Archeologové našli v Egyptě nejstarší sýr na světě. Případným gurmánům by ale přinesl smrt

Zajímavý objev hlásí výzkumníci z Egypta. V 3 200 let staré hrobce nalezli sýr, který se dá právem považovat za nejstarší na světě. První průzkumy ale ukázaly, že prastarý mléčný výrobek obsahuje bakterie, které způsobují brucelózu. Toto onemocnění je pro člověka velice nebezpečné. Informace přinesl server Daily Mail.
ilustrační foto
ilustrační foto
Pixabay
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Sýr nalezli archeologové v hrobce Pthamese – správce starověké egyptské metropole Memphis. V nádobě se zatuhlou bílou hmotou se našly i plátěné látky, které mohly podle vědců sloužit pro zakonzervování jejího obsahu. Po důkladnějším prozkoumání oné hmoty vědci zjistili, že se jedná o produkt z kravského a ovčího nebo kozího mléka.

„Vlastnosti té tkaniny naznačují, že byla vhodná spíše k zachování pevné látky než kapaliny. To podporuje náš závěr, že mléčný výrobek byl pevný sýr,“ napsali vědci ve svém prohlášení. 

Jiné peptidy ve vzorku potraviny pak podle výzkumníků naznačují, že sýr byl kontaminován bakterií Brucella melitensis, která způsobuje velmi nebezpečnou brucelózu. To je celosvětově rozšířené, vysoce nakažlivé onemocnění zvířat, kterým se člověk nejčastěji nakazí konzumací nepasterizovaného mléčného výrobku. U lidí je brucelóza charakteristická napadením více orgánových soustav, které doprovází vysoké horečky. Dnes se díky účinným lékům úmrtnost pohybuje okolo pěti procent. V době starověkého Egypta bylo toto číslo pravděpodobně několikanásobně vyšší.

Pokud se předběžná analýza vědeckého týmu potvrdí, bude to nejstarší biomolekulární důkaz tohoto onemocnění. A nejen to. „Ten analyzovaný materiál je pravděpodobně nejstarší archeologický vzorek pevného sýra, který se kdy objevil,“ uvedl pro Daily Mail chemický vědec z italské univerzity v Catanii Enrico Greco.

Tutanchamonova maska

Tutanchamonovi řemeslníci se inspirovali Levantem, tvrdí archeologové

Sýr přitom mohl zůstat pod zemí neobjeven další tisíce let. Ptahmesova hrobka byla jižně od Káhiry objevena už v roce 1885. Členové zahraničních expedic z ní ale „vyzobali“ jen ty na první pohled nejcennější kousky, které skončily v muzeích po celém světě. Pak nález upadl v zapomnění a na více než 100 let ho opět zakryl písek. Hrobka byla na popud egyptské vlády znovu odkryta až v roce 2005. Od té doby je opět v zájmu vědců.

Ptahmes podle historiků nebyl jen tak někdo. Kromě toho, že plnil funkci starosty tehdejšího hlavního města Memphis, byl také velitelem armády, správce státní pokladny a osobní písař panovníka Sethiho I. i jeho nástupce Ramsesse II. Milovníci dějepisu si pak podle těchto údajů jistě dosadili i dobu, ve které Ptahmes žil. Bylo to ve 13. století před naším letopočtem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama