KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Opravdu má po vymyšleném Russiagate Trumpa svrhnout vymyšlený impeachment?

Opakovat nepovedený podvod pořád dokola v naději, že jednou přece projít musí, je známkou beznaděje.
Deep state už dávno není žádná konspirace
Deep state už dávno není žádná konspirace
Politico
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Svým způsobem je to k neuvěření. Nedlouho poté, co neslavně splaskl vymyšlený skandál s ruským vměšováním do amerických voleb ve prospěch Donalda Trumpa, přichází stejně vymyšlený skandál s Trumpovým „vydíráním“ Ukrajiny, kvůli čemuž je nyní prezident USA terčem impeachmenového procesu ve Sněmovně reprezentantů USA. A tzv. Steelovu složku „špíny na Trumpa“, kterou si u někdejšího agenta britské MI6 v prvním případě zaplatil volební tým Hillary Clintonvé, nově střídá stále ještě sloužící agent CIA, třiatřicetiletý Eric Ciaramella. Právě on byl chvíli vydáván za „whistleblowera“, který „vyzradil“, že Trump údajně opravdu vyhrožoval ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, že jeho země dostane americkou pomoc jen výměnou za informace o korupčním působení (stále ještě nejžhavějšího demokratického prezidentského kandidáta) Joe Bidena a jeho syna Huntera na Ukrajině.

Ponechme stranou prapodivnou snahu Demokratické strany odvolat prezidenta za to, že údajně tlačil na ukrajinského kolegu na principu „něco za něco“. Bez takového „koňského handlu“, který je prazákladem veškeré politiky, by třeba v Evropě nikdy nevznikla žádná koaliční vláda, a při tradiční absenci názorové většiny bychom byli odsouzeni „motat se“ v bezvládí jednou provždy. Tedy, pokud bychom nezrušili demokracii jako takovou.

V principu přitom ale ožívá jen jeden ze základů studené války, tedy princip „nepřítel nesmí dělat to, co smíme my“. V praxi, Trump nesmí dělat to, co smí „demokratický“ Biden. Náš někdejší velvyslanec v Kyjevě Jaroslav Bašta přitom Bidenovy postupy popisuje takto: „Joe Biden přiletěl do Kyjeva okamžitě, jakmile se (jen syn ve správní radě těžební firmy Prisma, pozn. red.) Hunter ocitl v úzkých, a dal Ukrajincům ultimátum – okamžitě odvolají generálního prokurátora, který si dovolil jeho syna podezírat z korupce, jinak nedostanou úvěr jednu miliardu dolarů, který Ukrajina v té době zoufale potřebovala. A musí to udělat za pouhých šest hodin, protože pak letí zpátky. Nejprve se zdálo nemožné tento arogantní rozkaz splnit, protože generálního prokurátora republiky může podle ústavy odvolat jen ukrajinský parlament. Jenže pomajdanská garnitura byla tak dobře vycvičena, že se nemožné stalo skutkem – stihla to.“

 

Surrealistická slyšení

Sesadit Trumpa na základě vymyšlené „Steeleovy složky“ se nepodařilo, a tak se tedy nyní budují hradby na obranu Bidena i celé Demokratické strany. A nejlepší obrana je vždy útok. Je ovšem až k neuvěření, že k tomu použili agenta CIA Erika Ciaramellu, specialistu na Ukrajinu a Rusko, který je registrovaným voličem Demokratické strany, už v roce 2016 spolupracoval s Demokratickým národním výborem na vyhrabávání špíny na Trumpa, v minulosti působil v Obamově radě pro otázky národní bezpečnosti a podléhal přímo šéfovi CIA Johnu Brennanovi, který byl jedním z hlavních motorů skandálu „Russiagate“. V amerických médiích se běžně píše o tom, že si „pro rozumy“ chodil k šéfovi sněmovního zpravodajského výboru Adamu Schiffovi, který je dnes „pro změnu“ jedním z protagonistů impeachmentu a vede celé Trumpovo „vyšetřování“. Nyní „nezaujatě“ vypovídal proti Trumpovi, i když „objektivně“ přiznával, že své informace má jen z druhé ruky. Protože u inkriminovaného Trumpova rozhovoru se Zelenským ani nebyl. Pro zahájení impeachmentového vyšetřování to přesto stačilo.

O mnoho přesvědčivěji si nevede ani někdejší Obamova velvyslankyně v Kyjevě Marie „Máša“ Yovanovitchová. Přepis jejího výpovědi při slyšení zabral více než 300 stran, ale zveřejněno jich bylo jen devět a na nich velvyslankyně sice bez důkazů tvrdí, že Trump Ukrajinu kvůli Bidenovi „vydíral“, ale současně připouští, že sama bránila pokusům generálního prokurátora Šokina předat Trumpovu týmu informace o Bidenově vydírání ukrajinské vlády. Navíc se provalilo, že lidé z Obamova ministerstva spravedlnosti ji přitom už v roce 2016 „koučovali“, jak má reagovat na problémy související s korupční praxí Bidenových na Ukrajině. Trapně dopadá i americký velvyslanec při EU Gordon Sondland, který si až po „správných“ výpovědích svých kolegů „najednou vzpomněl“, jak to vše bylo, a už také (v rozporu s předchozími prohlášeními) „dosvědčuje“, že Trump Ukrajinu opravdu „vydíral“.

Američtí diplomaté se kvůli impeachmentu ocitli v jakémsi „podivném paralelním vesmíru“, shrnuje CNN. Ale nejen diplomaté. Také nejvyšší patra Demokratické strany, CIA i FBI, která se naplno angažovala ve vymyšleném Russiagate, nyní fakticky bojují o přežití. Vše vsadili proti Trumpovi a dnes už nemají, kam couvnout. I proto proces impeachmentu neskončí, i kdyby byl surrealistický (a tragikomický) sebevíc.

Přitom je ale nejzajímavější, že se americký „deep state“ se svou Demokratickou stranou pokouší už podruhé svrhnout Trumpa vylhanými obviněními. Jako by už na realitě vůbec nezáleželo a účel světil jakékoli prostředky.

Trumpa přitom lze jistě porazit „dobrou politikou“, takovou, která se bude zajímat o občany a jejich každodenní problémy. Na to ale Demokratická strana, která stejně jako Trump zastupuje zájmy miliardářů, nemá čas. A hlavně odvahu. A tak lze předpokládat, že Demokratická strana znovu krutě prohraje. Koneckonců, opakovat nepovedený podvod pořád dokola v naději, že jednou přece projít musí, je opravdu beznadějné. Chvílemi to pak vypadá, že se „deep state“ s Demokratickou stranu vším, co dělají, snaží Trumpovi pomoci k dalšímu volebnímu triumfu.              

Ať už ale někdo Trumpovi fandí nebo ne, nejdůležitější otázkou je, co postup amerického „deep state“ obecně znamená pro pojetí západní demokracie v 21. století. A jestli už výhonky obdobné „hry bez pravidel“ náhodou nezačínáme spatřovat i u nás.        

 

Tereza Spencerová

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama