KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Zajatci vyměněni, vyšetřování Majdanu končí, zapomeňte

Faktů, které by se potvrdily u soudu, se nikdo nedočká a v obecné paměti zůstane „vytesán“ jen propagandistický příběh o „zlých“ Janukovyčových pochopech, kteří pozabíjeli stovky lidí, účastníků slavné „revoluce důstojnosti“…
Uzavírá se jedna z kapitol Majdanu
Uzavírá se jedna z kapitol Majdanu
NBC

„Cynicky přemoudřelá Evropská unie prý doufá, že i po výměně zajatců budou pachatelé masakru z Majdanu dovedeni ke spravedlnosti. Bezostyšně agresivní Rusko ale dobře ví, že nikdo z osvobozených vrahů z Majdanu a teroristů už Kyjev dál pronásledovat nebude. Nevím, co teď řekne (prezident) Zelenský do očí rodinám padlých na Majdanu, v Charkově, Mariupoli, Kyjevě,“ rozčílil se nad nejnovější výměnou zajatců současný poslanec a trojnásobný (hned za třech prezidentů) ukrajinský ministr obrany Anatolij Hricenko. Faktem je, že rozhodnutí Kyjeva zařadit do výměny i příslušníky zvláštních oddílů Berkut, kteří byli posledních pět let marně vyšetřováni a souzeni kvůli masakrům na Majdanu, vyvolává v ukrajinských nacionalistických kruzích značné vášně. Svou kritiku by ale přitom nemuseli směřovat jen na EU a Rusko, protože výměnu v podobě, v jaké se uskutečnila, si pochvalují také Německo, Francie nebo Spojené státy…   

Sám Vladimir Zelenský přitom zařazení berkutovců na seznam k výměně považuje za „těžké politické rozhodnutí, které bylo po setkáních s rodinami padlých těžké přijmout.“ Dodal ale, že „mrtvé bohužel vrátit už nelze, zatímco vrátit živé hrdiny“ z vězení na Donbasu byla jeho „povinnost“ coby prezidenta Ukrajiny.

S tím, že to bylo rozhodnutí nelehké, lze dozajista souhlasit. Nicméně, lze předpokládat, že za ním byl skryt i zásadní kalkul. „Lidové republiky“ z Doněcku a Luhansku už douho požadovaly, aby Kyjev zařadil berkutovce na seznam k výměně, ale Ukrajina na tento požadavek kývla až nyní, protože pro současného prezidenta pokračující a nikam nevedoucí proces proti příslušníkům Berkutu „neslibuje žádný politický profit, zato ale přinášel mnohá rizika“, konstatuje na svém Facebooku šéfredaktor ukrajinského portálu Strana.ua Ihor Hužva. Hlavní potíž spočívá v tom, že mnozí Ukrajinci nevěří oficiální verzi, podle níž za masakry na Majdanu stál právě Berkut. „Pro mnohé je Berkut dodnes silou, která stála na stráži pořádku a kterou poté zradili tím, že je obvinili ze zločinů, které nespáchali. A právě to si myslí i mnozí Zelenského voliči,“ připomíná Hužva. A pokud by jednou byli i obviněni, Ukrajinci by se hluboce zamysleli nad tím, v čem že se to Zelenský odlišuje od svého předchůdce Porošenka. Už jen samo pokračování bezvýsledného procesu, na jehož konci by byla i obžaloba, by přitom Zelenskému nezískalo body ani u ukrajinských nacionalistů – příliš mnoho z nich chce znát pravdu a křiklavě zfalšovaný proces mají za „zradu“. Ve výsledku se tak výměna zajatců stala pro Kyjev takřka ideálním řešením, jak se zbavit stále ještě horkého bramboru, který v roce 2014 nastartoval „změnu režimu“ a následnou ukrajinskou krizi.

Přitom právě mlčení hlavních západních spojenců Kyjeva napovídá, že jsou s takovým řešením spokojeni rovněž. Faktů, které by se potvrdily u soudu, se totiž nikdo nedočká a v obecné paměti zůstane „vytesán“ jen propagandistický příběh o „zlých“ Janukovyčových pochopech, kteří pozabíjeli stovky lidí, účastníků slavné „revoluce důstojnosti“…    

Mimochodem, v lednu 2014 prý dorazily do Kyjeva čtyři asi desetičlenné skupiny gruzínských ozbrojenců, kteří doma plnili „politické zakázky Saakašviliho režimu“ při potlačování demonstrací nebo únosech a „mizení“ nepohodlných podnikatelů. Na letištích v Tbilisi i Kyjevě prošli i se zbraněmi bez kontrol a s falešnými doklady, což zařídili (bývalý) šéf ukrajinského postmajdanského parlamentu Andrij Parubij, poslanec Jaceňukovy Lidové fronty Serhij Pašinský a americký vojenský instruktor Christopher Brian. Pašinský s dalším poslancem Volodymyrem Parasjukem poté 20. ledna 2014 stříleli do demonstrantů na Majdanu z balkónu konzervatoře, přičemž Pašinský velel, kdy střílet a kdy toho nechat a opustit palebné pozice. V hotelu Ukrajina palbu řídili Parubij a Saakašviliho poradce Mamulašvili… Právě tak na konci října v ukrajinských médiích shrnul tehdejší události Olexandr Horošinský, advokát tří gruzínských snajprů. Vypovídali před běloruskou prokuraturou, protože ta ukrajinská o jejich svědectví neměla zájem. „Chtějí mluvit, protože si myslí, že si tak uchrání život, neboť prý mnozí jejich krajané, kteří se účastnili zločinů na Majdanu v roce 2014, začali mizet a umírat za podivných okolností,“ tvrdil advokát.

Ale to jen tak na okraj. Pro zvídavé hlavy.      

 

 

Tereza Spencerová

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama