KOMENTÁŘ TOMÁŠE VYORALA: Rusy odmítnout obsloužit lze, neb jde o vyjádření názoru. Migranty nikoliv, neb svoboda projevu není bezbřehá. Soudy perlí

Loni v dubnu dal Ústavní soud za pravdu hoteliérovi, který reálně odmítl ubytovat ruské turisty, pokud nepodepíšou odsouzení okupace Krymu. Nešlo prý o diskriminaci, ale o projevení názoru v souladu s mezinárodním postojem a působení na ruské obyvatele. Nedávno pak brněnský krajský soud potvrdil pokutu restauratérovi, který pouze na Facebooku restaurace napsal: „V naší restauraci pro imigranty nevaříme! Stop islám.“ Svoboda projevu prý není bezbřehá a postavení prodávajícího je spojeno s většími povinnostmi. Není host jako host. U těch nežádoucích „host do domu, hůl do ruky“, u žádoucích „náš host, náš pán“.
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Pixabay

Krajský soud v Brně podle serveru Novinky nedávno potvrdil pokutu majiteli restaurace za výše zmíněný text, který v době vrcholící migrační krize (resp. řízené migrační invaze) umístil na Facebook. Reálně přitom nikoho neodmítl, nápis neměl ani v provozovně. Co taky čekat, každý mediálním a politickým mainstreamem otesaný Čech, Moravan a Slezan přeci ví, že „u nás žádní nejsou“ a „žádní k nám nechtějí“ – možná ani virtuální sirotci 30+.

Migranti? Svoboda projevu není bezbřehá, nešlo jen o názor

Provozovatel žil několik let v Rakousku a Itálii, kde podle vlastních slov poznal mnohdy problematickou realitu soužití lidí různých kultur. To jen takové intermezzo, aby někdo nezaměňoval předsudky s vlastní zkušeností. Nikoliv strach z neznámého, ale obavy z dobře známého – u nemalé části Čechů i na vlastní kůži, byť ne třeba s uprchlíky, ale s alternativně jinou skupinou našinců.

„K diskriminaci dochází i tím, že takové prohlášení má odrazující charakter. Kdyby jen vyjádřil názor, bylo by to v pořádku, on ale napsal, že pro migranty vařit nebude, a to už je problém,“ uvedl tehdy podle Novinek Tomáš Beneš z České obchodní inspekce, čemuž se soudní senát přiklonil.

Luboš Xaver Veselý

KOMENTÁŘ TOMÁŠE VYORALA: Kdo neskáče, není Čech! Kdo neskáče po Xaverovi, není správný novinář!

„Svoboda projevu není bezbřehá. Měl postavení prodávajícího, což je spojeno se zvýšenými povinnostmi. Text byl způsobilý vyvolat pocit zastrašení nebo ohrožení a dotčení spotřebitelé nemohli předpokládat, že šlo jen o prázdná slova a že nikdo nikoho neodmítl,“ uvedla předsedkyně senátu Zuzana Bystřická.

Rusové? Šlo o názor. Racionální a bez nenávisti a svévole  

Fair enough. Nicméně je zajímavé, že (sic) Ústavní soud loni v případě hoteliéra a jím reálně odmítnutých ruských turistů problém neshledal. Důvody odmítnutí tehdy podle soudu nebyly nenávistné, ani zjevně svévolné, ale naopak racionální a s odkazem na postoj mezinárodních organizací, odborníků i ministerstva zahraničí uvedl, že anexe Krymu odporuje základním pravidlům mezinárodního práva.

Soudce podle serveru iRozhlas zdůraznil, že svobodné podnikání není jen cestou k zisku, ale také prostorem k seberealizaci, a stát by do něj měl zasahovat jen výjimečně. Podle soudu chtěli provozovatelé projevit svůj názor a alespoň v malé míře působit na ty, kteří se podílejí na politickém životě Ruska.

Soud poukázal na to, že i státy rozlišují ve vztahu k jednotlivcům podle státní příslušnosti, která je něčím jiným než národnost nebo rasa. Odmítnutí zákazníka pro etnickou příslušnost nebo náboženství by podle soudu diskriminací bylo.

Panenky Barbie Fashionista

KOMENTÁŘ TOMÁŠE VYORALA: Rozmanitá od Mattela? Barbie na vozíčku, bez vlasů i s kožní chorobou. Co tak anorexie, Downův syndrom nebo maniodeprese?

A požadavek na souhlas migrantů s rovnými právy žen a homosexuálů?

Ošípané, aby se v tom vyznalo. Nejsem vystudovaný právník, ani nemám čtyři školy – nebo možná jen neplavu s žádoucím proudem poháněným turbínami z Bruselu a Washingtonu. Takže u jednoho hoteliéra (Rusko) je postoj racionální a v souladu s režimem, podnikání je prostorem k seberealizaci, odmítnutí na základě státní příslušnosti není diskriminací a hoteliér jen projevil názor a chtěl „pozitivně“ působit na ruské občany.

Zatímco druhý restauratér (migranti) měl postavení prodávajícího spojené se zvýšenými povinnostmi, svoboda projevu pro něj není bezbřehá a jeho prohlášení nebylo názorem, ale mělo odrazující charakter (byť na rozdíl od prvního případu reálně nikoho neodmítl).

Budu-li šťoura, nebyl náhodou názor trestaného restauratéra z určitého pohledu také v souladu s mezinárodní snahou – tedy jen s proklamacemi „na oko“, že je třeba, aby se zamezilo příchodu dalších migrantů a nepodněcovali se k dalším plavbám přes Středozemní a Egejské moře (kde se mohou utopit)? Nedostanou-li tady přece najíst, nebudou se sem hrnout.

Nebo analogicky dle prvního rozhodnutí soudu – když restauratér zmíní jen konkrétní státní příslušnosti, tak to nebude diskriminace, a projde to? A projde také, když budu vyžadovat v souladu s „liberálně demokratickou humanitou a lidskými právy“ po hostech migrantech podepsat souhlas, že ženy a homosexuálové mají stejná práva jako oni (migranti)?

Nemusím přitom poukazovat ani na to, které rozhodnutí soudu je a které není podle mého správné. Protože zcela evidentně nejsou v souladu a jsou aplikovány dvojí metry. A tak si tady žijeme…

 

Názory publikované v této sekci nelze ztotožňovat s postoji redakce Zpravodajství FTV Prima.

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama