Dánsko bojuje proti kriminalitě v ghettech. V některých oblastech chce zavést dvojité tresty

Dánsko bude tvrději postupovat proti kriminalitě v některých problémových oblastech, kde žijí převážně imigranti. Vláda chce, aby pachatelé trestné činnosti v těchto ghettech dostávali dvojnásobné tresty. Dánští zákonodárci tak chtějí snížit kriminalitu a zároveň rozbít paralelní struktury, ve kterých mnoho neintegrovaných přistěhovalců žije.
Dánská policie
Dánská policie
AP

reklama

Jedná se o část strategie „Už žádná ghetta do 2030“, kterou si vytyčila dánská vláda. Ta zároveň určila 22 oblastí, kde více než 50 % obyvatel tvoří neevropští přistěhovalci. Právě v těchto ghettech by měli být pachatelé násilností, vandalismu nebo třeba krádeží postihováni dvojitým trestem.

„Pokud tam bylo více vandalismu, násilí, výhrůžek, a tak dále, policejní velitel to může označit za speciální zónu a pokud tam někdo spáchá zločin, dostane dvojnásobný trest,“ vysvětlil pro server DR dánský ministr spravedlnosti Soeren Pape Poulsen, který je šéfem Dánské konzervativní strany. Poulsen zároveň odmítl možnost, že by se kriminalita z těchto vytyčených zón přesunula do jiných oblastí. „Bezpečnost v Dánsku musí být všude,“ dodal.

Mnoho imigrantů se nechce integrovat

I když se objevují také kritické hlasy, podle kterých by dvojitý trest mohl porušovat princip, že před zákonem jsou si všichni rovni, má návrh poměrně velkou šanci projít. Pro jeho podporu se totiž vyjádřili také opoziční sociální demokraté.

Kromě boje proti kriminalitě usiluje dánská vláda také o rozbití takzvaných paralelních společností. Ty vytvářejí přistěhovalci, kteří se odmítají integrovat a místo toho žijí odděleně od rodilých Dánů podle vlastních pravidel a tradicí. Podle vládních statistik žije v severské zemi přibližně půl milionu neevropských imigrantů. To je desetkrát více než v roce 1980.

ilustrační foto

V Malmö zaútočili pachatelé bombou na policejní stanici. Premiér nevyloučil nasazení armády k zastavení násilí

Odhaduje se pak, že 28 tisíc rodin přistěhovalců žije právě v paralelních společnostech, z nichž přibližně polovina obývá některé z 22 vytyčených ghett. Největší zastoupení mají v této kategorii Somálci (44 %) a Libanonci (41 %).

Dvaadvacet nejrizikovějších oblastí vybrala vláda na základě dat týkajících se například úrovně vzdělání, nezaměstnanosti a finančního příjmu. Za ghetto se pak označují ty, které splňují alespoň tři z pěti následujících kritérií: Více než 50 % obyvatel tvoří neevropští imigranti, více než 2,7 % obyvatel má zápis v trestním rejstříku, míra nezaměstnanosti překračuje 40 %, více než polovina obyvatel má pouze základní vzdělání a průměrný hrubý příjem představuje méně než 55% průměrného hrubého příjmu v celém regionu.

reklama

reklama