Byl jednou jeden král Já I.

Sůl nebo zlato, co byste si vybrali vy? Král Já I. (bravurní Jan Werich) si, jak všichni dobře víme, vybral zlato a královská dcera Maruška pak měla co dělat, aby tatínka přesvědčila, že není všechno zlato, co se třpytí.
Kuchař František Černý a král Já I. Jan Werich v pohádce Byl jednou jeden král
Kuchař František Černý a král Já I. Jan Werich v pohádce Byl jednou jeden král

reklama

V království „Moje království“ to jde od desíti k pěti: nadutý král Já I. a jeho druhé já, rádce Atakdále (okouzlující Vlasta Burian), už mají vládnutí dost a chtějí odejít na zasloužilý odpočinek. Zejména král má na svoji budoucnost jasný názor – vidí se po boku vdovy Kubátové, statné ženštiny, jíž zálibně s Atakdálem pozorují z hradního okna dalekohledem.

Cesta na odpočinek ale pro krále nebude žádný med. Milovník všeho neobyčejného a krásného dostává na otázku, jak ho miluje, od své nejmilejší dcery Marušky odpověď, že jako sůl. Tak s tím tedy tatíček král nepočítal! Něco tak obyčejného a nicotného jako sůl, kterou nikdo nepotřebuje? S touto myšlenkou se rozjíždí notorický známý kolotoč příčin a následků, který známe díky pohádce Sůl nad zlato z pera Boženy Němcové.

Byl jednou jeden král... - Obrázek 1

Nejkrásnější princezny: kdo byla největší kočka z pohádky Byl jednou jeden král..?

Režisér Bořivoj Zeman spolu se skupinou scénáristů v čele s Jiřím Brdečkou ovšem klasickou látku uchopili po svém a doplnili ji o spoustu humorných momentek, díky nimž filmová pohádka neztrácí na atraktivitě ani po téměř šedesáti letech (film byl natočen v roce 1954) a rádi se na ni podívají jak děti, tak jejich rodiče.

Rádce Atakdále a král Já I. se snaží vyměnit sůl za diamanty
Rádce Atakdále a král Já I. se snaží vyměnit sůl za diamanty

První velkou hereckou příležitost získala v pohádce Byl jednou jeden král patnáctiletá studentka gymnázia Milena Dvorská. Do role princezny Marušky si ji vyhlédl přímo Jan Werich, když hostoval se svým estrádním programem v prostějovském divadle. K herectví by se ale nejspíše stočila i nebýt slavného komika, dráha kumštýřky ji lákala od dětství. Velkou shodou náhod ovšem bylo, že si jako první roli mohla zahrát zrovna ve filmové pohádce na motivy jejího nejoblíbenějšího příběhu Boženy Němcové. Možná díky tomuto úspěšnému startu nakonec vyměnila zdravotnickou školu přímo za DAMU. Mimochodem měla velké štěstí, že ji přijali, protože neměla ani složenou maturitu.

V Zemanově pohádce se také poprvé setkali dva velcí muži československého filmu – Jan Werich a Vlasta Burian. Druhý jmenovaný zde dostal vlastně poslední velkou příležitost projevit svůj obrovský komediální talent. Stačí jen vzpomenout na scénku, v níž se král Já I. snaží usnout a v domnělém snu ho navštíví zmizelá dcera Maruška. Kdo by se nezasmál, když zaslechne Atkadáleho „Já jsem tajrtlik? Ty seš tajtrlik! Tady se hádáš s křeslem, čepice ti vstává na hlavě, svíčka mně zhasla, někdo mě tady lechtá a já jsem tajtrlik? Za prvně nevím, co to je, a za druhý mě to uráží.“

Bez zmínky nesmí zůstat ani tři princové, které si král pozval, aby je oženil se svými dcerami a které ztvárnili další hvězdy českého filmu: jako Sličný princ se představil Miroslav Horníček, Chytrého prince zosobnil Miloš Kopecký a Chrabrého prince zase Lubomír Lipský. Když se Miroslava Horníčka po letech ptali, jak to, že zrovna on hrál Sličného prince, odvětil: "A proč ne, když Kopecký hrál chytrýho?"

Nej hlášky z pohádky Byl jednou jeden král

král Já I.: Hej osobo! Osobo, neviděla jsi Marušku?

bába kořenářka: Proč já bych lezla na hrušku?

král Já I.: Ne, ptám se, jestli jsi tu neviděla moji dcerku?

bába kořenářka: A tak, že tu číháš na veverku.

král Já I.: Né, jestli jsi neviděla holku, děvče, dceru mojí?

bába kořenářka: Á ták, že se lesní včely rojí.

král Já I.: Hej osobo! Osobo, neviděla jsi Marušku?
bába kořenářka: Proč já bych lezla na hrušku?
král Já I.: Ne, ptám se, jestli jsi tu neviděla moji dcerku?
bába kořenářka: A tak, že tu číháš na veverku.
král Já I.: Né, jestli jsi neviděla holku, děvče, dceru mojí?
bába kořenářka: Á ták, že se lesní včely rojí.

král Já I.: Hej osobo! Osobo, neviděla jsi Marušku?

bába kořenářka: Proč já bych lezla na hrušku?

král Já I.: Ne, ptám se, jestli jsi tu neviděla moji dcerku?

bába kořenářka: A tak, že tu číháš na veverku.

král Já I.: Né, jestli jsi neviděla holku, děvče, dceru mojí?

bába kořenářka: Á ták, že se lesní včely rojí.

 

reklama

reklama