Už je to měsíc, co Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost mluvilo s Ministerstvem zdravotnictví a žádalo dodávky potřebné ochrany. Něco přišlo, ale zdaleka ne v dostatečném množství, jak popisuje lékařka a předsedkyně sdružení Ilona Hülleová:
„Před měsícem jsme se na Kongresu primární péče bavili se zástupci Ministerstva zdravotnictví o potřebě ochranných pomůcek v našich ordinacích a bohužel ani teď nemohu říci, že by situace byla dobrá. Dostali jsme nějaké roušky, jeden respirátor na den, což samozřejmě nestačí. Správně bychom měli mít i další doporučené ochranné pomůcky, respirátor bychom měli měnit zhruba po 4 hodinách, nemluvě o tom, že pokud bychom se šli najíst nebo napít, tak hrozí při chybné manipulaci kontaminace. Snažíme se vše uzpůsobit tak, aby naše ordinace byly pro děti a jejich rodiče bezpečné, nemluvě o nás, protože průměrný věk dětského lékaře v České republice je 60 let.“
Mnozí lékaři tak vymýšlejí systém, jak s nedostatečným vybavením ochrannými pomůckami co nejdůsledněji ochránit zdravé děti a oddělit je od nemocných, u kterých nikdy nelze předem odhadnout, s jakou nákazou přicházejí. Doktorka Hülleová například přesunula prohlídky kojenců na sobotu a přizpůsobila ordinační hodiny tak, aby se v ordinaci nepotkaly nemocné a zdravé děti. „Rodiče jsou ukáznění, nejdříve volají, respektují všechna naše doporučení, dokonce nám šijí roušky, na domácí 3D tiskárně vyrábí štíty, míchají dezinfekci, někdy donesou i ochranné rukavice,“ popisuje předsedkyně sdružení a vysvětluje, že pomáhá i znalost konkrétních pacientů: „Pomáhá nám, že známe rodinnou anamnézu a samotného pacienta, takže víme, že když je dítě alergik a začíná pylová sezóna, zřejmě má jeho kašel na svědomí něco jiného než COVID-19. Snažíme se provoz ordinací maximálně zachovat, po každém pacientovi vše dezinfikujeme, větráme. Na hygienu, infekční oddělení či dětské oddělení v nemocnici posíláme naše pacienty, jen když máme vážné podezření.“
Nejčastěji teď rodiče zdravých dětí prý zajímá, zda je vhodná doba jít s dítětem na preventivní prohlídku nebo očkování. „Černý kašel, spalničky nebo riziko tetanu se vyskytují i v době pandemie a mohou dítě vážně ohrozit. Pokud jsou děti bez zjevných akutních potíží, není důvod očkování odkládat – pokud ovšem dítě není v karanténě nebo akutně nemocné. Když bychom na očkování rezignovali, mohou se vracet choroby, s nimiž se už naše společnost dříve vypořádala. Stejné je to s očkováním nepovinným, jako například proti encefalitidě, rotavirům, HPV, pneumokokům apod. Intervaly očkování jsou takové, aby organismus získal co nejlepší ochranu proti infekci, a neměli bychom je bezdůvodně prodlužovat,“ doplňuje doktorka Hülleová.
