nemůže ochránit. Oblastí ale přitom proplouvá patnáct až třicet tankerů pod britskou vlajkou denně…“

Ve finále tak naprosto nesmyslně vyznívají britské pohrůžky Íránu „vážnými důsledky“, když je vcelku očividné, že roztěkaný a ve svých vlastních problémech topící se Londýn nemá po ruce žádné páky, které by reálně mohl použít. Tedy samozřejmě kromě možnosti, že by vyrazil války proti Íránu. Aby udělal americkým jestřábům radost, že do konfliktu s potenciálně katastrofálními důsledky nemusejí v první linii sami.

Odmyslíme-li si všemožná silácká prohlášení, nezbude tak nyní Británii vlastně nic jiného, než dříve či později zahájit s Íránem rozhovory, jejichž hlavním výsledkem bude, že neslavně propustí slavně zadržený íránský tanker Grace I. Nicméně, z celé situace plyne poučení i pro „zbytek světa“, který by si neměl dělat naděje, že se Írán nechá do rohu tlačit donekonečna. Koneckonců, z rohu už není kam ustupovat, a tak už bude na každou akci následovat reakce.

Newtonovy zákony v praxi.    

 

 

Tereza Spencerová

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama