KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Jak na Ukrajině (ne)vyšetřují korupci Joe Bidena…

Je nejspíš ironií, že si ukrajinští oligarchové nejprve vsadili na Hillary, po Porošenkově prohře chtěli otočit, ale průzkumy amerického veřejného mínění stavějí stále Joe Bidena do pozice hlavního soupeře Donalda Trumpa pro příští volby, a tak se „kyjevští“ neumějí rozhodnout.
Navenek byl Joe Biden Porošenkovi laskavým patronem
Navenek byl Joe Biden Porošenkovi laskavým patronem
epochtimes
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Trumpův advokát Rudolph Giuliani se minulý týden po několika telefonátech nakonec i osobně – ve španělském Madridu, mimochodem -- setkal s jedním z poradců nového ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského. Podle New York Times ho měl znovu přemlouvat k tomu, aby nové kyjevské vedení důsledně vyšetřilo události let minulých. Řeč je nejen o tom, že si Porošenkův Kyjev před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 vsadil na vítězství Hillary Clintonové a dodával jí proto k ruce i (vesměs falešný) „kompromat“ o Trumpových „ruských vazbách“, ale také o korupčních schématech někdejšího Obamova viceprezidenta a nyní hlavního Trumpova protikandidáta Joe Bidena. Giuliani přitom neustále zdůrazňuje, že vystupuje jako soukromá osoba, ovšem s vědomím a jaksi předpokládaným souhlasem ministerstva zahraničí USA. Problém je to očividně vážný, neboť zástupci Clintonovic Demokratické strany mezitím vysílají do Kyjeva své emisary, kteří přemlouvají ukrajinský establishment, aby s Trumpem naopak nespolupracoval…

Ukrajinské vměšování do prezidentských voleb v USA ve prospěch Demokratické strany svým způsobem „shořelo“ současně s Muellerovou zprávou, nicméně aféra, pro niž se v amerických médiích vžil pojem „Ukrainegate“, je výrazně širší. A klíčovou roli v ní sehrávají dva ukrajinští generální prokurátoři: Viktor Šokin a jeho nástupce Jurij Lucenko, který je ostatně ve funkci dodnes.

 

„Svou miliardu nedostaneš…“

Ze zpráv v ukrajinských médiích lze poskládat určitý obrázek. Vše začalo na konci roku 2015, kdy do Kyjeva přiletěl tehdejší viceprezident USA Joe Biden. Nátlakový charakter jeho návštěvy byl svým způsobem příznačný, a nejspíš o něm nelze pochybovat, protože sám Biden posléze v médiích přiznával, že se Ukrajině nepokrytě vměšoval do jejích záležitostí. Například tím, že hrozil, že Kyjev nedostane další půjčku ve výši miliardy dolarů, pokud se nezbaví toho „son of a bitch“, generálního prokurátora Šokina. „Petře, svou miliardu nedostaneš,“ popisoval setkání s ukrajinským prezidentem Biden v rozhovoru pro The Atlantic. „Ale klidně si toho prokurátora nech, jen ale počítej s tím, že ti nebudeme platit.“  

Viktor Šokin posléze v médiích tvrdil, že u „Strýčka Joa“ upadl v nemilost, protože nechal vyšetřovat celý balík trestných kauz souvisejících s někdejším ministrem životního prostředí Mykolou Zločevským a jeho plynárenskou těžební firmou Burisma. V té době už v její správní radě zasedal Bidenův syn Hunter i nevlastní syn bývalého amerického ministra zahraničí Johna Kerryho Devon Archer. Ani jeden z nich v Kyjevě mnoho času nestrávil, ale Burisma jim přesto vyplatila 3,5 milionu dolarů, což nyní u Trumpa považují za odměnu za to, že Joe Biden, druhý muž Spojených států, „kyjevské“ podrží a nebude jim koukat pod prsty. Mimochodem, přes Bidena nakonec do Kyjeva doputovaly 1,8 miliardy dolarů…

A tak Viktor Šokin skončil a ve funkci jej před třemi lety nahradil Jurij Lucenko. A krátce na to bylo veškeré vyšetřování Zločevského i milionů dolarů kolem Burismy zastaveno.

Jenže… letos v březnu Porošenko drtivě prohrál prezidentské volby a Lucenko, jako správná korouhvička, všechna vyšetřování znovu oživil. Najednou do médií začaly „unikat“ zprávy o nových zločinech Zločevského, o úplatcích pro Huntera Bidena, Devona Archera a s nimi i pro dalšího člena vedení Burismy, někdejšího polského socialistického premiéra Alexandra Kwasniewského, přičemž miliony dolarů měly končit na jejich účtech v daňových rájích… Už na jaře se objevily „zaručené zprávy“, že Lucenko nejenže znovu rozjel vyšetřování, ale současně příslušné dokumenty snaživě předal i Giulianimu.

Jenže… ve chvíli, kdy se Giuliani na jaře už chystal do Kyjeva k osobním jednáním, vstoupil do hry s různými pohrůžkami „loutkovodič“ prezidenta Zelenského, bezskrupulózní oligarcha Ihor Kolomejský, a v následně eskalované situaci Giuliani svůj „trip“ na Ukrajinu raději zrušil. Místo toho bylo, mimochodem, proti Kolomejskému v USA podáno několik žalob kvůli zpronevěře stovek milionů dolarů, ale kauzy jsou zatím v běhu a ukrajinského oligarchu s izraelským a švýcarským občanstvím podle všeho nijak neznervózňují. Přitom měl podle kyjevských médií údajně dokonce vyhrožovat Giulianimu, že pokud se bude plést do Ukrajiny, začnou v Trumpově okolí umírat lidé… 

A tak se stalo, že týden po Kolomejského výhružném vystoupení znovu otočil i generální prokurátor Lucenko. Už v dubnu zastavil veškerá vyšetřování kolem Burismy a prohlásil, že firma má přece svaté právo „platit svému vedení, kolik bude chtít“. A tento stav platí fakticky dodnes.

 

Zelenský vyčkává

Je nejspíš ironií, že si ukrajinští oligarchové, skuteční vládci „demokratické“ země, nejprve vsadili na Hillary, po Porošenkově prohře chtěli otočit, ale průzkumy amerického veřejného mínění stavějí stále Joe Bidena do pozice hlavního soupeře Donalda Trumpa pro příští volby, a tak se „kyjevští“ neumějí rozhodnout. Do prvních investovali hodně, mají investovat najednou do druhých? A pokud znovu zvolí špatně, znovu přijde nějaký Američan, který tentokrát jen změní oslovení a řekne: „Volodymyre, svou miliardu nedostaneš, když…“ 

Není proto vcelku divu, že Zelenský aktuálně v kauze „strýčka Joa“ Bidena hraje spíše mrtvého brouka. Má pocit, že má stále ještě čas. Trumpova administrativa ho ale k rozhodnutí tomu ale neustále tlačí. Takže odkrýt zločiny domácího i amerického establishmentu? Co když se ale stane stejný zázrak, jako minule, a Trump za rok překvapivě prohraje?

Není v dnešní době snadné být „svobodným“, „demokratickým“ a „svrchovaným“ státem, „součástí Západu“…

 

 

Tereza Spencerová

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama