Jihoameričtí domorodci se z měst stahují zpět do svých vesnic. Koronavirus nás může vyhubit, obávají se

V Jižní Americe nákaza koronavirem zasáhla kolem čtrnácti a půl tisíce obyvatel. Domorodí obyvatelé se kvůli obavám z viru začali v Kolumbii, Brazílii, Ekvádoru a Peru stahovat z měst do svých vesnic a lokalit v pralese.
Nemonte Nenquimová, vůdkyně domorodého kmene Waorani z amazonského deštného pralesa
Nemonte Nenquimová, vůdkyně domorodého kmene Waorani z amazonského deštného pralesa
foto twitter Amazon Frontlines

reklama

V brazilském národním parku Xing, o velikosti přibližně Belgie, žije asi v šestnácti kmenech kolem šesti tisíc domorodců. Jednoho z vůdců Ianucula Kaiabiho cituje web deníku The Guardian: „Koronavirus nás může vyhubit.“ Brazilští domorodci proto zablokovali silnice vedoucí do jejich rezervace, místní vůdci vyhlásili zákaz cestování. Ven z rezervace se smí jen v nejnutnějším případě.

Jiný vůdce Marivelton Baré, který je představitelem federace domorodců kolem řeky Negro na severu Brazílie na hranicích s Kolumbií a Venezuelou, upozorňuje britský deník na zdejší „velice citlivý region, kde je zdravotní systém velice špatný a jsou zde domorodé kmeny žijící v naprosté izolaci.“

Brazilská lékařka Sofia Mendonçová, která pracuje v domorodé rezervaci, mluví o „akutních, vysoce infekčních nemocech, jako jsou spalničky, neštovice nebo i chřipka, které mají dlouholetou historii decimování původních komunit a představují zvláštní hrozbu pro více než 100 izolovaných skupin v Brazílii.“

Podobně popisuje pro web televize Al Jazeera situaci pro změnu v Ekvádoru Nemonte Nenquimová, známá vůdkyně domorodého kmene Waorani z amazonského deštného pralesa. Mluví o tom, jak její lidé „prchali auty, autobusy, jiní letěli charterem nebo cestovali člunem hluboko do deštného pralesa, kde neexistují silnice.“ Dodává, že naštěstí zatím v domorodých komunitách neslyšela o případech nákazy koronavirem. „Proto je lepší, když se o sebe postarají a budou se chránit,“ říká vůdkyně Nenquimová. Sama do pralesa neodjela: „Během několika týdnů jsem až příliš cestovala, mluvila s moha lidmi a políbila mnoho tváří. Bylo by příliš riskantní vrátit se do své komunity, když mohu být nakažená virem. To by mohlo domorodé obyvatele zničit.“

Brazilský prezident na tiskové konferenci v polovině března

Twitter, Facebook a Instagram mažou příspěvky brazilského prezidenta, který zpochybňuje některá opatření proti COVID-19

Konfederace domorodců ekvádorské Amazonie (CONFENIAE) uzavřela veškerý přístup do deštného pralesa a odepřela vstup turistům, ale také ekvádorským státním příslušníkům. Konfederace rovněž požádala všechny ropné a těžební společnosti, které působí v deštném pralese, aby zamezily cestování svých zaměstnanců, nepřivážely sem lidi z měst a pozastavily veškerou činnost v blízkosti domorodých komunit.

„Pokud by nákaza zasáhla domorodé území, došlo by k vyhlazení domorodé populace Amazonské nížiny,“ říká prezident CONFENIAE Marlon Vargas. Žije zde 11 národností, což představuje více než půl milionu původních obyvatel, kteří žijí v ekvádorském Amazonii.

Odhaduje se, že počátkem 17. století bylo až 90 procent domorodé populace v Jižní Americe vyhlazeno chřipkou a spalničkami nebo jinými nemocemi zanesenými do této části světa Evropany.


 


 

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama