KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Pompeova konference proti Íránu míří ke krachu…

Před pár týdny se americký ministr zahraničí Mike Pompeo v Káhiře pokusil nastínit politiku Spojených států pro Blízký východ, ale žádnu velkou díru do světa, natož do regionu, neudělal. Většina komentářů arabských politiků i médií se shodla na tom, že z Washingtonu přivezl nesourodou směsici klasických proklamací a klišé, které se stále více rozcházejí s realitou. A tak Pompeo svolal „bezpečnostní konferenci o Blízkém východě“, která se má sice formálně soustředit na celou oblast, ale (za aktivní součinnosti Izraele a Saúdské Arábie) měla podle plánu být platformou k šíření kritiky a nenávisti vůči Íránu. A po neúspěchu v Káhiře celou akci situoval do Polska, které je tradičním spojencem USA a jako takové slibovalo přece jen větší sukces.  

Varšava rozeslala na sedm desítek pozvánek. Putovaly mimo jiné do všech členských států EU i do Ruska, jen ne do Íránu. Teherán nebyl přizván, byť bez něj nelze o bezpečnostní situaci na Blízkém východě diskutovat, pokud někdo takovou diskusi, samozřejmě, myslí vážně.

Vše tedy zprvu vypadalo pro Pompea dobře.

Pak ale Rusko odmítlo svou účast s tím, že zaměřovat pozornost jen na Írán coby hlavní „zlo“ celého výbušného regionu je kontraproduktivní. A taky se mu nelíbí, že když už se má jednat o bezpečnosti, není na programu ani slovo o Izraeli a Palestině.

Pak se ukázalo, že nadšená není ani Evropská unie. Brusel je s Washingtonem ve sporu ohledně zrušení jaderné dohody s Íránem, kterou s Teheránem v roce 2015 podepsal Barack Obama. EU by dohodu, která otevřela íránský trh evropským firmám a evropský trh íránským surovinám, ráda uchovala. A tak Brusel suše konstatoval, že se Evropa k žádným protiíránským koalicím přidávat nebude a svou oficiální delegaci v čele s šéfkou unijní diplomacie Federikou Megheriniovou do Varšavy nepošle.

A pak se ukázalo i samotné Polsko. Věrný americký spojenec měl být sázkou na jistotu, že se Washingtonu podaří rozbít vcelku jednotný unijní postoj k otázce jaderné dohody s Íránem, ale… Varšavě se ozvali z Teheránu, že prý další polský postup může mít odpovídající následky. Vzájemný obchod mezi Polskem a Íránem sice dosahuje jen několika set milionů dolarů, ale právě Varšava by tuto bilanci ráda citelně vylepšila. Na svou šanci na íránském trhu čeká v zástupu přinejmenším 400 polských firem, na něž by zmíněné varování o „důsledcích“ dopadlo zcela jednoznačně. Náměstek polského ministra zahraničí Maciej Lang se okamžitě vydal do Teheránu, kde se snažil vzniklou situaci zachraňovat. Skončil nakonec tím, že ujistil své íránské protějšky, že Varšava nedovolí, aby se konference proměnila „v platformu protiíránské rétoriky“.

Není sice zatím jasné, jakým způsobem chtějí polští hostitelé korigovat (nebo, nedejbože, rovnou umlčovat americké, izraelské nebo saúdské delegáty). A vlastně není ani moc jasné, co že to z oné Pompeovy „globální“ konference vlastně vůbec zbývá. Současně lze ale konstatovat, že Mike Pompeo znovu poznává, že prosazování politiky USA ve světě je stále těžší. Ve světě, který před „spojeneckou“ poslušností začíná zjišťovat, že má své vlastní zájmy.

Časy se prostě mění.   

Tereza Spencerová